Podporujete vládní výzvu k udávání tzv. dezinformací?Anketa
Válka na Ukrajině prohloubila ještě více energetickou krizi v Evropě a nastolila palčivou otázku, zda se „starý kontinent“ zvládne odstřihnout od ruského plynu. V této souvislosti se pak v Česku znovu rozvířila diskuze o tom, zda těžbu uhlí v ostravsko-karvinských dolech (OKD) prodloužit či ji už definitivně ukončit.
V současné době funguje v OKD už jen jediný důl se dvěma velkými pracovišti, a to Důl ČSM, kde se má vytěžit v letošním roce asi 1,3 milionů tun koksovatelného uhlí a v prvním čtvrtletí roku 2023 pak dalších 450 tisíc tun. Přípravy na těžbu pro první měsíce roku 2023, po kterých by se měl i tento důl uzavřít, začaly právě v těchto dnech.
Původní plány na definitivní konec dobývání uhlí na Ostravsku, k čemu by mělo dojít na počátku příštího roku, ale nabraly po ruské agresi a následných ekonomických sankcích ze strany Západu vůči Moskvě, poněkud jiný směr. Vláda a Ministerstvo financí, které se svou firmou Prisko, nedávno převzaly ostravsko-karvinské doly po jejich finančním krachu u zahraničních společností, začaly uvažovat o prodloužení těžby a nechávají pro tento účel nyní zpracovat odbornou analýzu. Do rozšiřování těžby uhlí se však stát a ani hornické odbory zrovna nehrnou.
„Stojíme před důležitým rozhodnutím, které musíme v následujících týdnech nezbytně udělat. Nejprve ale musíme dobře znát všechny okolnosti i možná rizika. Klíčových proměnných je hned několik. Ať už jde o další průběh ruské agrese na Ukrajině, cenu uhlí jako takového, dále pak všechna potřebná klíčová povolení a výkupy pozemků a také je nutné vzít v úvahu zajištění potřebných personálních kapacit s patřičným vzděláním a zkušeností,“ informoval k této problematice náměstek ministra financí Roman Binder, který má tuto záležitost na starosti.
Jeho slova pak ještě konkrétně upřesnil Tomáš Weiss, vedoucí oddělení Komunikace s médii na Ministerstvu financí (MF): „Nevylučuje se žádný scénář dalšího vývoje a rozhodnutí v této otázce chceme učinit na základě kvalifikovaných dat. V tuto chvíli představenstvo společnosti OKD skutečně schválilo ukončení těžby v dubnu 2023. Protože MF chce v této otázce rozhodnout kvalifikovaně, zadalo v minulém týdnu OKD vypracování analýzy, na základě které bude chtít důkladně zvážit všechny okolnosti případného pokračování těžby i v dalších letech za účelem zajištění dostatečných dodávek uhlí zejména pro nejbližší topnou sezónu 2022/2023, ale i pro ty následující. Tato analýza by mohla být už připravená v červnu tohoto roku.“
Může se ještě obnovit těžba v zaniklých dolech?
Těžba uhlí na Ostravsku má více než stoletou tradici a ještě v nedávných letech byl na ní navázaný v tomto regionu nejen hospodářský život, ale i ten společenský. Proto u řady lidí v Moravskoslezském kraji ještě přetrvává určitá nostalgie nad uzavřením většiny dolů.
„Možná, že v současné době nastal čas do určité míry přehodnotit ukončení veškeré těžby uhlí v ostravsko-karvinském revíru. Loni se uzavřely další dva velké doly - Darkov a důl ČSA, nicméně šachty ještě zasypané nejsou. To stejné platí i o frenštátském dolu, částečně zasypaný je zatím jen důl Paskov. I když práce na asanaci všech zaniklých důlních pracovišť stále pokračují, možná, že analýza, kterou nyní zpracovává OKD, nastolí i jiné možnosti,“ uvedla Jana Dronská, tisková mluvčí firmy Diamo. Tato společnost, kterou řídí Ministerstvo průmyslu a obchodu, má právě na starosti útlum dolů v ostravsko-karvinské uhelné pánvi.
Hornické odbory: Nevíme, jestli stát zvládne zajistit přijatelné podmínky horníkům
Jestliže u některých bývalých zaměstnanců OKD, kteří například pracovali v dolech za minulého režimu, přetrvává určitý smutek nad zavíráním dolů, tak u současných pracovníků a členů hornických odborů se o tom už nedá vůbec hovořit. Lidé, kteří pracovali v několika posledních letech v OKD, kdy šachty patřily různým soukromým společnostem včetně těch od Zdeňka Bakaly, a zažili postupný ekonomický krach, kdy často neměli jistou práci ani slušnou mzdu za ní, se na pokračování těžby dívají už zcela jinou optikou.
Psali jsme:
„Na problematiku prodloužení těžby uhlí v OKD je potřeba nahlížet zcela reálnýma očima. Hornické odbory by samozřejmě chtěly pokračovat v těžbě, ale jen za důstojných podmínek pro zaměstnance, a to nevíme, jestli je stát schopen zajistit. V posledních letech jsme si užili samé stresové situace, kdy nám banky nechtěly poskytovat úvěry, nepodržely nás ani firmy, se kterými jsme léta spolupracovali a zaměstnanci tak měli bídné pracovní podmínky. Navíc o těžbě uhlí rozhodují na vrcholových postech stále ti stejní lidé, kteří nemají ani zpracovanou pořádnou koncepci pro těžbu, a to nám nedává do budoucna žádnou jistotu. Pokud by se rozšířila těžba, museli bychom jednat i s polskou stranou a tam zřejmě žádná velká vstřícnost panovat nebude potom, co jsme je zažalovali u Evropského soudu ohledně těžby v Turówu. A pokud by se jednalo o obnovení starých, už zaniklých šachet, tak by to představovalo ohromné finanční náklady,“ konstatoval Rostislav Palička, předseda celostátních hornických odborů, který sám v OKD léta pracoval i v porubu.
Podobně se pak na tuto situaci dívá i jeho mladší kolega, odborář a bývalý havíř Jiří Waloszek, který stále ještě pracuje na dolu ČSM, na posledním funkčním hornickém pracovišti v OKD.
„Stát by musel lidem garantovat opravdu přijatelné podmínky k práci, a to by byl určitě velký problém. Musely by se pak provést nové nábory a zaučení nových lidí by trvalo minimálně 2 roky. Horníkům, kteří už nyní pracují na povrchu a mají stejné mzdy, jako když fárali, se už na šachtách pracovat nechce. Je vůbec otázkou, jestli se podaří na dolu ČSM udržet ty stávající pracovníky. Přitom budoucnost je nejistá, zda se udrží stejné, příznivé ceny uhlí i do budoucna. Také by se muselo dost investovat i do modernizace technických zařízení v dolech a přitom většina moderní Evropy už těžbu uhlí nepodporuje,“ dodal odborový předák Waloszek.
Náměstek Unucka: „Jsem pro těžbu, jen když pomůže českým podnikatelům
Samotné vedení Moravskoslezského kraje (MSK) se do obnovy dobývání uhlí také nehrne. Podporovalo by ho jen za předpokladu, kdyby jej především využívali tuzemští podnikatelé, kteří by byli za uhlí ochotni platit solidní ceny. Devastovat si svůj region ale určitě nechce jen proto, aby se toto palivo pak prodávalo pod cenou někde v zahraničí. Pro uspokojení poptávky domácností pak navrhuje Jakub Unucka, náměstek pro energetiku a průmysl MSK, využít kalové rybníky v OKD a také uhelné haldy, což by bylo dle něj daleko ekologičtějším řešením.
„Českou veřejnost včetně firem nyní trápí zvyšování cen energií. K tomu průmyslové podniky řeší dodávky černého uhlí a s napětím sledují situaci kolem zemního plynu, na kterém jsou hodně závislé. Prodloužení těžby uhlí na Karvinsku by mohlo alespoň částečně pomoci. V posledním funkčním dole ČSM se teď těží naplno, poptávky po energetickém i koksovatelném uhlí jsou vysoké. Zdá se tedy, že je vše jasné. Jenže bude stejná situace panovat i za rok? Třeba skončí válka na Ukrajině, situace se uklidní a uhlí bude všude dost a jeho cena opět poklesne. A mezi tím státní podnik OKD utratí miliardy za prodloužení těžby a firmy si ho i přesto budou nakupovat jinde. Začnou padat trestní oznámení a média budou řešit, kdo může za zbytečnou investici,“ analyzoval současnou situaci náměstek Unucka a ještě k tomu dodal: „Osobně jsem pro prodloužení těžby, ale pouze za předpokladu, že všechno vytěžené uhlí bude objednáno a předplaceno místními firmami. Nechci, aby se u nás těžilo, a uhlí se pak prodávalo pod cenou někde po Evropě. Kvůli tomu si už Karvinsko devastovat nechceme. A jedna věc je ještě daleko důležitější – bude mít kdo těžit? Zatím to tak nevypadá, většina horníků už má nejistoty plné zuby a chtějí ze šachet odejít.“
V současné době fungují na dole ČSM naplno tři poruby a postupně jich bude letos v provozu až pět. V případě prodloužení těžby by OKD muselo s přípravami dalších důlních pracovišť začít už letos v červenci. Ve vlastní těžební firmě nyní pracuje okolo 2650 vlastních a 650 „dodavatelských“ zaměstnanců.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Štěpán
