České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Kandidáti na prezidenta ČR 2023
2. kolo
| Andrej Babiš | předseda hnutí ANO |
| Petr Pavel | generál ve výslužbě, nový prezident ČR |
1. kolo
| Pavel Fischer | senátor |
| Marek Hilšer | senátor |
| Danuše Nerudová | ekonomka |
| Tomáš Zima | lékař |
| Jaroslav Bašta | poslanec SPD |
| Karel Diviš | podnikatel v IT |
Kandidáti, kteří odstoupili
| Josef Středula | předseda odborových svazů |
Prezidentští kandidáti, kteří nenasbírali dostatek podpisů
| Karel Janeček | podnikatel |
| Denisa Rohanová | prezidentka ČAP |
| Tomáš Březina | podnikatel |
| Jiří Kotáb | soukromý ombudsman |
Aktuální průzkumy a preference prezidentských kandidátů 2023 >>>
Šance prezidentských kandidátů podle sázkařů >>>
Prezidentské volby 2023: Termín, systém a voličský průkaz >>>
Kandidáti na prezidenta: názory, programy a profily
Níže naleznete medailonky všech kandidátů na prezidenta 2023. V textech se dozvíte, kdo jsou jednotliví kandidáti, jaké postoje, priority a názory zastávají, stejně jako nástin jejich volebních programů. Uvedeny jsou i některé jejich výroky, případně i odkazy na rozhovory.
Text jsme průběžně aktualizovali o výroky kandidátů z prezidentských debat. Dočtete se také, kdo kandidáty podpořil, případně od koho a kolik nasbírali jednotliví uchazeči podpisů potřebných pro kandidaturu na prezidenta.
Detailní popis osobností, programů a názorů jednotlivých kandidátů naleznete vždy v přiložených článcích, k dispozici je vám dále i naše volební kalkulačka nebo TV program pro prezidentské debaty. Sledujte také aktuální novinky, zprávy, případně i vývoj sčítání hlasů a výsledky prezidentských voleb v článku:
České prezidentské volby 2023: Aktuální zprávy ONLINE >>>
Andrej Babiš
- Výsledek z 1. kola: 34,99 % (2. místo)
- Postoupil do 2. kola s Petrem Pavlem
- Výsledek z 2. kola: 41,67 % (2 400 271 hlasů)
- Andrej Babiš v 2. kole prohrál s Petrem Pavlem
Andrej Babiš (* 2. září 1954) je současný poslanec za hnutí ANO, bývalý předseda vlády a ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky. Založil holding Agrofert, jenž podniká především v zemědělství, potravinářství, chemickém průmyslu a v médiích. Svou kandidaturu opřel o 56 podpisů od poslanců ANO. Z ostatních kandidátů ho pro druhé kolo nikdo oficiálně nepodpořil.
Kandidaturu na prezidenta oficiálně potvrdil v neděli 30.října. Sázkové kanceláře Babiše považují za jednoho z favoritů voleb. „Když vidím, jak nefunguje vláda, jak nepomáhá lidem, jak je neakční, tak jsem se rozhodl do toho jít,“ prohlásil Babiš, který svou kandidaturu nakonec opře o podpisy poslanců za ANO.
Přestože podle volebních průzkumů i sázkařů patří k dosavadním favoritům, Babiš si podle svých slov nemyslí, že by měl velké šance na zvolení prezidentem. „Ale jsem velký bojovník a udělám vše pro to, abych lidi přesvědčil, že jsem dobrý kandidát na prezidenta," dodal.
Bývalý premiér letos objížděl Česko v karavanu v rámci kampaně „Za Babiše bylo líp". V rámci kampaně kritizoval aktuální vládní koalici. Jeho současná kampaň je úpravou té předchozí, republiku opět objíždí v obytném voze. Jeho nový slogan zní „Krizový manažer, proto Babiš" a „Myslí na lidi, proto Babiš."
Hned po skončení druhého kola začal útočit na svého soupeře Petra Pavla. Srovnal například bývalého druhého vysoce postaveného funkcionáře NATO s válečným zločincem Vladimírem Putinem. „Víte, kde je prezidentem komunistický rozvědčík? V Rusku. Prezident Putin byl agentem KGB, který byl vysazen a nasazen v Berlíně. A na toto byl trénován pan Pavel,“ prohlásil Babiš.
„V roce 2015 odešel do NATO, a když se vrátil, tak bral jenom výsluhy a pro naši zemi už neudělal vůbec nic,“ řekl Babiš. On sám prý vždy pomáhal lidem. „Všichni víte, že když budu prezidentem, budu mluvčím všech občanů České republiky. A budu vysvětlovat premiéru Fialovi, aby vláda myslela na lidi. Budu ho přesvědčovat, aby vyřešili ceny energií, sami mohli zastropovat ceny energií na 1500 korun za megawatthodinu,“ slibuje bývalý premiér.
V rozhovoru pro MF DNES po prvním kole řekl: „Jdeme do nejisté doby a jsem přesvědčený, že by na Pražském hradě měl sedět prezident, který dnešní krizi zvládne. Takový, který dokáže lidem naslouchat, ne jim jen rozkazovat. Můj program je jasný – budu pomáhat lidem. Kvůli Fialově vládě se propadla reálná mzda zaměstnanců zhruba o 10 procent, nejvíc ze všech zemí OECD. Životní úroveň je teď na úrovni roku 2018.“
Andrej Babiš vyjádřil podporu Ukrajině a na twitteru důrazně odsoudil například masakr civilistů v Buči anebo bombardování ukrajinských měst, zároveň však kritizuje nedostatečnou pomoc českým občanům, kteří čelí například růstu cen. Česko podle něj pomáhá Ukrajině a jejím obyvatelům příliš. V září 2022 se neúspěšně pokusil shodit vládu v rámci vyslovení nedůvěry. Kritizoval i letošní zrušení EET. Babiš byl čerstvě zproštěn obžaloby v kauze Čapí hnízdo.
Andrej Babiš v debatách:
Babiš v lednu prohlásil, že se nezúčastní žádné televizní debaty kandidátů na prezidenta pro první kolo s výjimkou té, kterou vysílá TV Nova. V debatách ho tak většinou reprezentuje prázdný stolek a naplněná sklenice s vodou.
V debatě na TV Nova Babiš kritizoval své rivaly: „Paní Nerudová nikdy nedělala ve firmě a neví jak pracovat se zaměstnanci. Vy tomu nerozumíte, chápu, že jste nikdy nebyla v praxi.“ Pavla obvinil z nečinnosti: „Co dělal pan Pavel od roku 2018? Nedělal nic, byl ve výslužbě.“
„Moje heslo je hlavně pomáhat lidem. Nikdo na světě nebyl připraven na epidemii. Řídili jsme se podle doporučení epidemiologů a ministerstva zdravotnictví. My jsme ty peníze dali lidem. Úspory lidí za naší vlády stouply o 900 miliard. Je mi líto, že zemřeli lidé. Nepřijde mi fér někoho teď obviňovat,“ bránil se Babiš kritice své vlády za krizový management během pandemie.
Čtěte více o názorech, programu a kandidatuře Andreje Babiše na prezidenta:
Petr Pavel
- Výsledek z 1. kola: 35,4 % (1. místo)
- Postoupil do 2. kola s Andrejem Babišem
- Výsledek z 2.kola: 58,32 % (3 358 926 hlasů)
- Petr Pavel je nový prezident Česka
Petr Pavel (* 1. listopadu 1961) je armádní generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO. Boj o prezidentskou funkci oficiálně oznámil 6. září 2021. Svou kandidaturu opírá o 81 083 podpisů občanů, jen o něco více získala Danuše Nerudová. Ta ho podpořila i po jeho postupu do druhého kola. Podporu Pavlovi v druhém kole vyjádřil i Pavel Fischer, Marek Hilšer a Karel Diviš.
Pavlova prezidentská kampaň má slogan „Vraťme Česku řád a klid." V rámci oznámení kandidatury prohlásil: „Potřebujeme prezidenta, který bude promlouvat klidným, jasným a srozumitelným hlasem.“
Zmínil také, že by chtěl být prezidentem, který mírní vášně. Za své priority označil aktivní zahraniční politiku, nezávislou energetiku, inovativní ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou, zdravé životní prostředí a vzdělání. V rozhovoru pro E15 chválil Pavel Polsko za jeho přístup k energiím:
„Do budoucna pro nás bude klíčové zmírnit dopad toho, že jsme nebyli schopni včas reagovat na diverzifikaci zdrojů jako to udělalo například Polsko nebo některé jiné země. A měli bychom urychleně najít cesty, včetně produktovodů, jak zajistit pro naše občany a firmy dostatek energií hlavně na příští zimu. Ten problém se samozřejmě nevyřeší do jara, bude to trvat rok, dva, možná i tři.“
V souvislosti s pandemickou krizí Petr Pavel vypracoval „desatero proti krizi“. Jedná se o soubor opatření, jež by měla České republice pomoci pružně reagovat na nenadálé události.
Hlavní je podle Petra Pavla mít jasné postupy, jak v těžkých dobách postupovat z pohledu legislativy, financí, komunikace a vzájemné spolupráce, a to například při přírodních katastrofách, ale i za pandemie. Mimo to navrhuje vývoj flexibilního integrovaného digitálního systému, který by propojil stávající státní IT řešení.
V rámci kampaně se Petr Pavel nejvíce trefuje do svého soupeře Andreje Babiše: „Připravuji se na kandidaturu a nejen po zveřejnění včerejšího průzkumu padají otázky, zda obstojím v debatách, například s Andrejem Babišem. A já si v takovou chvíli připomínám ‚debaty‘ s náčelníkem generálního štábu Ruska po anexi Krymu a říkám si, že to asi nějak zvládnu," tvrdil například na začátku minulého roku ještě před vypuknutím války.
Petr Pavel je často dotazován na válku na Ukrajině. Bývalý generál Pavel v březnu připustil, že za určitých okolností by byl i pro vyhlášení bezletové zóny nebo pro vyslání vojáků NATO na Ukrajinu, aby tam ochránili humanitární koridory. Nařčení Andreje Babiše, že je válečný štváč však odmítá.
„Já bych rozhodně nechtěl zlehčovat jednání o míru, ale usmívám se z toho důvodu, že Andrej Babiš o tom mluví, zatímco já jsem v minulosti konal,“ řekl Pavel v Otázkách Václava Moravce na ČT a připomněl anexi Krymu, ke které došlo v době, kdy byl Babiš premiérem.
„Já jsem v té době z pozice předsedy vojenského výboru, i přes výhrady některých členů Aliance, pokračoval v jednání s ruskou stranou. A nakonec se mi podařilo přesvědčit generála Gerasimova (náčelník generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace) k jednání na nejvyšší vojenské úrovni, což byl tehdy opravdu průlom. A přestože to nevedlo k dlouhodobému míru, byl to významný krok,“ zmiňuje Pavel.
Podobně chce postupovat i nadále. „Ale naprosto racionálně – tam, kde jsou k tomu předpoklady. Vytvářet naději, že Česká republika je dnes v pozici, kdy může uspořádat globální mírový summit, je opravdu jen marketingový tah Andreje Babiše,“ dodal Pavel.
Bývalý generál podporuje snahu o co možná největší izolaci Ruska a zároveň varoval, že ne každý, kdo dnes utíká z Ruska, je přítel příznivců Ukrajiny. Automatické přijímání takových lidí by podle něj mohlo pro Česko znamenat bezpečnostní riziko.
Pavel sice nezastírá svoje členství v KSČ, které označuje za pochybení vzniklé v důsledku svého záměru dostat se k výsadkovému útvaru v Prostějově, v rozhovoru pro Prostor X se však důrazně vymezil vůči nařčení, že by kdy působil ve vojenské kontrarozvědce. Pavel nesouhlasí ani s plošným navyšováním platů státních zaměstnanců, které prosazoval prezidentský kandidát Josef Středula, který v prezidentské debatě na ČT odstoupil z kandidatury a podpořil přitom Danuši Nerudovou.
Petr Pavel v debatách:
V předvolební debatě na CNN Prima News Petr Pavel prohlasil: „Jsem občas obviňován z bagatelizace své minulosti. To určitě nedělám. Vnímám svou historii jako celek. Ne jako šest let před listopadem a pak zbytek. Naopak si vážím lidí, kteří se na lidi dívají individuálně a ne ve světle těch nálepek, což ostatně dělá i paní profesorka,“ řekl bývalý generál v nárážce na Nerudovou.
„Pokud bych byl prezidentem, tak bych s premiérem Fialou hovořil o tom, jestli kroky, které vláda přijímá, například na pomoc postiženým krizí, přijímá včas a jestli jsou dostatečně účinné. A tlačil bych na vládu, aby požadavky naplnila. To je cesta, ne silná mediální prohlášení,“ řekl Pavel v debatě na ČT.
„Mně přijde úsměvné, že Andrej Babiš se dokáže pochválit i za to, že vyšlo slunce," prohlásil Pavel v debatě na TV Nova, které se účastnil i bývalý premiér. Kritizoval i postup ČNB v boji s inflací: „Postup guvernéra neodpovídá situaci. Zvyšování úrokových sazeb ČNB nedělá. Situace se sama nevyřeší a žádný lepší nástroj teď v ruce nemá,“ připomněl Pavel.
Čtěte více o názorech, programu a kandidatuře Petra Pavla na prezidenta:
Prezidentské volby 2023: Devítka prezidentských kandidátů • Videohub
Josef Středula
- odstoupil z prezidentské volby před prvním kolem
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula (*12. listopadu 1967) nejprve oznámil na twitteru, že chce kandidovat na prezidenta jako občanský kandidát. Přihlášku do prezidentských voleb nakonec podal na základě podpory 11 senátorů. „Chci, aby si voliči mohli vybrat kandidáta, který nemá žádnou komunistickou minulost,“ prohlásil Středula při příležitosti odevzdávání podpisů.
Na konci prezidentské debaty na České televizi 8. ledna však nevyužil svých třiceti vteřin pro závěrečnou řeč. Požádal moderátora o možnost promluvit mimo časový limit, jelikož se dle jeho slov jednalo o „jiný typ prohlášení“. Následně Josef Středula oznámil, že odstupuje z prezidentské kampaně a vyzval své voliče k volbě bývalé rektorky Mendelovy Univerzity Danuše Nerudové.
Doslovný přepis řeči Josefa Středuly z debaty na ČT:
„Vždy mi na prvním místě záleželo na zájmech občanů a na republice samotné. Koho chceme jako prezidenta? Komunistického udavače, navíc stojícího před soudem? Komunistického rozvědčíka? Já tedy ne. S tím se nesmířím. Proto jsem se rozhodl odstoupit z prezidentské kandidatury a podpořit jedinou pro mě přijatelnou kandidátku z vámi favorizované trojice, a to profesorku Danuši Nerudovou.“
Levicový kandidát na sebe na podzim upoutal pozornost organizováním demonstrací odborů. Demonstrující žádali mimo jiné růst dávek a podporu firem jako v době pandemie, dále zavedení přísné cenové regulace a cenové kontroly u všech základních životních potřeb, jako například u potravin, tepla nebo teplé vody.
V únoru loňského roku jej vedle Andreje Babiše, Aleny Vitáskové a Vladimíra Dlouhého jmenoval prezident Zeman mezi kandidáty, kteří podle jeho slov „mají šanci být zvoleni." Zeman tehdy vyzval i odboráře, aby svého předsedu ke kandidatuře přemluvili. Kladně se o Středulovi coby kandidátovi vyjádřil i Miroslav Kalousek.
V průběhu koronavirové vlny v únoru v roce 2021 vzbudila pozornost Středulova přestřelka s tehdejším premiérem Andrejem Babišem, když Středula kritizoval nedostatečná opatření Babišovy vlády. Premiér jej tehdy označil za „největší ohrožení české ekonomiky."
Středula v rozhovoru pro E15 zmínil, že by v případě zvolení prošetřil působení současného kancléře Vratislava Mynáře i prezidentova poradce Martina Nejedlého. V rozhovoru se zamýšlí i nad Prahou jako obdobou Davosu: „Z Pražského hradu a přeneseně z celé České republiky bych rád udělal místo, které se stane nejen středoevropským, ale i evropským centrem, kde se budou vyměňovat názory, informace a hledat cesty do budoucnosti."
Středula v anketě E15 zmínil, že je pro pomoc Ukrajině „v maximální možné míře." Prosazuje zastropování cen přesně určených komodit z důvodu vysoké inflace. Kromě důchodů by valorizoval i další sociální dávky.
Čtěte více o názorech, programu a kandidatuře Josefa Středuly na prezidenta:
Pavel Fischer
- Výsledek z 1. kola: 6,75 % (4. místo)
- Nepostoupil do 2. kola
Senátor za Prahu 12 a poradce Václava Havla Pavel Fischer (* 26. srpna 1965) na prezidenta kandiduje již podruhé. V prezidentských volbách 2018 skončil na třetím místě s 10,24 procenty hlasů. Ještě ten samý rok v listopadu ale ohlásil, že se o přízeň voličů bude ucházet znovu. Svoji kandidaturu na prezidenta definitivně potvrdil koncem října 2022. Podporu pro kandidaturu opírá o hlasy 30 senátorů.
Pavel Fischer se v poslední době vyjadřuje ke konfliktu na Ukrajině: „Skutky, které vidíme, že páchají ruské jednotky, jsou takové závažnosti, že se jedná o válečné zločiny a jimiž se projevuje genocida,“ uvedl Fischer pro Český rozhlas.
V rozhovoru pro Seznam zprávy Fischer kritizoval zahraniční vystupování Miloše Zemana, vyzdvihl důležitost českého zapojení do NATO a dobré vztahy se Spojenými státy: „Navštívil jsem desítky základen NATO, vím, jak fungují, a nebylo by to nic v neprospěch občanů ČR. Posiluje to naši bezpečnost. Bezpečnostní prostředí se změnilo a je třeba se na to připravit."
Fischer kritizoval kroky politiků vedoucích k aktuální závislosti na Rusku: „Konflikt na Ukrajině nám každopádně mnohé prozradil. Třeba to, že jsme se z hlediska energií dostali do ruské pasti a všichni, kteří nás do té pasti navedli, by z toho měli vyvodit osobní odpovědnost. V českém případě bychom se měli podívat na to, kdo prosazoval jadernou elektrárnu Dukovany s ruskou účastí, abychom si také uvědomili, že to byli lidé, kteří přestože měli potřebné informace, naprosto otevřeně prosazovali řešení, které bylo v rozporu se zájmy České republiky.
Já o tom mluvím tak přísně, protože jsme v Senátu opakovaně naléhali na vládu, aby něco takového nepřipustila. Teď už aspoň nemusíme nikoho přesvědčovat, všichni to vidí."
Ve své funkci senátora působí jako nestraník s podporou ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN. V rozhovoru pro E15 podpořil zvýšení daní pro majetnější občany: „Jsem příznivcem progresivní daně i přípravy na zvyšování korporátních daní. Jsem pro postupnou synchronizaci korporátních daní napříč EU, protože řada firem provádí takovou velkou daňovou optimalizaci, že na našem území daní velmi málo. Bohatí lidé měli desítky let daňové prázdniny. Měli bychom připustit, že majetek by se měl více danit."
Fischer byl v poslední době mnohokrát dotazován na jeho postoj k sexuálním menšinám a LGBT komunitě. Ačkoliv se nejprve vymezoval proti adopcím dětí, pro Seznam Zprávy uvedl: „Dorovnávání práv mezi registrovanými partnery a manželi je věc, kterou já vidím vlastně bez problémů. Z hlediska přesvědčení bych se zastavil jen u toho, že bychom tomu říkali všemu manželství. Tam bych řekl, s tím já mám problém, ale když to Parlament schválí, no tak já to podepíšu. Protože zákony se dělají ve Sněmovně, nikoliv na Hradě."
Pavel Fischer v debatách:
Podle Fischera by Zeman měl být stíhán za kauzu výbuchu ve Vrběticích, kde nepostupoval správně: „Byl to zločin. Byl to projev prezidenta, který pracoval pro cizí mocnost a nehájil zájmy ČR. Dopustil se například vyzrazení utajovaných skutečností, spisů,“ zmínil Fischer na ČT.
V debatě na CNN Prima News se opřel do svého soupeře z SPD a prezidentského kandidáta Jaroslava Bašty za sliby o odvolání vlády po vzoru Zemanova postupu za premiérské éry Petra Nečase: „Pan Bašta říkal, že se máme poučit z historie. Zmiňoval, že tu byla Rusnokova vláda. Domnívám se ale, že patřila k temným kapitolám neústavního období naší země. Je to příklad, který není hodný následování, a je potřeba ho jasně označit za protiústavní,“ prohlásil v debatě na Primě Pavel Fischer.
Fischer musel v debatách často odpovídat na dotazy ohledně jeho názoru na práva sexuálních menšin: „V parlamentní demokracii nerozhoduje prezident. Pokud bychom se my dva tady dohodli, že přejmenujeme manželství a budeme tomu říkat partnerství, tak by se k tomu měli vyjádřit všichni občané a měli bychom uspořádat referendum. Ta diskuze bude složitá," řekl v debatě na TV Nova moderátorce.
Čtěte více o názorech, programu a možné kandidatuře Pavla Fischera na prezidenta:
Marek Hilšer
- Výsledek z 1. kola: 2,56 % (6. místo)
- Nepostoupil do 2. kola
Marek Hilšer (* 23. března 1976) svou profesní dráhu zasvětil vzdělávání mediků, výzkumu zhoubných mozkových nádorů a hledání nových způsobů léčby rakoviny. Svůj záměr kandidovat na prezidenta oznámil v listopadu 2019. Dostatek hlasů od občanů neshromáždil, svojí kandidaturu nakonec opírá o podpisy od třinácti senátorů.
Marek Hilšer podporoval vyhlášení bezletové zóny na Ukrajině. Je jednoznačným zastáncem prozápadního směřování Česka a dlouhodobě se vymezuje proti Rusku i Číně, které kritizuje mimo jiné i za nedodržování lidských práv, o jejichž důsledné dodržování se Hilšer chce zasazovat. Souhlasí s označením režimu v Rusku za teroristický.
V energetice si Hilšer přeje postupný přechod k obnovitelným zdrojům, u nichž by rád viděl větší podporu i ze strany státu. Jaderná energie je pro něj v současné době nevyhnutelným řešením. Na téma energetické krize říká Hilšer v anketě na E15:
„Řešením jsou ve střednědobém horizontu energetické úspory, rozvoj fotovoltaiky a komunitní energetiky, a to tak, aby byly dostupné i lidem s nízkými příjmy. Dlouhodobě je nutná kompletní transformace energetiky, která je už více než dekádu trestuhodně zanedbaná."
V oblasti sociální politiky obecně klade důraz na celkovou podporu rodin skrz možnost snáze skloubit pracovní a osobní život vytvořením více míst v jeslích a školkách. Nevynechává ani pomoc postiženým a seniorům či lidem v exekucích.
O post prezidenta České republiky se ucházel už v roce 2018. Skončil pátý s necelým půl milionem hlasů. Také tehdy mu pro kandidaturu scházelo asi 6 tisíc podpisů, ale získal podporu od 11 senátorů především za KDU-ČSL, ČSSD a Zelené, kteří ho do volby nominovali.
Po prezidentských volbách v roce 2018 se mu podařilo zaujmout voliče Prahy 2, které jako senátor zastupuje. Mezi lety 2019 a 2020 se jako člen Komise pro spravedlivé důchody, kterou zřídila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), věnoval i reformě důchodového systému.
Marek Hilšer v debatách:
Hilšer zdůrazňuje v debatách svoji pozici striktně nezávislého demokratického kandidáta s minimem sponzorů. Kromě hrozby ze strany Ruska upozorňuje Hilšer na nebezpečí, které představuje Čína: „Nemáme léky, protože se vyrábí v Číně nebo Indii. Čína skupuje po světě i v Evropě přístavy, chystá se na to, že posílí svoji moc. Budeme mít do budoucna opravdu velký problém,“ varoval například v debatě na ČT.
Podobně jako Pavel Fischer i Marek Hilšer v debatách kritizuje především kandidáta SPD Jaroslava Baštu, jenž chce svém případném zvolení odvolat vládu: „Nemám důvod k tomu, abych podkuřoval této vládě. Nejhorší je, když politici slibují něco, co je nerealistické. Ať se na mě pan Bašta nezlobí, ale slibuje něco, co by bylo pučem. Pokud máme fungovat, tak musíme ctít základní zákon - Ústavu. Pokud někdo říká, že odvolá vládu a nemá předpoklady, je to špatně,“ kritizoval senátor Baštu v debatě na CNN Prima News.
Marek Hilšer odešel z prezidentské debaty na TV Nova na protest proti rozdělení debaty kandidátů do dvou částí - na jednu, v níž se střetli tři kandidáti s vyššími preferencemi a na druhou, kde spolu debatovali ostatní: „Dívám se napravo a nalevo a nevidím tu ty zbylé kandidáty. Ptám se, zda je to záměr? Myslím, že je to neférové vůči občanům, kteří mají právo na to, aby vystupovali spolu všichni kandidáti. Já ty rovné podmínky nevidím a proto nemohu vystupovat v této debatě. Chci popřát všem hodně štěstí."
Čtěte více o názorech, programu a kandidatuře Marka Hilšera na prezidenta:
Danuše Nerudová
- Výsledek z 1. kola: 13,92 % (3. místo)
- Nepostoupila do 2. kola
Ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová (* 4. ledna 1979) oficiálně oznámila kandidaturu 31. května 2022. „Všichni si zasloužíme naději na lepší časy,“ napsala v oznámení na twitteru. Na postu rektorky Nerudová skončila na konci ledna.
Po kontrole ministerstva vnitra jí bylo uznáno 82 413 podpisů občanů, což je nejvyšší číslo ze všech kandidátů, kteří jdou do voleb s pomocí občanů. „K tomu, abyste mohl moderovat diskuzi a mohl vytvářet stabilitu, potřebujete, aby ti, co diskutují a jsou součástí té debaty, vám důvěřovali. A proto považuji za obrovskou devizu svou nadstranickost," zmínila Nerudová v rozhovoru na E15.
V rozhovoru pro Hospodářské noviny Nerudová tvrdí, že vidí tři hlavní výzvy: „Vyvedení země z ekonomické krize, dopady klimatické změny a navracení důstojnosti lidem. Chtěla bych být prezidentkou všech, nejen určité části občanů. Chtěla bych být prezidentkou, která vrací lidi stojící na okraji společnosti zpět.“ V rozhovoru uvedla, že by chtěla být také hlasem mladé generace.
V otázce inflace je pro Nerudovou důležitý soulad s opatřeními České národní banky: „Aby opatření pro boj s inflací měla efekt, měly by především ČNB a vláda postupovat v souladu. To nejhorší, co by se mohlo stát, by bylo, že ČNB bude zvyšovat úrokové sazby a vláda bude bezedně navyšovat výdaje. Vláda bude muset najít správný poměr mezi dobře mířenou pomocí, která pomůže lidem zvládnout složité časy, a mezi zodpovědným přístupem k veřejným financím a budoucnosti našich dětí,“ napsala Nerudová v anketě E15.
„Podporu je potřeba poskytnout ve větším rozsahu, ale menšímu počtu lidí. Pro žádná plošná opatření není v tuto chvíli prostor,“ uvedla Nerudová v rozhovoru pro Prostor X. Dále mluví například o možnosti zvýšení základní slevy na poplatníka a jejím překlopení do daňových bonusů. Podporuje zavedení windfall tax s nižší sazbou, zdůrazňuje potřebu důkladné revize výdajů státu.
Nerudová působila i jako předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody a jako vědkyně se věnuje otázkám rovného postavení mužů a žen, dlouhodobě udržitelnému důchodovému systému a jeho financování. Je proti zvýšení věku odchodu do důchodu. Vymezovala by se nejen proti jednání Putinovo režimu v Rusku a na Ukrajině, ale také proti Číně. Česká pomoc Ukrajině podle ní musí pokračovat. Putinovo Rusko se podle ní chová jako teroristický stát.
Danuše Nerudová v debatách:
Nerudová odráží v debatách útoky cílící na ní v souvislosti s kauzou rychlotitulů na Mendelově univerzitě: „Já myslím, že jsem přijala odpovědnost za to, že jsem řídila univerzitu. A když řídíte takovou instituci, tak nějaké chyby uděláte. Ta problematika je složitá a je to spojené s právem. A já vždy nesla odpovědnost za to, co jsem měla právo ovlivnit, ne za to, co jsem neměla právo ovlivnit,“ prohlásila například Danuše Nerudová v debatě na CNN Prima News.
Zdůrazňuje otevřenost prezidentského úřadu a schopnost naslouchat různým skupinám lidí bez nálepkování, zároveň však varuje před populismem: „Prezident musí upozorňovat, že vláda některé problémy neřeší. V roli prezidentky bych dopředu upozorňovala, že vláda musí přijít s řešením. Žijeme v době, kdy populisté šíří strach. My jsme ale silný stát a nenecháme lidi padnout.“
V debatě na TV Nova Nerudová kritizovala Andreje Babiše, který podle ní loboval za dosazení Aleše Michla do pozice guvernéra ČNB: „Vaše firmy v holdingu jsou předlužené a vy potřebujete levný úvěr. Vaším firmám zvyšování sazeb nevyhovuje."
„Problém je ta drahota kterou každý vidí v obchodech. Musí s ní bojovat i vláda. Další důležité téma je bydlení,a to především pro mladou generaci. Mladí lidé se nedokáží osamostatnit od svých rodičů," zmínila Nerudová v debatě na Nově.
Čtěte více o názorech, programu a kandidatuře Danuše Nerudové na prezidentku:
Tomáš Zima
- Výsledek z 1. kola: 0,55 % (8. místo)
- Nepostoupil do 2. kola
Tomáš Zima (* 2. července 1966) je lékař specializující se na biochemii, bývalý rektor Univerzity Karlovy a šéf prezidentova lékařského konsilia. Zima nenasbíral 50 tisíc podpisů od občanů, svou kandidaturu nakonec opírá o hlasy třinácti senátorů. Kontroverzní přitom bylo, že část z těchto senátorů končí, část teprve do funkce nastupuje.
V letech 2005 až 2012 působil jako děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Univerzitu vedl jako rektor v letech 2014 až 2022. Ve funkci ho loni nahradila Milena Králíčková.
V letech 1983 až 1990 byl Tomáš Zima členem KSČ. V roce 1989 pak předsedou výboru Socialistického svazu mládeže na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Zasadil se o povolení demonstrace studentů na Albertově v roce 1989.
Pozornost vzbudil kritikou vládních protipandemických opatření v době pandemie. Vládě Andreje Babiše vyčítal chaotické rozhodování ústící v často „ničím nepodložená, a přitom pro život v zemi zásadní opatření“. Byl toho názoru, že se lidé s koronavirem budou muset naučit žít.
Zima kritizuje vládu za nedostatečné kroky k ochraně lidí před zdražováním. „Nebál bych se ani otevřít téma snížení DPH na základní potraviny, energie a pohonné hmoty. Stát by si tím sice snížil příjem, ale lidem by umožnil důstojně žít,“ uvedl v rozhovoru pro pořad Epicentrum deníku Blesk.
Současné vládě podle svých slov fandí, vyčítá jí nedostatečné vysvětlování některých jejích kroků. Spekuluje také o tom, zda vláda neměla ještě více snížit spotřební daň na pohonné hmoty. Kritizuje i českou účast na Lipské burze.
„My vyrábíme elektřinu za desetkrát nižší cenu, než za jakou ji následně nakupujeme. To mi připadá jako nesmysl,“ uvedl v rozhovoru pro Newstream.
Tomáš Zima v debatách:
V debatě na ČT zdůraznil Zima možnost diplomatické cesty ukončení války na Ukrajině: „Nejhorší je, když se mezi jakýmikoliv státy přestane vést jakýkoliv dialog a diskuse.“
Zima kritizoval kandidáta Jaroslava Baštu z SPD, který voličům slibuje odvolání vlády v případě, že bude zvolen za prezidenta: „Lhát se nemá, prezident nemůže odvolat vládu. S vládou nemusí souhlasit, může na ni tlačit, může vyvíjet tlak přes politické strany, ale nemůže ji odvolat,“ namítal Zima.
„Vláda pro občany dělá málo z hlediska ekonomiky, průmyslu. Během roku se většina obyvatel dostává do rizika chudoby. Vláda by měla dělat určité kroky. Můj první krok by byl, že bych se setkal s premiérem a chtěl bych vědět jasné kroky s termíny, které by dělal,” prohlásil Zima v debatě na TV Nova.
Čtěte více o názorech, programu a kandidatuře Tomáše Zimy na prezidenta:
Jaroslav Bašta
- Výsledek z 1. kola: 4,45 % (5. místo)
- Nepostoupil do 2: kola
Od loňského roku je Jaroslav Bašta poslancem SPD, vedl kandidátku strany v Pardubickém kraji, ve Sněmovně je členem zahraničního výboru a předsedou jeho podvýboru pro vnější ekonomické vztahy. Dále působí v komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby. Svou kandidaturu těsně opírá o podpisy dvaceti poslanců, včetně svého vlastního.
Dříve patřil k předním politikům sociální demokracie, jejím členem se stal v roce 1994, a zasedal také jako ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Mezi lety 2000 až 2005 byl velvyslancem v Rusku a později, od roku 2007 do roku 2010, také na Ukrajině. Bašta kritizuje současnou vládu a slibuje její odvolání po svém případném zvolení. Je pro vystoupení z Evropské unie, kterou považuje za neúspěšnou kopii Sovětského svazu, jak sám Bašta sdělil ruské agentuře Ria Novosti.
Bašta studoval středověkou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, školu ale nemohl dokončit. Za aktivity ve studentském Hnutí revoluční mládeže v letech 1968 a 1969 byl odsouzen na dva a půl roku do vězení. Později se zapojil také do disidentských aktivit a byl perzekvován z důvodu podepsání Charty 77.
Jaroslav Bašta v debatách:
„Hájím zájmy dvou třetin našich občanů, kteří si myslí, že tato vláda je asociální a působí proti nim. Proto říkám, že budu-li zvolen, tuto vládu odvolám. Nesmysl to není,“ tvrdil Bašta v debatě na ČT. Baštu v této souvislosti kritizují nejen ostatní kandidáti, ale i ústavní právníci.
„Pokud jde o rok 2022, byl to rok, který byl plný nepříjemných překvapení, která většinou vycházela z chybné politiky nynější vlády. Ta napáchala daleko víc škody než kdokoliv předtím. Kandiduji, abych odvolal vládu Petra Fialy, a proto, abych zabránil válce, kterou vláda touží vyvolat,“ zmínil Jaroslav Bašta v první prezidentské debatě na CNN Prima NEWS.
„Konflikt na Ukrajině musí skončit mírem. Cílem války není vítězství, ale mír. První krok, který musí být učiněn, musí být mírová jednání. Je potřeba podporovat všechny, kdo se o to snaží. Nejsilnějším zastáncem míru je turecký prezident," prohlásil Bašta v debatě na TV Nova.
Čtěte více o názorech, programu a kandidatuře Jaroslava Bašty na prezidenta:
Karel Diviš
- Výsledek z 1. kola: 1,35 % (7. místo)
- Nepostoupil do 2.kola
Karel Diviš (* 24.března 1976) oznámil svou kandidaturu na prezidenta 20. ledna 2022. V listopadu oznámil, že odevzdal 61 600 tisíc sesbíraných podpisů od občanů pro podporu své kandidatury. Kontrola ministerstva to však nepotvrdila, byť Divišovi kandidatura unikla jen těsně - uznáno bylo 49 884 podpisů. Karel Diviš se proti výroku odvolal. NSS dal jeho stížnosti za pravdu a kandidaturu na Hrad Divišovi umožnil. Na základě přezkoumání mu bylo uznáno 50 007 podpisů.
Podnikatel v informačních technologiích svou kandidaturu odůvodňuje tím, že nevidí nikoho jiného, komu by mohl dát ve volbách hlas. Karel Diviš založil technologickou firmu IDC-softwarehouse, která vytvořila portál letuska.cz. Kromě toho pracoval Diviš dvacet let jako sportovní komentátor České televize.
ČTK sdělil, že jeho cílem je od základu změnit atmosféru v zemi tak, aby byla moderní, přátelská a sympatická. Jako velký problém vidí rozdíly mezi kvalitou života v regionech země. Velkou roli mělo v jeho záměrech hrát i školství, Diviš podporuje členství v NATO a chtěl byse zasadit o lepší kybernetickou bezpečnost země.
Zdůrazňuje, že by se Česko nemělo spoléhat pouze na NATO, ale především samo na sebe. Mluví o potřebě posílení obranyschopnosti České republiky proti kybernetickým útokům, země by také měla mít protiraketový deštník nebo bezpilotní letouny a drony v rámci konceptu „e-armády."
Diviš hovoří o zásadní době, v níž není jasné, jak bude vypadat struktura ekonomiky v horizontu dvaceti let především díky novým objevům v IT technologiích, genetickém inženýrství a biomechanice. Prezidentem by proto podle něj měl být někdo mladší, s novou energií, který rozumí moderním technologiím.
Karel Diviš v debatách:
Diviš vzbudil pozornost tvrdým výpadem v debatě na ČT vůči favoritům voleb: „Kdo z nás a proč by se měl stát prezidentem? Má to být pán, který tady měl být a nepřišel? To je skutečně takový srab, že se bojí přijít do celostátní televize země, které má jednou vládnout?“ tepal Karel Diviš nepřítomného Babiše.
Poté svou kritiku obrátil na Danuši Nerudovou a Petra Pavla: „Pavel si celý život hrál na vojáka, a když dosáhl svého maxima, tak dezertoval do žvanírny, které se říká NATO,“ osočil Diviš bývalého předsedu Vojenského výboru NATO.
V debatě na TV Nova Diviš zdůrazňoval potřebu kvalitního vzdělávacího systému: „Chtěl bych aby se naše země posouvala kupředu. Budoucnost naší země závisí na tom, jak budeme mít vzdělané lidi. Děti se musí naučit kritické myšlení."
Čtěte více o názorech, programu a kandidatuře Karla Diviše na prezidenta:
Vyloučení kandidáti: Kdo nezískal dostatek podpisů
Karel Janeček
O kandidatuře matematika, filantropa a podnikatele Karla Janečka (* 26. července 1973) se dlouho spekulovalo, svou kandidaturu na prezidenta veřejně oznámil 21. ledna 2022. Zároveň odstartoval jeho projekt ,,Tohle jsme my", který měl na základě celospolečenské diskuze vytvořit ,,společenskou ústavu" pro budoucnost České republiky.
Do své kampaně plánoval vložit maximální povolenou částku, to znamená 40 miliónů pro první, 10 miliónů pro případné druhé koloprezidentské volby. Janeček avizoval, že svou výslednou kandidaturu opírá o 73 037 podpisů od občanů. Kontrola ministerstva vnitra však po kontrole uznala jen 48 091 podpisů. Janeček se odvolal, Nejvyšší správní soud však jeho odvolání zamítl kvůli vysoké chybovosti přezkoumaného vzorku 5 618 podpisů obsahujícího smyšlené osoby, neexistující adresy nebo například adresy garáží. Janeček se obrátil na Ústavní soud, ten jeho stížnost zamítl.
Sliboval boj proti korupci nebo podporu matkám samoživitelkám a seniorům. Za důležité považoval prosazování zdravého životního stylu, aby lidé získali cestou fyzické aktivity přirozenou imunitu. Chtěl, aby Česko nebylo montovnou, ale průmyslovou, uměleckou a vědeckou velmocí a inspirací pro celý svět. Za důležité proto považoval věnovat se inovacím, digitalizaci státní správy, životnímu prostředí a rozvoji podnikatelského prostředí.
Karel Janeček přednášel finanční matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je spolumajitelem a předsedou dozorčí rady společnosti RSJ, která se zabývá obchodováním s finančními deriváty. Založil i Nadační fond proti korupci. Janeček je zodpovědný za vzkříšení ankety Český slavík, kde v roce 2021, v rámci níž pak na jevišti pronesl projev, v němž se vymezil vůči očkování dětí na covid.
V rozhovoru pro Deník N vyzdvihl odvahu ukrajinského prezidenta Zelenského a zmínil, že by v podobné situaci pravděpodobně jednal analogicky. Za rizikové životní situace, které ho v minulosti potkaly, označil své seskoky padákem.
Na zářijové demonstraci s heslem Česko na prvním místě, kde řečnili zástupci komunistů, Trikolóry, SPD a Volného bloku se mezi přítomnými diváky objevil i Janeček. Ačkoliv podle svých slov s některými věcmi, které byly řečené na pódiu nesouhlasil, zároveň vyjádřil i pochopení pro přítomné demonstranty:
„Viděl jsem své nespokojené spoluobčany, kteří potřebují projevit své výhrady a říct nahlas, že i oni mají právo být vyslyšeni a respektováni. Neviděl jsem dav ustrašenců a kverulantů, nýbrž lidi s odvahou projevit svůj názor a schopností se spojit, i přes značné názorové rozdíly,“ napsal Janeček na svůj Facebook.
Čtěte více o názorech, programu a kandidatuře Karla Janečka na prezidenta:
Denisa Rohanová
Denisa Rohanová (* 16. dubna 1975) je prezidentka České asociace povinných, jež se zaměřuje na pomoc lidem, kteří se ocitli v dluzích či exekuci, a to ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a různými neziskovými organizacemi.
Mimo jiné prosadila například seznam nezabavitelných věcí do Exekučního řádu a vytvořila Metodický pokyn pro Policii ČR v případě mobiliárních exekucí. Svůj záměr stát se hlavou státu oznámila v dubnu 2021.
Šance dostat se na Hrad se jí však povážlivě vzdálila, když její transparentní účet pro kandidaturu na prezidentku zacílil exekutor. Kandidaturu opírala kontroverzně o podpisy dvaceti exposlanců ČSSD a KSČM.
Ministerstvo vnitra nejprve kandidaturu Rohanové potvrdilo, skupina senátorů však podala stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) z důvodu, že Rohanovou podpořili poslanci, kteří jsou již rok bez mandátu. NSS stížnosti vyhověl a kandidaturu Rohanové zrušil. Podobně jako Karel Janeček se i Denisa Rohanová obrátila se stížností na Ústavní soud. Ten její stížnost zamítl.
Čtěte více o názorech, programu a kandidatuře Denisy Rohanové na prezidentku:
Tomáš Březina
Tomáš Březina (* 21. února 1957) založil společnost BEST zaměřující se na výrobu betonových stavebních prvků pro venkovní a zahradní architekturu.
Březina zmiňoval již v červnu, že má dostatečný počet podpisů pro prezidentskou kandidaturu. Na ministerstvo měl odnést 74 tisíc podpisů občanů, tvrdil serveru Seznam Zprávy Březinovo mluvčí Jaroslav Navrátil. Kandidát jich podle něj nasbíral údajně 85 tisíc. Ministerstvo vnitra tyto čísla později vyvrátilo. Tomáš Březina podle něj odevzdal 69 511 podpisů. Kontrolní vzorek měl chybovost 27,24 %, druhý vzorek 31 %. Uznáno bylo tedy 45 894 podpisů (o několik tisíc méně než v případech Karla Diviše a Karla Janečka), což bylo pod limitem nutným pro kandidaturu na prezidenta. Březina výsledek zpochybnil, proti verdiktu se však neodvolal.
K válce na Ukrajině a k jednoznačnému odsouzení Ruska se Březina stavěl zdrženlivě, tvrdil, že není dostatečně vzdělaný v historii vztahů mezi oběma zeměmi. Aby se mohl rozhodovat kompetentně, potřeboval by podle svých slov kromě mediálního zpravodajství také informace z tajných služeb.
Zdůrazňoval, že není proruský, ale že u návštěvy Kyjeva nebo hmotné podpory Ukrajiny by důsledně zvažoval všechna pro a proti. V pozici prezidenta by vnímal povinnost starat se o „české lidi“ a řešit především „české problémy“.
Jednou z jeho priorit měla být ekonomická transformace České republiky, která by se měla vyrovnat především s relativně nízkým HDP na osobu, vzrůstajícím počtem státních zaměstnanců a „ekonomickou kolonizací“, tedy stavem, kdy je většina významných českých firem v rukou zahraničních investorů. Své myšlenky rozvedl v rozhovoru na E15.cz.
Cestu viděl v rušení tisíců „zbytečných“ pozic ve státní správě včetně některých ministerstev nebo krajských úřadů. Rád by býval snížil i množství lékařů, soudců, učitelů nebo policistů. Za stěžejní považoval Březina výrobní sféru – zemědělství, průmysl a stavebnictví – ve které z necelých pěti milionů zaměstnaných pracuje zhruba 1,2 milionu lidí, což je podle něj málo.
V letech 1996 až 1998 byl Tomáš Březina poslancem za ODS, později krátce působil v Unii Svobody. Plánoval návrat do politiky už v roce 2013, kdy měl být lídrem za ANO v Středočeském kraji, nakonec si to však kandidaturu rozmyslel. Kritizoval marketingovou strategii hnutí, které na něj bylo málo pravicové.
Čtěte více o názorech, programu a kandidatuře Tomáše Březiny na prezidenta:
Jiří Kotáb
Soukromý ombudsman v Moravskoslezském kraji se chtěl stát prvním tělesně postiženým kandidátem na prezidenta. Čtyřicetiletý Kotáb má od mládí III. stupeň invalidity. V červnu oznámil, že se mu podařilo nasbírat 50 tisíc podpisů občanů nutných pro předložení prezidentské kandidatury. Ministerstvo vnitra to však nepotvrdilo a jeho kandidaturu zamítlo, neboť žádost poslal pozdě.
Kotáb dříve působil na pozici experta pro zdravotní a sociální politiku v dnes již nefunkčním hnutí Úsvit Tomia Okamury. Dvakrát se neúspěšně ucházel o poslanecký mandát ve sněmovních volbách. Poprvé v roce 2017 kandidoval za Blok proti islámu, podruhé jako nezávislý kandidát za komunisty.
Prezidentské volby 2023: Výsledky voleb | Volební průzkumy | Kurzy kandidátů a sázky na prezidenta | Podpisy pro kandidaturu | Termín a systém voleb | Voličský průkaz | Jak volit | Volební komise | Volební místnosti | Volební lístky | Volební kalkulačka | Předvolební debaty | Volební mapa | Prezident Pavel Kandidáti na prezidenta 2023 - profily na E15.cz: Petr Pavel | Danuše Nerudová | Andrej Babiš | Pavel Fischer | Marek Hilšer | Tomáš Zima | Jaroslav Bašta | Karel Diviš | Josef Středula (odstoupil) Volby 2024: Volby do Evropského parlamentu | Krajské volby | Volby do Senátu |
