Azylová a migrační politika: Dánská a česká perspektiva

Evropská unie od roku 2020 pracuje na schválení Nového paktu o migraci a azylu s nevelkým úspěchem. Právě Dánsko jakožto jedna z prvních členských zemí, které s paktem souhlasily, je nyní první zemí, která jej také opouští. Začátek agrese na Ukrajině eskaloval uprchlickou krizi a vynesl migraci zpět do popředí evropské politiky. Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Dánské velvyslanectví v České republice společně uspořádaly panelovou diskuzi o tom, jak by se EU mohla posunout k finalizaci paktu, a o dánském migračním plánu.

Debaty se v roli odborníků zúčastnili zástupkyně vedoucího Zastoupení Evropské komise Karolína Kottová, která přiblížila pohled EU na migrační politiku, poradkyně francouzského ministerstva pro Evropu a zahraniční věci Clotilde Warinová a Tomáš Urubek z Ministerstva vnitra ČR s vyhlídkami současného a nadcházejícího předsednictví EU. Pohled na dánskou migrační situaci poskytli Grith Nørregaard, vedoucí meziresortní migrační pracovní skupiny pro Dánsko a ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Přestože je válka na Ukrajině největší agresí od druhé světové války, všech 27 členských států včetně EU samotné zareagovaly velmi rychle a aktivovaly dočasnou ochranu jen pár dní po ruské invazi. Mimo to EU uvolnila přes 143 milionů eur na humanitární pomoc a 1 miliardu eur na vojenské vybavení, což je obvykle, s ohledem na evropský rozpočet, poměrně obtížné. Ačkoli bylo pro úsilí Ukrajiny učiněno mnoho, ukrajinským uprchlíkům je stále potřeba věnovat pozornost, primárně zajistit cesty umožňující legální migraci. Karolína Kottová upozornila, že EU v této otázce klade důraz na šest pilířů paktu; ochranu uprchlíků a hodnot vyplývajících z Ženevské úmluvy, ochranu hranic, boj proti organizovanému zločinu a obchodování s lidmi, partnerství se zeměmi původu a tranzitu, legální migraci a zvýšené úsilí při navracení uprchlíků zpět do rodné země.

Důležitou roli zde hraje otázka, jak by EU mohla pracovat na omezení nelegální migrace a vytvoření legálních migračních cest. Pravidla pro vydávání krátkodobých víz jsou napříč státy Schengenu jednotná, ovšem proces vydávání dlouhodobých víz mají v kompetenci jednotlivé členské státy. Podle Karolíny Kottové si jednotlivé členské státy musí vytvořit svá vlastní pravidla pro dlouhodobý legální pobyt v zemi. Tomáš Urubek zde namítl, že české předsednictví se velmi soustředí na vytváření legálních cest, jelikož právě Česká republika se potýká s nejvyšší úrovní legální migrace. V rámci předsednictví Česká republika plánuje věnovat každoroční říjnovou konferenci Evropské migrační sítě problematice řízení legální migrace a zvýšení komunikace mezi členskými státy.

Dánský nový migrační plán

Minulý rok Dánsko přijalo nový zákon o uprchlících, což vyvolalo velké množství kritiky ze strany ostatních členských států EU. Tento zákon umožňuje přesunutí žadatelů o azyl přijíždějících do Dánska do jiné třetí země za účelem zpracování a ochrany. Grith Nørregaard zastupující Dánsko vysvětluje, že toto by uprchlíkům umožnilo přicházet kontrolovanějším způsobem a pomohlo tak Dánsku, které by nebylo vázáno konkrétní směrnicí o azylovém řízení. Přestože Dánsko prohlašuje, že je i nadále odhodláno prosazovat mezinárodní právo, Magda Faltová spolu s mnoha dalšími lidskoprávními aktivisty považují vysílání uprchlíků do třetích zemí za porušení principů mezinárodní ochrany lidských práv a hodnot stanovených Ženevskými konvencemi. Dále upozorňuje na mnoho důležitých aspektů spojených s ukrajinsko-ruským konfliktem a uvažuje nad důvody dánského stěhování uprchlíků ze své země, přestože mnoho lidí je stále uvězněných na ruských hranicích, z nichž je jen málo únikových cest. Dalším aspektem je i lokace, do které by byli uprchlíci posíláni: „Jak přesuneme lidi např. do Rwandy, když tuto zemi samotnou lze jen stěží považovat za bezpečnou?“


I přesto, že znepokojení v otázce dánského práva je pochopitelné, debata nám nabídla užitečný pohled na možnou úspěšnost zákona. Zavedení dvoustupňového procesu přezkoumání jednotlivých případů zaručí způsobilost každého jednotlivce. Pokud by zde existovaly nějaké pochybnosti, zda by předání bylo či nebylo v rozporu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv, zůstala by tato osoba v dánském systému. V tuto chvíli Dánsko přijalo 35 tisíc Ukrajinců, u kterých je zaručeno, že se nebudou zařazeni do tohoto mechanismu. Mezitím Dánsko plánuje navrhnout mezinárodní smlouvu a nezávislý monitorovací mechanismus, aby bylo zajištěno, že lidská práva budou i nadále prostřednictvím implementačních politik dodržována.

Současné a budoucí zaměření EU na migraci

Místo toho, aby se francouzské předsednictví obávalo o dánskou roli v migrační politice, udělalo velký pokrok v opětovném zahájení diskuse o paktu prostřednictvím postupného přístupu. Jedním z hlavních cílů francouzského předsednictví bylo zajištění ochrany ukrajinským občanům, pořádání schůzek s ministry vnitra s cílem vydat směrnici o dočasné ochraně a vypracování desetibodového plánu, který by koordinoval registraci a monitorování ukrajinských uprchlíků na evropské úrovni. Francouzské předsednictví zvolilo s ohledem na ukrajinsko-ruskou situaci čtyři mechanismy, na které se podle Clotilde Warinové ve svém úsilí zaměřilo. Francie se zavázala k posílení vnějších hranic prostřednictvím prověřování, mechanismů solidarity týkajících se relokací a alternativních příspěvků členských států, stejně jako lepšího uplatňování regulace W3. V neposlední řadě se zaměřuje také na vnější rozměry migrace, tj. na rozvíjení řádných vztahů se zeměmi původu a provádění společných operací mezi členskými státy a evropskou agenturou Frontex. Přestože se jedná o katastrofu, krize na Ukrajině představuje pro EU a její vůdce jedinečnou příležitost posunout legální migraci a pakt dále než kdy předtím.


Česká republika se zavázala podporovat francouzský postup a věří, že má jedinečnou příležitost zlepšit situaci v oblasti migrace a azylu, protože je jednou z nejotevřenějších zemí v Evropě. Česká republika má v současné době nejvyšší počet lidí s dočasným statusem uprchlíka, který poskytuje mezinárodní ochranu více než 300 tisícům ukrajinským uprchlíkům, což jsou odhadem 3 % veškeré ukrajinské populace. Vzhledem k českému a francouzskému přístupu k situaci Tomáš Urubek vysvětluje, co on sám považuje za „přístup zdravého rozumu“. Zatímco lidé věnují pozornost pouze politickým výzvám, skutečným problémem dohody jsou technické či legislativní problémy. České předsednictví se proto zaměří na postupný přístup k dosažení nejen politického konsensu, ale také k zajištění technické koherence obsahu paktu.


České předsednictví se navíc soustředí na prvky a iniciativy, které byly v průběhu francouzského předsednictví opomenuty. Je zapotřebí, aby Evropská komise dosáhla konsensu i s dalšími unijními institucemi, například s Evropským parlamentem, pro získání veřejné podpory a právní účinnosti. Česká republika plánuje věnovat pozornost nejen zemím jako je Ukrajina či Afghánistán, ale také zemím závislým na ruském a ukrajinském zemědělství a exportu potravin. Investice za účelem lepšího řízení migrace i jiných trasách, kupříkladu ve Středozemí, má mimořádný význam.

Autor: Jessica Reilly, psáno pro Euroskop (do češtiny přeložila Lucie Hejnová); Pixabay.com

Sdílet tento příspěvek