Hlas přímo evropské straně. Europoslanci podpořili „historický“ návrh reformy voleb

Plenární zasedání EP ve Štrasburku © EPA-EFE/RONALD WITTEK

Nadnárodní kandidátky, možnost ovlivnit výběr šéfa Evropské komise či povinné kvóty pro muže a ženy. Evropský parlament (EP) včera nečekanou většinou schválil návrh reformy evropských voleb. Ten teď musí jednomyslně odsouhlasit všechny členské země. V případě jejich souhlasu se novinky zavedou už v roce 2024.

Vlajkovou lodí reformy volebního zákona do EP je vytvoření nadnárodních kandidátních listin evropských stran. Kromě toho návrh obsahuje také povinné „zazipované“ kvóty pro ženy a muže, díky čemuž by na kandidátce měly střídavě figurovat obě pohlaví. Návrh rovněž obsahuje i 3,5procentní klauzuli pro vstup do Parlamentu. Týkat se však bude pouze Německa.

Unie by také měla volit společně v jednotném termínu. Měl by to být Den Evropy, který připadá na 9. května. Občané by mohli volit v jakémkoliv členském státě, a to i korespondenčně. A reforma rovněž zacílí i na mladší generace. Nově by mohli volit i lidé od 16 let a kandidovat od 18.

Podle zastánců nových pravidel by měla reforma přiblížit evropské strany blíže občanům, posílit jejich hlas a tím i celý demokratický proces v Unii. Pro návrh hlasovalo 331 z 640 přítomných europoslanců. Proti jich bylo 257 a 52 se hlasování zdrželo.

Spitzenkandidáti znovu ve hře

Europoslanci navrhují, aby každý volič měl dva hlasy. Jeden pro národní a druhý pro celoevropský volební obvod. V tomto případě by se jednalo přímo o evropské politické strany, které by nabízely své kandidátky. Tímto způsobem by se obsadilo nových 28 poslaneckých křesel, které by tak doplnily stávajících 705 mandátů. U těch zůstane volební systém nezměněn.

Podle návrhu by lídři celoevropských kandidátek byli kandidáti dané politické skupiny na předsedu Evropské komise, takzvaní spitzenkandidáti. „Hlas voliče se novými pravidly posílí. Bude volit pro evropskou stranu, evropský program a také pro kandidáta na předsedu Komise. Kampaň do europarlamentu se tím stane více evropská,“ uvedl španělský europoslanec a zpravodaj návrhu Domènec Ruiz Devesa (PSOE, S&D).

Systém spitzenkandidátů byl představen v roce 2014 tak, aby Parlament a členské státy společně vybíraly šéfa Komise vždy z řad lídru europarlamentních stran. Zastánci tvrdí, že tento princip posiluje demokratický proces a předseda EK tak má legitimnější pozici vůči evropským občanům.

Spitzenkandidáti se ale zatím evropským zvykem nestali. Evropská rada má podle stávajících pravidel pouze povinnost přihlédnout k výsledkům voleb do EP, lídra kandidátky však zvolit nemusí. A právě to se stalo při volbě nynější předsedkyně EK v roce 2019, kdy namísto spitzenkandidáta za Evropskou lidovou stranu (EPP) Manfreda Webera zvolily členské státy Ursulu von der Leyenovou.

„Spitzenkandidát už tak nebude něco virtuálního, ale stane se realitou. Nechceme, aby se tento mechanismus ignoroval i v roce 2024,“ zdůraznil europoslanec Ruiz Devesa.

Nadnárodní kandidátky pro eurovolby by mohli zneužít populisté, říká Svoboda

Členským státům EU může být relativně jedno, kdo evropské zákony navrhuje. Kdyby to byl vedle Evropské komise i Evropský parlament, těžilo by z toho i Česko, říká bývalý europoslanec za KDU-ČSL a odborník na evropské právo Pavel Svoboda.

Kritika nadnárodních kandidátek i povinné klauzule

Přijaté novinky však vzbuzují i kritiku, a to z různých důvodů. Například poslanci největší europarlamentní strany EPP, která ze své větší části zásadnější reformu dlouhodobě odmítá, kritizují zejména nápad nadnárodních kandidátek. Podle slovenského europoslance Vladimíra Bilčíka (SPOLU, EPP) to je proti principům evropské jednoty a rovnosti unijních obyvatel. „Nadnárodní kandidátky vytvoří nové štěpící linie. Systém proti sobě postaví národní a evropské poslance. Navíc nebude jasné, které volební obvody jsou reprezentovány jakými europoslanci,“ uvedl Bilčík.

Podle něj navíc nová podoba voleb nezvýší nízkou volební účast u eurovoleb. „Pojďme se zaměřit, jak dostat více voličů k urnám v roce 2024. Jako poslanec ze země s nejnižší volební účastí v evropských volbách můžu potvrdit, že nadnárodní kandidátky tento problém určitě nevyřeší,“ dodal.

Pirátští poslanci pro návrh také nezvedli ruku. Těm vadí především povinný minimální práh 3,5 procenta pro vstup do Parlamentu. Podle nich nahrává reforma hlavně velkým a tradičním stranám. „Je to primárně snaha velkých stran využít evropské právo k získání nedemokratické výhody, a naopak znevýhodnit menší subjekty,“ uvedla europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/ESA).

Aby se zajistila proporcionalita, nový systém rozdělí členské státy do třech kategorií podle velikosti. Povinný minimální práh 3,5 procenta hlasů se však prakticky dotkne pouze Německa, které má nejvyšší počet europoslanců. Podle kritiků tak kvůli novým pravidlům přijde vniveč až 10 procent německých hlasů, což je zhruba pět miliónů voličů. „To je stejný počet hlasů, jaký má dohromady pět nejmenších států Unie,“ kritizoval klauzuli německý europoslanec Damian Boeselager (Volt, Zelení/ESA).

Charanzová i Kolaja míří za obhajobou postů ve vedení EP. Pro ČR je to poprvé

Europoslanci se ještě nevzpamatovali ze smrti svého předsedy Davida Sassoliho a už je čekají velké změny, volí si totiž nové vedení. Česká republika má v předsednictvu europarlamentu silné zastoupení, a zřejmě to bude platit i nadále.

Návrh čeká ještě dlouhá cesta

Schválený návrh, za který se z většiny postavily všechny čtyři největší evropské strany, teď poputuje k Radě EU. Ta s velkou pravděpodobností reformu výrazně upraví a poté pošle zpět do Parlamentu. Proces by měla zakončit ratifikace národními parlamenty v celé sedmadvacítce.

Samotná Komise nemá v procesu příliš velké slovo, procesu může poskytnout spíše technickou podporu. „Komise sice nemá žádnou přímou formální roli v této legislativě, ale plně uznává tento návrh a podporuje jeho celkové cíle. Jsme připraveni poskytnout naši právní expertízu,” uvedla před hlasováním v Parlamentu místopředsedkyně EK Věra Jourová.

Kalendář