Hlavní obsah

Plyn domácnostem zdraží letos ještě nejméně o polovinu

Martin Procházka, Právo, Martin Procházka

Domácnosti čeká během letoška a počátku příštího roku několik dalších vln zdražování zemního plynu. Příští jaro bude plyn stát nejméně o polovinu víc než teď, řekl v pátek Právu analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Od loňského října jsou ceny na velkoobchodním trhu troj- až pětinásobné oproti začátku roku 2021 a to se se zpožděním musí promítnout do konečných cen plynu pro maloodběratele. Ve zbytku roku naděje na pokles cen neexistuje. Očekáváme pozvolné zvyšování,“ sdělil Gavor.

Upozornil přitom, že už nyní jsou ceny plynu pro zákazníky dvojnásobné oproti první polovině loňského roku.

„Většina dodavatelů od loňska postupně zdražila minimálně dvakrát až třikrát. Podle mého názoru to bude pokračovat, typicky ceny porostou pokaždé o 15 až 25 procent s tím, jak bude docházet zásoba levného plynu nakoupeného v minulých letech.

Firmy potřebují pětinásobek peněz na nákup plynu, zní z Pražské plynárenské

Válka na Ukrajině

V průběhu první poloviny roku 2023 se konečné ceny plynu proti současnosti mohou navýšit minimálně o dalších 50 procent,“ dodal Gavor. Ještě většímu zvýšení cen podle něho zatím brání to, že trh je poměrně optimistický, co se týče situace na Ukrajině.

„U kontraktů na další období lze pozorovat docela významný pokles cen,“ poznamenal pro Právo analytik. Trh tak podle Gavora mimo jiné očekává, že nedojde k zastavení dodávek ruského plynu do Evropy.

Uložení plynu vyjde na pětinásobek

Plynárenské společnosti, které mají podzemní zásobníky zemního plynu před topnou sezonou naplnit z rozhodnutí ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) nejméně alespoň z 80 procent, vyjde letos nákup suroviny pětkrát dráž než loni.

Celkem budou muset aktéři na trhu zaplatit zhruba 60 miliard korun, zatímco loni to bylo 12 až 13 miliard. Ve čtvrtek to na konferenci Institutu pro veřejnou diskusi v Praze řekl člen představenstva Pražské plynárenské Petr Kovařík. Plyn pro domácnosti ale podle Gavora na pětinásobek nezdraží.

Jak může zdražit odběr
Rodina v bytě, která plynem ohřívá vodu, vaří a topí, utratí při spotřebě 1800 kubíků ročně příští rok nejméně o 30 tisíc korun více než letos.
Domácnost v rodinném domě pak při spotřebě 3000 kubíků ročně vyjde příští rok plyn o přibližně 50 tisíc korun dráž než nyní.

„Počítá se totiž s tlumicím efektem toho, že někteří největší dodavatelé zahájili nákupy na rok 2023 už v roce 2020 za velice nízké ceny. Významný objem plynu byl nakoupen už do září loňského roku, kdy byly ceny podstatně nižší než teď,“ vysvětlil.

Násobné navýšení cen by podle něj hrozilo pouze v případě, že by konflikt na Ukrajině eskaloval, Evropa by se musela snažit nakupovat plyn ve velkém jinde, a stav by se stal vleklým.

Síkela se pustil do Havlíčka: Nechali jste historicky nejmenší zásoby plynu

Domácí

České zásobníky byly podle údajů AGSI, která sleduje jejich zaplněnost v Evropě, včera naplněny z 43 procent. „Náš byznys musí sehnat peníze a musí je sehnat teď,“ řekl Kovařík.

Energetické společnosti se proto podle něj nyní neobejdou bez podpory veřejného sektoru.

Pozice jádra sílí

Místopředseda ČEZ Pavel Cyrani označil za hlavní příčinu současné energetické krize omezení dodávek plynu z Ruska a nejistotu kolem nich. Upozornil, že i přes atraktivní ceny na trhu ruský plynárenský monopol Gazprom omezil prodeje za spotové (okamžité) ceny a plnil jen dlouhodobé smlouvy.

Podle místopředsedy představenstva E.ON Energie Jana Zápotočného není možné český odběr plynu z Ruska nyní kompletně nahradit například zkapalněným plynem LNG.

Lidé začali šetřit plynem, spotřeba v dubnu klesla o 18 procent

Ekonomika

„Část spotřeby umíme nahradit jinými zdroji, část technologie umíme předělat, ale zbývající část ne, a tu je třeba nahradit plynem odjinud,“ podotkl.

Cyrani vidí možnost úlevy pro obyvatele z krátkodobého hlediska v sociálních dávkách nebo příspěvcích na drahé energie, jak to plánuje i vláda.

Za dva měsíce války inkasovalo Rusko za paliva od zemí EU přes 1,5 bilionu korun

Ekonomika

Z dlouhodobého pohledu je podle něj potřeba urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů a rozvoj nových jaderných zdrojů. Levnou a stabilní energetiku podle něj zajistí nové zdroje a také propojení mezi jednotlivými státy tak, aby Evropa nemohla být žádným vnějším dodavatelem vydírána.

Anketa

Snažíte se šetřit energiemi?
Ano, dokonce se snažím přejít na ty levnější.
10,9 %
Ano, více si hlídám spotřebu.
71,2 %
Ne
17,9 %
Celkem hlasovalo 7192 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám