Dobrá vína, která stojí za ochutnání: Raritní odrůdy

Dnešní článek bude patřit vínům z odrůd velmi málo zastoupených v tuzemských vinohradech. Ať už velkou odrůdovou pestrost našich vinic obdivujete nebo proklínáte, právě tato vína jsou jejím výsledkem. A jsou minimálně zajímavá.

Kerner vinařství Zapletal, Váh vinařství Ježková a Syrah vinařství Glosovi

Tip čtenářů – Kerner 2020 pozdní sběr, Vinařství Zapletal

Kerner je mezi dalšími dnes zmíněnými odrůdami vlastně jakousi tuzemskou celebritou. Jeho zastoupení není až tak malé, s 67 hektary mu patří 18. místo mezi bílými odrůdami. V mladých výsadbách je ale až na 25. pozici. V posledních letech jej porážejí zejména interspecifické odrůdy, dlouhodobě má však před nimi vybudovaný velký náskok a nemůžeme v blízké době očekávat, že se bude jeho pozice otřásat.

Kerner byl vyšlechtěn v Německu křížením odrůd Trolínské a Ryzlink rýnský. Senzorické vlastnosti vín bývají mnohdy velmi podobné právě rýňáku, Kerner má ale o něco kořenitější charakter. Jeden nejmenovaný slavný tuzemský vinař na svých degustacích před lety tvrdil, že dokud se odrůda nepřejmenuje, žádný velký prodejní úspěch mít nebude. Já myslím, že v tomto směru jsou na tom mnohé odrůdy hůř. :-)

Velkobílovické Vinařství Zapletal zpracovává Kerner do polosuché varianty a navzdory jménu je u konzumentů jedním z velmi oblíbených vín. Svědčí o tom i hodnocení v naší databázi, i když se v něm všichni vínomilci neshodnou. Naposledy to vytáhnul přes 90 bodů Kashama: „Příjemné, plné, harmonické víno, plně vystihující odrůdu. Jednu lahvinku nechám ležet, jelikož mě jímá podezření, že čas zapracuje na kvalitě," predikuje. To framel byl před dvěma měsíci o sedm bodů níže. „Čistá, středně intenzivní vůně nás vítá jemnými tóny lesního medu a muškátu, poté postupně nastupuje kořenitost, mineralita, bílý rybíz a citrusy v medu. Harmonická plná chuť přináší ovoce z vůně spolu s máslovými tóny, jemnou kořenitostí a svěží citrusovou kyselinkou. Dlouhý závěr s minerální stopou," napsal svůj pohled.

Tip čtenářů – Váh 2020 zemské víno, Vinařství Ježková

U červených vín se už dostáváme k odrůdám, které jsou v tuzemských vinohradech zastoupeny opravdu ve stopovém množství. Ostatně Váh není ani zapsán v tuzemské odrůdové knize, do té slovenské byl zapsán v roce 2011.

Tam totiž najdeme její původ, stejně jako u mnoha podobných novošlechtěnců za jejím zrodem stojí Dorota Pospíšilová. Ten se datuje do roku 1976, kdy vznikla ve Výzkumném ústavu vinohradnickém v Bratislavě křížením odrůd Castets a Abouriou noir. U nás je spolu s dalšími slovenskými novošlechtěnci od stejného týmu šlechtitelů Dunaj, Nitria či Hron k nalezení převážně na Slovácku.

Například v Moravské Nové Vsi se na slovenské odrůdy dlouhodobě zaměřuje Miroslava Ježková. Ročník 2020 nebyl pro červená vína úplně nejpříznivější, při jeho zpracování navíc tuto oblast zasáhlo tornádo. Přesto se podle všeho podařilo vyrobit velmi slušné víno, které dělá vínomilcům radost. Už v databázi také posbíralo dvě hodnocení s 85 a více body. Minulý týden mu TomN udělil 86 bodů a přiznal: „Toto víno je pro mne velké překvapení. Sytá, tmavší barva, nafialovělý meniskus, ve vůni ovocné, borůvky, švestková povidla, v chuti plné, jemné kyseliny, jemné tříslo, celkově harmonické, sametové, s tóny borůvek a zralého tmavého ovoce, lahodné."

Tip čtenářů – Syrah 2019 pozdní sběr, Vinařství Glosovi

Syrah spousta vínomilců už zná. Ve světě se jedná o čtvrtou nejrozšířenější modrou moštovou odrůdu (6. celkově). Ještě v roce 2000 jí měla Francie téměř 50 % celosvětové výsadby, v roce 2016 to už ale bylo jen 34 % , přitom rozloha na jejím území se zvýšila o téměř 12 000 hektarů. Ale na Moravě se jedná o opravdovou raritu, kromě pana Glose bychom zřejmě její producenty spočítali na prstech ruky nepříliš šikovného dřevorubce.

Syrah vznikl v jihovýchodní Francii zkřížením místních odrůd Dureza a Mondeuse blanche. Nejznámější vína pocházejí ze severní části údolí Rhôny, odkud se pak Syrah rozšířil do celého světa. V anglicky mluvících zemích je na vinětách nazván jako Shiraz. Tam si vydobyl nejsilnější pozici v Austrálii, která je v současnosti jeho druhým největším pěstitelem s podílem 21 % celosvětové produkce.

I když sám pan Glos tvrdí, že navzdory oteplování a příznivým podmínkám, které tato odrůda v Moravské Nové Vsi má, z ní aktuálně mohou vzniknout „jen" dobrá a nikoliv špičková vína (viz rozhovor), určitě stojí za to takové víno experimentálně ochutnat. Ročník 2019 vyzkoušel před dvěma týdny zildjian, ale kromě hodnocení 85 body se s žádnými dojmy nesvěřil. Tak třeba přibudou někdy později, ať už od něj nebo od někoho jiného ;-)

Komentáře

Poslední hodnocení

Hodnocení 1 z 80408

Tip na víno ke koupi u vinaře

Tip na víno ke koupi u vinaře