Na jaře roku 1942 se situace na frontě pro spojence nevyvíjela nijak dobře. Němcům v bojích pomáhaly české zbrojovky. Šlo hlavně o plzeňskou Škodovku, která dodávala dělostřelecké granáty, tanky, silniční vozidla a desetitisíce děl. Na československou vládu v Londýně se tak snesly výtky spojenců.
Vznikl tak plán na bombardování Škodových závodů s názvem Canonbury. Provést ji měli parašutisté, kteří seskočili na území protektorátu. Už v prosinci 1941 to byli Jan Kubiš a Jozef Gabčík.
„Ti našli útočiště v bytě policejního inspektora Václava Krále v Plzni. Bez jeho pomoci by se tehdy neobešli,“ řekl bývalý primátor a nynější ministr kultury Martin Baxa. Následovali další výsadkáři. „Ti měsíce fungovali v tuhém režimu permanentní kontroly, kterou nacistický aparát vykonával. To vše díky úsilí lidé, kteří jim pomáhali i s vědomím, že si podepisují rozsudek smrti,“ dodal Baxa.
Neúspěšný nálet
Akce Canonbury se uskutečnila v noci z 25. na 26. dubna 1942 a zúčastnili se jí čtyři parašutisté: Jan Kubiš (†28) , Adolf Opálka (†27), Josef Valčík (†27) a Karel Čurda (†36). Josef Gabčík den před akcí odjel z Plzně. Jejich úkolem bylo zapálit signální ohně a navést bombardéry na cíl.
Nálet byl ale neúspěšný. Čurda zradil a udal na gestapu Plzeňany, kteří parašutistům pomáhali. „Celkem Němci pozatýkali 12 lidí. Všechny je pak 24. října 1942 popravili v koncentračním táboře Mauthausen,“ dodal Baxa.
Parašutisté Kubiš, Opálka, Valčík i Gabčík zemřeli 18. června 1942. Zrádce Čurda, který měl na rukou krev svých kamarádů, byl po válce zatčen, souzen a 27. dubna 1947 popraven.
Tady žili popravení
Na adrese Pod Záhorskem 1 žil policejní inspektor Václav Král. Do odboje byla zapojena i manželka Pavla a dcera Helena. Po příchodu Gabčíka a Kubiše do Plzně 30. 12. 1941 jim poskytl ubytování. Gabčík si několik dní u nich léčil zranění nohy, které utrpěl při seskoku. Počkal zde na falešné dokumenty. Po odchodu parašutistů rodina pomáhala při organizování akce Canonbury.
V Resslově 4 žil obchodník s konfekcí Vojtěch Kučera, byl v odboji blízkým spolupracovníkem Václava Krále, Jana Bejbla a Aloisie Hrdličkové. Pomáhal při akci Canonbury zapálením signalizačních ohňů před útokem britského letectva. Poskytl ubytování Čurdovi, Kubišovi, Opálkovi a Valčíkovi před náletem i po něm. V odboji pracovala i jeho žena Marie a dcera Věra.
Pomohli při atentátu na Heydricha, nacisté je popravili. Šestice statečných má v Praze pamětní desku
Na adrese Klatovská třída 78 bydleli manželé Aloisie a Jiří Hrdličkovi. U nich přebývali parašutisté před akcí Canonbury. Parašutisté jejich adresu dostali od manželů Františka a Karolíny Králových. Karolína byla zatčena 17. 6. 1942, její manžel František až 14. 8.1942.
Čechova 34, byt Bejblových. Policejní inspektor ve výslužbě Jan Bejbl poskytl Královi kontakty na odbojáře v Praze, které požadovali parašutisté. Jana Bejbla i manželku Antonii zadrželo gestapo.
Přežila teror nacistů
Jedna z mála, která teror nacistů přežila, byla Marie Žilanová. Ta ukázala Kubišovi sídlo plzeňského gestapa a objekt restaurace Tivoli, kterou wehrmacht využíval jako sůj klub.
Právě tady se Žilanová a Věra Kučerová scházely s Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem. Díky statečnosti rodiny Kučerových nebyla prozrazena a dožila se konce války.
VIDEO: Praneteř Jana Kubiše Dagmar Raupachová: Zasáhlo to celou rodinu.