Počasí a válka? Meteorologická data jsou strategická, ta z Ukrajiny teď nemáme, říká klimatolog
Válka na Ukrajině má dopad i na určování počasí, přibližuje klimatolog a meteorolog Petr Dvořák: „Ukrajina je velká země, po evropské části Ruska je to vlastně největší evropská země. Je tam proto dost meteorologických stanic, které pokrývají její území.“ K těm ale kvůli válce teď nemáme přístup: „Samotná data jsou strategickou záležitostí. Kdybyste je poskytovali i nepříteli, věděl by, jaké je někde počasí. Mohl by si naplánovat například letecký útok.“
Jen v České republice je kolem dvou stovek meteorologických stanic. „Nevím přesně, kolik jich je na Ukrajině, ale v tuto chvíli nefungují a chybí jejich údaje,“ upozorňuje Dvořák.
Čtěte také
Údaje ze stanic jsou ale velmi potřebné pro výpočty matematických modelů. „Stejně jako byl v období pandemie útlum letecké dopravy. Letadla také dodávají určitá data, která chyběla, což způsobilo asi dvanáctiprocentní chybu předpovědí v určitých výškových hladinách.“
„Válka z hlediska meteorologie sice probíhá krátce, proto je ještě brzo na vyhodnocení toho, že chybějí data z pozemních stanic na Ukrajině. Ale projevuje se to, že předpovědi počasí speciálně pro tuto oblast mají horší kvalitu,“ upozorňuje Dvořák.
Meteorologická data jsou v období války strategicky velmi důležitá. A i to je důvod, proč ta z Ukrajiny nyní nejsou meteorologům k dispozici.
Petr Dvořák
Meteorologická data jsou svou povahou data citlivá. „Například v Norsku spadají pod tamní ministerstvo obrany, takže dříve například cizinec tam meteorologa dělat nemohl. Možná je to dnes jinak,“ říká meteorolog a dodává:
„Meteorologická data jsou v období války strategicky velmi důležitá. A i to je důvod, proč ta z Ukrajiny nyní nejsou meteorologům k dispozici.“
Horší by to bylo bez dat z Ruska
I Česko v historii zažilo období, kdy meteorologická data chyběla. „Je dodnes chybějící mezera v údajích z období Protektorátu Čechy a Morava, takže se v některých ohledech špatně rekonstruuje počasí za války,“ připomíná Dvořák.
Čtěte také
Přesto si současné modely dokážou aspoň částečně s chybějícími daty z Ukrajiny poradit. „Horší by to bylo, kdyby chyběla data i z Ruska, kdyby na ně bylo třeba nějak embargo,“ připouští a dodává:
„Nezbývá proto než doufat, že válka brzy skončí, vše se urovná a i meteorologie bude z toho těžit a zase bude mít data k dispozici.“
Co je to polární vortex a jak ovlivňuje počasí u nás? Co víme o probíhajícím zpomalování Golfského proudu? Jak globální změna klimatu souvisí s úbytkem srážek? Poslechněte si celé Leonardo Plus!
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
