„Největším favoritem časovky je pro mě Simon Yates,“ prohlásil v sobotním dopoledni televizní expert Sean Kelly, šampion Vuelty 1988 a vítěz 21 etap na podnicích Grand Tour.
Na sociálních sítích se jeho slova nesetkala s právě pozitivní odezvou. „Cože? Yates? Praštil se snad Kelly dnes ráno do hlavy?“ Takové a podobné reakce schytal.
Získejte zdarma startovné a VIP zážitky na české Tour de France |
Simon Yates sice Giro miluje a jeho výkony na něm byly mnohokrát obdivuhodné, jenže dlouhá léta v jeho případě platilo časovka = problém. Na vyřešení tohoto problému sice usilovně pracoval, ale aby v Budapešti devítikilometrový závod s časem vyhrál? To byla vskutku velmi odvážná prognóza.
Favorit číslo 1 se přece jmenoval: Tom Dumoulin.
Šampion Gira 2017 loni procházel stavem vyhoření, proto si od cyklistiky naordinoval půlroční dovolenou. Nyní se znovuzrozený cyklista týmu Jumbo Visma vrací na scénu třítýdenních závodů a před časovkou nezastíral: „Myslím na vítězství.“
Proletěl cílem, usadil se v křesle pro vedoucího muže a přemítal: Najde se někdo, kdo mě odtud vystrnadí?
Když se do cíle řítil Simon Yates, jednatřicetiletý Dumoulin pochopil, že takový scénář je velmi reálný.
Stáj Bike-Exchange měla už tou dobou na průběžné druhé pozici Itala Mattea Sobrera, ale Yates byl ještě rychlejší. „Tohle vše je práce profesora Pinotta,“ velebil později šestinásobného italského mistra v časovce, jenž působil coby kouč ve stájích BMC a CCC a po krachu polské ekipy se upsal právě australské stáji.
„Během zimy jsme hodně pracovali na nových materiálech pro časovkářské speciály, na mé technice i posedu,“ vyprávěl Yates.
A tohle byl výsledek!
Proťal cíl o pět sekund rychleji než Dumoulin. Vedl. Útočil na etapové vítězství i na maglia rosa. A čekal. Dlouho. Až do příjezdu muže v maglia rosa, Mathieu van der Poela.
„Časovka není disciplínou, na kterou bych se v přípravě kdovíjak zaměřoval,“ přiznával nizozemský lídr stáje Alpecin. Ovšem už loni na Tour v ní potvrdil starou pravdu, že žlutý dres (nebo růžový, nebo červený - dosaďte dle situace) vám dává křídla.
V Budapešti platilo totéž, byť na sesazení Yatese z pozice vítěze dne to nestačilo, časomíra ukázala van der Poelovi čas o tři sekundy horší. Jeho britský sok - s ručníkem okolo krku a s povinnou rouškou na ústech - nadšeně vykřikl a začal objímat každého ve svém dosahu.
„To beru,“ vykřikoval.
Radost mu nikterak nekazilo, že růžový dres si van der Poel ponechal. Důvod k oslavě měli oba.
„Mathieu van der Poel, růžová raketa!“ nadšeně psal tým Alpecin na Twitteru. „Byla to rozhodně jedna z nejnapínavějších časovek v existenci našeho týmu.“
Sám jezdec ujišťoval: „Takový výkon i výsledek bych bral před startem všemi deseti.“
OPĚT VE VÝSOSTNÉM DRESU. Loni na Tour ovlékal Mathieu van der Poel ten žlutý, teď je jeho barvou růžová.
Jeho nizozemský krajan Dumoulin naopak přiznával: „Třetí místo je zklamáním. Dal jsem do toho všechno, cítil jsem se dobře, ale neměl jsem dost silné nohy na vítězství.“
Ani jeho tým Jumbo Visma si dosud není jistý, zda bude Dumoulin v horách schopný bojovat o přední příčky v celkové klasifikaci, a tak prozatím razí strategii tří lídrů Toma Dumoulina, Tobiase Fosse a Sama Oomena.
To van der Poel o celkové pořadí rozhodně nepojede. „Mohl bych ale růžový dres dovézt pod Etnu,“ říká.
Čtvrtá etapa na úbočích sicilské sopky pak bude prvním testem vrchařů a z nich má nyní Simon Yates nejlepší výchozí pozici.
Už v roce 2018 na Giru exceloval a sahal po trofeji pro vítěze, než vybouchl v etapě přes Colle delle Finistere. Od té doby tvrdí: „Mám na Giru nedokončenou práci.“
Loni dojel třetí. Letos chce zlatavou trofej pro šampiona.
„Myslím, že jsem dnes zajel nejlepší časovku v životě,“ pronesl v sobotním večeru. „Že jsem ji vyhrál, je překvapením i pro mě, mám zatím na kontě jen dvě vítězné časovky, jednou na Paříž-Nice a teď tady. Naopak jsem v minulosti zajel i několik vyloženě špatných.“
V Budapešti oslavoval své páté etapové vítězství na Giru, po třech v roce 2018 na Gran Sasso, Osimu a v Sappadě a jednom loni na Alpe di Mera.
Zároveň šlo o čtvrtý britský triumf v časovce v historii italské Grand Tour po Bradleym Wigginsovi v roce 2010, Davidu Millarovi v roce 2011 a Alexi Dowsettovi v roce 2013.
„Šlo jen o dvanáctiminutové úsilí a před námi je takřka celé Giro. Jsme stále na začátku. Ale teď si můžeme užít dnešek,“ prohlásil Yates.
Co se týče jeho předpokládaných soků v celkové klasifikaci, Vincenzo Nibali (Astana) a Romain Bardet (DSM) zvládli časovku na své poměry skvěle a vešli se do ztráty 25 sekund, zatímco Richard Carapaz (Ineos), Mikel Landa (Bahrain) a Jai Hindley (Bora) do 35 sekund.
ITALSKÝ VETERÁN. „Jsem šťastný,“ okomentoval Vincenzo Nibali svůj výkon a 12. místo v časovce.
Hůře na tom byli Miguel Angel Lopez (Astana), Emanuel Buchmann (Bora) a Giulio Ciccone (Trek), kteří ztratili přes 40 sekund.
Ale ještě jednoho vítěze kromě Yatese a růžového van der Poela sobotní etapa měla. Maďarské diváky. Špalír, který vytvořili především v koncovce časovky, byl impozantní.
Šuškalo se, že vedení RCS Sport není příliš spokojeno s propagací závodu v budapešťských ulicích, především v porovnání s velmi úspěšnými zahraničními starty Gira v Belfastu 2014 a v Jeruzalémě 2018.
Giro jako by se ztrácelo mezi budapešťskými kavárnami, bary a širokými bulváry, jako by nic neupozorňovalo na to, že slavný závod dorazil do maďarské metropole. Žádné fontány obarvené na růžovo, žádné výlohy plné suvenýrů inspirovaných závodem. Ojedinělou výjimkou byl velký reklamní poutač visící na boku obchodu Intimissimi, italského řetězce, který je letos sponzorem bílého dresu Gira.
Jenže pak se začalo závodit a Maďaři dokázali, že i oni cyklistiku milují. A tak i Simon Yates chválil: „Diváci byli naprosto úžasní.“
Úžasná byla rovněž předstartovní prognóza Seana Kellyho. Však ji také tým Bike Exchange v sobotním večeru přetiskl na Twitteru a k slovům irské legendy připsal: „Ať žije král.“
