Bouračky se zvěří na středočeských silnicích: Je jich více než dříve

Některá místa jako zakletá

Najdou se lokality, které lze vnímat jako extrémně nebezpečné. Z mapování srážek se srnkami i další volně se pohybující zvěří, čemuž se pojišťovna společně s Centrem dopravního výzkumu věnuje dlouhodobě, plyne, že nemusí jít jen o odlehlé oblasti, kde lišky dávají dobrou noc a příslovečné pré tam mají i další lesní zvířata. Dvě nejkritičtější místa vůbec leží téměř při hranici Středočeského kraje a Prahy: na severním a východním okraji metropole.

Na řece jako v kempu. Provozovatelé lodí se mají dočkat lepšího zázemí

Opravdu smolná lokalita je pro řidiče ve středních Čechách u Zdib na Praze-východ: na silnici II/608 poblíž celního úřadu bylo ve sledovaném období zaznamenáno šest střetů. Za půl roku šest nehod s celkovou škodou 293 tisíc korun na úseku dlouhém 94 metrů! Na území hlavního města je nejnebezpečnější silnice I/12 mezi Škvoreckou oborou a přírodním parkem Klánovice-Čihadla; vlastně již nedaleko Úval taktéž na Praze-východ. Na úseku dlouhém 282 metrů zde bylo evidováno 14 nehod s celkovou škodou vyčíslenou na 947 tisíc korun.

Navzdory naznačeným údajům na tom region Prahy-východ není nejhůř. Ze středočeských okresů je podle počtu nehod statisticky nejnebezpečnější Benešovsko; následují Mladoboleslavsko a Příbramsko. Naopak „nejbezpečněji“ se z tohoto pohledu mohou motoristé v kraji cítit na silnicích Prahy-západ a Nymburska. Podle přepočtu nehod na délku silnic v okrese vycházejí jako nejrizikovější Mělnicko, Benešovsko a Rakovnicko; naopak nejnižší pravděpodobnost srážky mají řidiči na Nymbursku, Kladensku a Kolínsku.

Pět dnů a dost. Kraj zkrátil platnost jízdného zdarma pro běžence

Nehodovost se zvěří autoři Srna indexu sledují dlouhodobě; vždy s vyhodnocením na jaře a na podzim. Roli hrají nejen počty nehod evidovaných policií, ale i délka silniční sítě a vyčíslení škod na lidských životech, zdraví i majetku. Součet hmotných škod vycházejících z odhadů policie se ve středních Čechách vyšplhal na téměř 84 milionů korun. Jestliže se jedná o nejvyšší částku ze všech krajů, nejde o údaj překvapivý: je zde nejen hustý provoz, ale také nejvíce kilometrů silniční sítě: 9638.

V Praze, kde bylo započteno 201 km, dosáhla souhrnná výše škod 6,1 milionu – a z porovnání těchto čísel hlavní město vychází jako celorepublikově nejproblémovější region (jakkoli řidičská zkušenost s ježděním v metropoli a jejím středočeském okolí neukazuje, že střety se zvěří by byly v Praze tím nejpalčivějším problémem – byť třeba zrovna v neděli zde budila pozornost sražená srna na Kunratické spojce; na dohled od písnického sídliště). Přepočet škod na zdraví, životě a majetku podle Srna indexu je v Praze nejvyšší z celé republiky: 30 357 korun na kilometr. Ve středních Čechách vychází tato hodnota na 8714 Kč. Celorepublikový účet za střety se zvěří dosáhl 339 milionů korun.

Srncům v létě poplete hlavy láska

Čtyři pětiny sražené zvěře, skutečně až 80 procent, představují srny a srnci, připomněl Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu. „Do budoucna očekáváme, že by mělo dojít k nárůstu srážek s prasetem divokým,“ poznamenal. Upozornil, že s nadcházejícím létem by se řidiči měli připravit na možný nárůst počtu srnčí zvěře u silnic – a pamatovat i na to, že mezi červencem a srpnem přichází její říje. „Srnčí zvěř se pohybuje na relativně malém prostoru. Zvířata překračují komunikace poměrně často,“ varuje Bíl. Podle statistik je riziko střetu se zvěří nejvyšší dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem. Za „nejhorší“ lze považovat dobu kolem 22. hodiny.

Srážky aut se zvěří v období od října do března

Zdroj: Generali Česká pojišťovna