Evropská komise považuje plán zemědělských dotací za málo ekologicky ambiciózní

Evropská komise (EK) minulý týden odeslala ministerstvu zemědělství komentář k návrhu pravidel vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027. Z dokumentu vyplývá, že Česko by mělo být více ambiciózní hlavně v oblasti ekologie. EK také vyzývá členské státy, aby kvůli válce na Ukrajině přehodnotily své plány a posílily odolnost zemědělského sektoru například snížením závislosti na fosilních palivech. Návrh kritizuje také ekologická organizace Hnutí Duha, podle které plán dotací dostatečně neřeší problémy české krajiny.

Ministerstvo dostalo od EK připomínky k návrhu plánu, který Česko do Bruselu odeslalo koncem ledna. Dokument obsahuje 33 klíčových připomínek a dalších zhruba 300 technických komentářů. Na materiál upozornily Hospodářské noviny.

EK v něm vyzývá Česko kvůli dopadům války na Ukrajině ke snížení závislosti zemědělství na využití syntetických hnojiv, která se vyrábějí hlavně ze zemního plynu. Podle Hnutí Duha je zhruba pětina hnojiv do EU dovážena z Ruska - a to v hodnotě více než jedné miliardy eur (asi 25 miliard korun) ročně. Cílem je podle komise udržení produkce potravin. Zemědělci mohou využívat například bioplynové stanice.

Plán navržený českou vládou má podle EK potenciál k dosažení klimatických cílů EU, mohl by ale být více ambiciózní například v oblasti využívání pesticidů, snižování rozloh monokultur nebo budování ochranných pásů, které brání splachování pesticidů do vod.

EK kritizuje nastavení takzvaných ekoschémat, což jsou nové dotační programy, které mají motivovat zemědělce k šetrnějšímu hospodaření s půdou. Podle EK jsou ale podmínky nastavené tak, že na ně dosáhnou téměř všichni a pravidla by měla zemědělce více motivovat.

Dokument zmiňuje i například problematiku eroze, sucha a hospodaření s vodou nebo její zadržování v krajině. Podle EK by se měla omezit plocha monokultur, tedy pěstování pouze jedné plodiny. Od roku 2021 mohou zemědělci pěstovat jednu plodinu na rozloze maximálně 30 hektarů, podle EK by se měla plocha snížit na 20 hektarů a v místech s vysokým rizikem eroze až na pět hektarů.

Podle Hnutí Duha eroze ohrožuje až polovinu zemědělské půdy a v Česku může ročně zmizet až 21 milionů tun úrodné půdy. Upozorňuje také na to, že půda by mohla zadržovat až 8,4 miliardy krychlových metrů vody, v současnosti ale zadrží jen pět miliard. Podle EK by se měly kvůli snižování eroze budovat přirozené krajinné prvky. "Znamená to v mnohem větší míře obnovovat meze, remízky a mokřady, lépe chránit vodu a zadržovat ji v půdě," uvedl koordinátor zemědělské politiky Hnutí Duha Martin Rexa.

Domnívá se také, že zásadní problémy českého zemědělství současný návrh dotací nevyřeší. "Je zřejmé, že nám utíká cenný čas, který potřebujeme, abychom připravili krajinu na drastické dopady klimatické změny. Bez toho nebudeme schopni zajistit, že pro nás bude naše krajina dlouhodobě schopna vyprodukovat dostatečné množství zdravých a dostupných potravin" dodal.

Strategický plán dotací v podobě, v jaké ho ministerstvo odeslalo v lednu komisi, kritizuje již od začátku roku hlavně Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR. Kritizují hlavně změnu takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci získávají na prvních 150 hektarů obhospodařované plochy. Na tuto platbu má podle Národního strategického plánu směřovat 23 procent z celkového objemu přímých plateb. Doposud bylo plánováno deset procent. Více peněz tak dostanou hlavně menší farmáři. Vláda o tom rozhodla na začátku letošního roku, což vyvolalo demonstrace zemědělců.