Nečekaný záskok! Za Anaheim dochytal zápas rodák z Anglie

Třebaže postupové karty do play off jsou v NHL rozdané, závěr základní části přinesl fascinující příběh. Nepříliš vyvedenou sezonu Anaheimu v brance uzavřel Tom Hodges, který musel zaskočit za zraněné stálice Johna Gibsona a Anthonyho Stolarze. Utkání přitom do té chvíle oficiálně nechytal už více než pět let.

Osmadvacetiletý Hodges vystřídal v minulých sezonách soupisky několika týmů nižší zámořské soutěže ECHL, ale mezi tyče se nepodíval. Podle statistik z oficiální stránky NHL zvládl v sezoně 2016-17 jeden zápas za Allen Americans, kdy rovněž nastupoval v nouzi. 

Víc od odchodu ze střední školy nestihl. Jenže jako mnoho dalších severoamerických maskovaných mužů se přihlásil v Dallasu mezi nouzové brankáře pro NHL. Také proto za Anaheim chytal v masce s logem Stars a bezejmenným dresem s číslem 68.

Jeho trpělivé čekání na šanci se vyplatilo v samotném finiši základní části.

Byl na infarkt

Poté, co z duelu mezi Stars a Ducks odstoupila kvůli zdravotním potížím hostující dvojice Gibson - Stolarz, musel Hodges na začátku třetí třetiny do akce. Na poslední chvíli tak nejlepší soutěž světa poznala dalšího nouzového brankáře.

"Přišli ke mně v průběhu druhé přestávky s tím, že Stolarz sotva chodí. Musel jsem si narychlo obléct dres. Nikdy ve svém životě jsem nebyl tolik nervózní, ale jsem rád, že jsem se neztrapnil," popisoval Hodges stanici Sportsnet po konci duelu, ve kterém inkasoval jedinkrát po střele Jasona Robertsona.

Obrana Anaheimu nezkušenému gólmanovi velmi pomohla. Ducks dovolili v závěrečné dvacetiminutovce tři střely na branku, přesto neuhájili vyrovnaný stav. Po Robertsonově ráně se Dallas prosadil ještě jednou do odkryté klece a zvítězil 4:2.

"Cítím se unavený, ale musím říct, že Anaheim má neuvěřitelnou partu. Přišli ke mně a snažili se mě uklidnit, protože viděli, že jsem na infarkt," smál se brankář, který se narodil v Anglii, ale ještě jako dítě odcestoval s rodinou do Texasu. 

Hodges není výjimkou, na tréninku chytal už i padesátník

Jen 178 centimetrů vysoký gólman ocenil, jak se k němu hráči Ducks zachovali. "Vůbec se nezajímali o výsledek. Říkali mi, že i kdybychom nevyhráli nebo bych pustil deset gólů, mám si tento moment užít. A zaručuji vám, že si ho budu pamatovat do konce života," doplnil Hodges. 

V kabině ho pak čekalo vřelé přijetí nových parťáků a památeční puk. I když nedosáhl na stejný úspěch jako rolbař David Ayres, který ve 42 letech jistil coby nouzový brankář výhru Caroliny nad Torontem, stále jde o jedinečnou událost.

ČTĚTE VÍCE: Padesátník v brance Tampy! Elliott s Vasilevským chybí, semafory předvádí „stařík“

Zaskakujících gólmanů nicméně v posledních dvou letech přibývá. Mohou za to zejména pozitivní testy na covid-19. Letos v lednu se s Vancouverem rozcvičoval Rylan Toth, ale nakonec proseděl utkání na střídačce. 

Stejný příběh zažil v prosinci Kyle Konin v týmu St. Louis, když sledoval počínání Blues jako divák v betonech. V době covidové absence Andreje Vasilevského a Briana Elliotta pro změnu chytal na tréninku Tampy. Na druhé straně hřiště při rozsáhlé marodce Bolts předváděl zákroky dokonce padesátiletý trenér gólmanů Frantz Jean.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter