Ceny energií výrazně rostou v souvislosti s válkou na Ukrajině a Evropa upadá do hluboké ekonomické nejistoty. Domácnosti i firmy netrpělivě čekají na řešení energetické krize. Z hlediska zásobování plynem a ropou je Česko z geografického hlediska jedním z nejhorších míst. Řečníci se na konferenci Institutu pro veřejnou diskuzi (IVD) shodli, že je nutné držet se evropského principu solidarity, který zafungoval napříč Evropou i během pandemie. Hlavním mediálním partnerem diskuze byl deník E15.
Řečníci, mezi nimiž byli například místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani nebo člen představenstva Pražské plynárenské odpovědný za strategii Petr Kovařík, se shodli, že je potřeba pomoci zejména zranitelným spotřebitelům. Upozornili, že nemá smysl unáhleně měnit fungování trhu, který dlouhá léta přináší zákazníkům výhodné ceny energií.
Podívejte se na celý záznam konference >>>
René Neděla se na setkání věnoval možnostem, jak zajistit dostupné energie ve chvíli, kdy by byly zastaveny dodávky ruského plynu a ropy do Evropy, ať už ze strany Ruské federace, nebo na základě sankčních opatření EU. Ze strategického hlediska je podle něho klíčové, aby se Česká republika aktivně podílela a spolupracovala na výstavbě LNG terminálů.
Uvedl rovněž, že Česká republika podporuje, aby sankce vůči Rusku pokračovaly tak, aby brzy skončila válka. „Je však potřeba, aby byly dopady rovnoměrně rozloženy mezi země Evropské unie, abychom měli dostatek času se připravit,“ řekl.
Neděla rovněž uvedl, že pokud by se zítra zastavily dodávky plynu z Ruska, nedostatek suroviny z alternativních zdrojů by se díky zásobníkům neprojevil ihned, ale především až v zimě, kdy by musel nastat útlum a omezování provozu některých průmyslových odvětví. Nesměla by se však poškodit technologická zařízení v některých podnicích, jako jsou například sklárny a slévárny.
Cyrani následně ukázal na analýze cen elektřiny, že vysoká cena plynu představuje nejvýznamnější vliv, který tlačí cenu elektřiny na rekordní hodnoty. Dodal, že pokud jde o omezení dodávek plynu z Ruska do Evropy, už loni byly při zohlednění spotového plynu na polovičních hodnotách, přičemž závislost Evropské unie na plynu z Ruska je dvacet procent a České republiky 37 procent.
„Primární problém s plynem je kapacitní. Plynu samotného je na světě dost a umíme ho těžit za docela dobré náklady. Není ale dostatečně vybavená infrastruktura, aby se alternativně dostal do Evropy, a ještě méně do střední Evropy,“ zdůraznil podstatu problému Cyrani.
Terminály totiž v minulosti vyrůstaly ve Španělsku a ve Francii a vzhledem k tomu, že ruský plyn byl o něco levnější než LNG dovážený po moři, neexistoval investiční důvod stavět je blíže k Česku. „Potřebujeme vybudovat kapacity, ale k tomu investoři potřebují mít důvěru a je třeba je přilákat. „Stavba LNG terminálů je otázkou tří až sedmi let, přičemž není jasné, jaké ceny plynu budou za tři roky,“ uvedl Cyrani.
Člen představenstva Pražské plynárenské odpovědný za strategii Petr Kovařík přiblížil, s čím se celé odvětví potýká. „Jsme v mimořádné situaci. Bavíme se o potřebě naplnit zásobníky, což nově reguluje stát, a to na osmdesátiprocentní naplněnost. To bude stát 65 miliard, ačkoli loni to bylo třináct miliard,“ připomněl Kovařík a dodal, že oněch padesát miliard bude třeba někde jednorázově vzít.
Stát by ale podle jeho slov měl v procesu hrát svou roli například formou garancí pro bankovní sektor, obdobně jako v zahraničí. „Čím levnější bude financování do doby, než se situace srovná nákupem od koncových klientů, tím nižší budou i výsledné ceny,“ objasnil Kovařík.
