Praha - Do příštího jednání za týden vláda Petra Fialy (ODS) přerušila diskusi o žádosti ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) o půl miliardy korun na potraviny, které má dostat na nákupy Správa státních hmotných rezerv (SSHR). Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům po zasedání kabinetu řekl, že příští týden vláda posoudí celkový stav státních rezerv a ministři prodiskutují nároky na další položky a případné další priority pro SSHR.
Nekula před zasedáním řekl, že chce nákupy státu zvýšit "železnou rezervu" potravin. "Tak jak navyšujeme zásoby zemního plynu a ropy, tak je potřeba podpořit oblast potravin," uvedl s tím, že výčet jednotlivých položek je tajemstvím. Nejde přitom podle něj jen o obilniny, o jejichž dostupnosti ve světě se spekuluje kvůli konfliktu na Ukrajině.
Potraviny v Česku zdražují. Dubnový meziroční růst byl vyšší než v březnu. Například mouka v dubnu meziročně zdražila o více než polovinu, maso o 11 procent, polotučné trvanlivé mléko téměř o třetinu, vejce o více než 14 procent a cukr o více než čtvrtinu. Chleba byl tak proti loňsku dražší o víc než 20 procent, cena másla stoupla o 31,6 procenta a brambor o 19,2 procenta.
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše je v nejbližších měsících pravděpodobné, že inflace půjde dál vzhůru kvůli pokračujícímu zdražování energií i potravin. "V tuto chvíli vidíme její vrchol dál v červnu, a to nad 15 procenty. Odeznívání bude v tomto roce velmi pomalé a po zbytek roku bude inflace dvojciferná," uvedl v úterý.
Nekula už dříve uvedl, že velkou rozkolísanost cen vyřeší zákon o cenách, který by například limitoval slevové akce. Rovněž řekl, že si přeje rovnoměrné rozložení zisku mezi obchodníky, výrobce potravin a zemědělce.
K novele o exekucích má připomínky vládní legislativa, jednání kabinet přerušil
K novele občanského soudního řádu a exekučního řádu, která má umožnit v září dlužníkům vyřešit jejich závazky u veřejných institucí a státních či polostátních firem prostřednictvím takzvaného milostivého léta, má připomínky Legislativní rada vlády. Kabinet dnes proto jednání o návrhu ministerstva spravedlnosti přerušil. Šéf lidoveckého sněmovního klubu Marek Výborný, který se exekucemi dlouhodobě zabývá, ČTK řekl, že jde o formální problém, který lze vyřešit do příštího zasedání vlády. Novelu podle něj bude stále možné zařadit na program Sněmovny 30. května.
Problém tkví v právním názoru vládní legislativy na novelizaci přechodných ustanovení, uvedl Výborný. "Důvody nejsou věcné, na tom je ve vládě shoda. Milostivé léto bude v parametrech, jak bylo dohodnuto," dodal.
Ministerstvo spravedlnosti chce, aby Sněmovna návrh odsouhlasila už v prvním čtení. Cílem novely je zmenšení počtu exekucí. „Dojde ke snížení zátěže celého systému vymáhání exekucí a k snížení tlaku na sociální systém, protože důsledkem snížení počtu exekucí by mohlo být i snížení počtu osob, které pobírají sociální dávky, a přesun části těchto osob z šedé ekonomiky do legálního zaměstnání,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu.
Do původního tzv. milostivého léta se mohli dlužníci zapojit od loňského 28. října do letošního 28. ledna. Jejich exekuce se uzavřela, pokud zaplatili původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi. Nemuseli tedy platit penále, úroky a poplatky. Takto exekutoři zastavili 42.000 exekucí, což představovalo 3,2 procenta z 1,3 milionu případů, u kterých mohli dlužníci akci využít.
Podle ministerstva lze předpokládat, že někteří dlužníci milostivé léto nevyužili kvůli současné energetické krizi a rostoucí inflaci. "Peněžní prostředky, se kterými mohli volně disponovat, použili na úhradu zvýšených cen za energie a další položky, u nichž došlo ke zvyšování cen," napsal úřad.
Nové kolo milostivého léta bude dopadat na exekuční řízení zahájená před loňským 28. říjnem, v nichž jako věřitel figuruje stát, územní samosprávný celek včetně městské části, státní příspěvková organizace, veřejná vysoká škola, státní podnik, zdravotní pojišťovna nebo například Česká televize a Český rozhlas.
Dlužníci by měli exekutorům nově hradit paušálně 1500 korun plus DPH. „Tato částka by měla lépe odrážet výši nákladů soudního exekutora,“ napsali autoři návrhu. Na zaplacení původní dlužné částky a paušální částky budou mít dlužníci čtvrt roku od účinnosti novely. Nově budou muset exekutorovi písemně sdělit, že žádají o postup podle právní úpravy milostivého léta.
Exekutorská komora uplynulé milostivé léto kritizovala s tím, že akce nenaplnila očekávání. Pokračování projektu je podle exekutorů „přinejmenším diskutabilní“.
Jurečka plánuje dokončit návrh zákona o příspěvku 5000 Kč příští týden
Návrh zákona s přesným nastavením příspěvku 5000 korun na dítě do 18 let pro domácnosti s ročním příjmem do milionu korun hrubého plánuje ministerstvo práce dokončit a předložit příští týden. Další týden by předlohu pak mohla projednat vláda. Podle plánu by peníze rodiče mohli začít dostávat ve druhé polovině července. Po jednání vlády to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Norma má stanovit, jak se o peníze bude žádat, který úřad bude žádosti vyřizovat, jak se bude posuzovat příjem domácnosti či jak se bude podpora vyplácet. Jurečka podrobnosti dnes nesdělil a požádal o trpělivost. Řekl, že přesné parametry a postup upraví paragrafy chystaného zákona. Upřesnil pouze, že by se pětitisícová dávka určitě neměla zahrnovat do příjmu při posuzování nároku na jiné dávky.
"Já mám ambice, abychom příští týden dokázali mít paragrafové znění, které bychom poslali do krátkého meziresortního připomínkového řízení tak, abychom byli další týden schopni materiál předložit na vládě, abychom stihli legislativní proces tak, že bychom ho mohli mít hotový v průběhu června a spouštět první platby ve druhé polovině července," uvedl Jurečka.
Před týdnem řekl, že jeho ministerstvo řeší, jak se budou domácnosti posuzovat a jak se budou jejich příjmy kontrolovat. Zmínil využití údajů z několika registrů a úředních databází. Zatím není jasné, jaké úřady by měly podporu vyřizovat. Úřady práce, které mají dávky na starosti, jsou nyní přetížené. Ministr už dřív mluvil o případném zapojení České správy sociálního zabezpečení či finančních úřadů.
Podle některých expertů na sociální problematiku by se místo vytváření paralelního systému pro jedinou dávku měl upravit dosavadní systém dávek, aby byl jednodušší, pružnější a efektivnější. K řešení dopadů cen doporučují zvýšení příspěvků na bydlení, přídavků na děti a životního minima i daňové slevy převedené do bonusu. Jurečka dnes zopakoval, že ministerstvo pracuje kvůli inflaci na návrhu navýšení normativních nákladů pro zvýšení příspěvků na bydlení a životní minimum chce kabinet zvednout od července.
Jurečka už dřív uvedl, že vládě předložil 12 návrhů opatření na podporu rodin ke zvládání dopadů zdražování. Kabinet předminulý týden vybral čtyři. Vedle plánovaného příspěvku 5000 korun na dítě jsou to dotace na zřízení a rozšíření dětských skupin, zamýšlená možnost pobírat vyšší rodičovskou po kratší dobu pro rodiče s nízkým výdělkem a záměr snížit odvody zaměstnavatelům u částečných úvazků.
Vláda spustila web s přehledem státní pomoci občanům kvůli růstu cen
Stát připravil web, takzvaný Deštník proti drahotě, kde shrnuje pomoc jednotlivým skupinám obyvatel kvůli růstu cen. Na opatření vydá z rozpočtu v letošním roce zhruba 100 miliard korun. Informační portál vznikl ke zpřehlednění situace, zároveň má sloužit jako návod, jak má zájemce o podporu svůj nárok na ni uplatnit. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Kabinet se podle Fialy od svého nástupu ke konci loňského roku musí potýkat s inflací a drahotou, na které má "nesmazatelný podíl i nehospodárná politika a chování předcházející vlády". Upozornil, že situace se zhoršila a dále zhoršuje v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v České republice je podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Například elektřina ve čtvrtém měsíci letošního roku ve srovnání s loňským dubnem zdražila asi o 30 procent, plyn o 44,2 procenta. Cena mouky stoupla zhruba o 52 procent, u masa cena vzrostla o 11 procent. Máslo bylo proti loňskému dubnu dražší přibližně o 32 procent.
"Opatření (na snížení dopadů zdražování) děláme systematicky, cíleně, děláme je tak, abychom pomohli těm, kteří si s tou situací sami pomoci nemohou. Pomáháme seniorům, těm, kteří se dostávají do existenčních problémů. Snažíme se také pomoci střední třídě, pomoci rodinám s dětmi, samoživitelům a samoživitelkám," řekl dnes Fiala. Kromě základních informací se přes web lidé dostanou k příslušným postupům o získání pomoci a formulářům.
Nejvyšší částka z uvedených na novém vládním webu pro české občany se týká zvýšení důchodů v lednu a červnu, na což připadne 47 miliard korun. Zvýšení slevy na poplatníka pro letošní rok si vyžádá z rozpočtu 12 miliard korun, na jednorázovou podporu rodin s dětmi vláda počítá s deseti miliardami korun.
U podnikatelů a firem je zatím uvedena jediná forma pomoci, a to program Záruka Energie. Je určen pro malé a střední podnikatele z vybraných odvětví, u kterých výdaje na energie převyšují deset procent z celkových provozních nákladů. Mohou získat na půjčku jeden až deset milionů korun záruku do 80 procent jistiny. Příjem žádostí Národní rozvojová banka spustila 31. března, za první tři týdny neobdržela žádnou žádost. Profesní svazy nízkou poptávku očekávaly. Asociace malých a středních podniků a živnostníků dříve uvedla, že firmy si nechtějí půjčovat, ale potřebují ušetřit.
Vláda schválila upravený plán odpadového hospodářství, zahrnuje nové cíle
Maximální opětovné využití složek odpadu, prevence jeho vzniku, výrazný pokles skládkování a rozvoj oběhového hospodářství jsou cíle plánu odpadového hospodářství pro roky 2015 až 2024. Jeho aktualizaci dnes schválila vláda, informoval na tiskové konferenci vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dokument zahrnuje změny v příslušné evropské legislativě a v předloni v Česku přijatém balíčku odpadových zákonů. Původní plán vláda schválila v roce 2014.
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), která je v covidové karanténě, v tiskové zprávě uvedla, že bez aktualizace by nebylo možné čerpat peníze na proměnu odpadového hospodářství z nového Operačního programu Životní prostředí 2021+. Ministerstvo životního prostředí letos zahájí přípravu nového plánu pro léta 2025 až 2035.
Materiál, který má ČTK k dispozici, zmiňuje nutnost podpory využití odpadů jako zdrojů surovin, růstu jejich recyklace, postupné omezování skládkování využitelných odpadů i zákaz skládkování takového odpadu od roku 2030, což vyplývá z nové legislativy. Míra skládkování je v Česku podle expertů stále vysoká, předloni na skládky putovalo 48 procent komunálních odpadů. K poklesu má přispět i postupný růst poplatku za skládkování využitelných odpadů. Letos činí 900 korun za tunu na skládce uloženého odpadu, meziročně o stokorunu více.
Podle plánu by mělo do roku 2035 klesnout množství odpadu na skládkách na deset procent z celkové produkce komunálního odpadu. V roce 2025 by se mělo 55 procent komunálního odpadu opětovně využít či recyklovat, v roce 2030 pak 60 procent. Směsný komunální odpad po vytřídění využitelných, nebezpečných či biologicky rozložitelných složek má podle plánu směřovat do zařízení pro energetické využití odpadu.
Podle dokumentu je také třeba rozšířit v obcích nádoby pro biologicky rozložitelné odpady. Zmiňuje možnost, že by zapracování kompostu do zemědělské půdy mohlo být povinné. Zemědělce by pak bylo potřeba k částečné náhradě průmyslových hnojiv motivovat. U potravinového odpadu dokument apeluje na podporu darování potravin a osvěty proti plýtvání. Zabývá se i možností darování zbylého jídla z restaurací a jídelen, což nyní není jasně právně ošetřeno.
"Zvyšují se ambice v tom, abychom dokázali ještě lépe a efektivně nakládat s odpady v České republice, abychom také reagovali například na snižování množství rizikových látek v kalech, které jsou odpadními produkty z čističky odpadních vod. Není to jen o klasickém třídění a recyklaci, strategie se zaměřuje i na další výzvy," řekl Jurečka.
Plán také zahrnuje cíle zákona, který nyní projednává Sněmovna, podle něhož plastové nápojové lahve budou muset od roku 2025 obsahovat alespoň čtvrtinu recyklovaného plastu a všechny nápojové plastové lahve o objemu až tři litry od roku 2030 alespoň 30 procent recyklátu. Nápojové lahve do tří litrů také budou muset mít od poloviny roku 2024 připevněná plastová víčka. Recyklace obalů by podle plánu měla do roku 2025 dosáhnout 70 procent, do roku 2030 pak 75 procent.
Plán počítá i se zavedením tříděného sběru pro textilní odpad do ledna 2025 a definuje recyklační cíle u různých druhů elektroodpadu. Zahrnuje i systém ekomodulace, tedy zatížení výrobků recyklačním příspěvkem podle míry jejich dopadu na životní prostředí.
K dalším cílům patří třeba snižování produkce nebezpečných odpadů a posílení jejich bezpečného využití. Jako důležitý cíl plán uvádí i tvorbu podmínek pro další pokles surovinové a energetické náročnosti výroby.
Česko pošle 48 milionů Kč do Libanonu a Mali, mj. na zkvalitnění zdravotní péče
Česká republika pošle ze zdravotně-humanitárního programu Medevac a programu Pomoc na místě do Libanonu a Mali 48 milionů korun. Tři dary budou sloužit například ke zkvalitnění zdravotní péče či k posílení ochrany dětských uprchlíků. Návrh ministerstva vnitra dnes schválila vláda, informovalo ministerstvo v tiskové zprávě.
Dar 25 milionů korun z programu Pomoc na místě zamíří do Mali, kde podpoří projekty pro ochranu a reintegraci dětských uprchlíků. Dalších 18 milionů korun pošle Česko do Libanonu, čímž podpoří dva projekty mezinárodních nevládních organizací zaměřené na podporu živobytí chudých Libanonců a syrských uprchlíků.
Právě Libanon se podle ministerstva vnitra v souvislosti s přítomností asi 855.000 uprchlíků potýká s obrovskou ekonomickou krizí. Posledních pět milionů korun z programu Medevac pošle vnitro také do Libanonu. Z daru bude nakoupeno například zdravotnické vybavení pro oddělení oftalmologie, ultrazvuky nebo chladničky na vakcíny.
"Zdravotní a humanitární pomoc ministerstva vnitra i vlády má tradici, ve které budeme pokračovat. Pomáháme tam, kde je potřeba, protože pomoc přímo na místě je nejúčinnější a nejefektivnější," uvedl v tiskové zprávě ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Na program Medevac letos vyčlenila vláda 50 milionů korun, dalších 130 milionů Kč využije v programu Pomoc na místě, který se zaměřuje na asistenci uprchlíkům a zemím pod silnými migračními tlaky. Humanitární pomoc z obou programů Česko poskytlo také Ukrajině - už dříve darovalo například zdravotnický materiál, do země poslalo také peníze na zajištění zdravotnické podpory a lékařské péče.
Mezi právní experty Legislativní rady vlády se připojí Mazanec a Polčák
Řady právních expertů v Legislativní radě vlády (LRV) rozšíří bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec a odborník na práva informačních technologií Radim Polčák. Na návrh ministra pro legislativu a šéfa LRV Michala Šalomouna (za Piráty) to dnes schválila vláda, vyplývá z výsledků zasedání.
Mazanec už dříve členem LRV byl, předtím zasedal také v její pracovní komisi pro správní právo. "Dlouhodobě se ukazuje, že Legislativní rada vlády s ohledem na návrhy právních předpisů, které jí jsou předkládány k projednání, trpí zjevným deficitem odborníků na oblast správního práva," zdůvodnila předkládací zpráva k návrhu nominaci Mazance.
"JUDr. Michal Mazanec působil řadu let jako místopředseda Nejvyššího správního soudu a následně jako jeho předseda. Byl rovněž členem mnoha komisí pověřených legislativními úkoly, zabýval se reformou správního řízení a správního trestání nebo se podílel na přípravě reformy soudcovských zákonů," připomněl dokument.
Polčák je prorektorem brněnské Masarykovy univerzity, na starosti má rozvoj, legislativu a IT. Na tamní právnické fakultě vede Ústav práva a technologií. Návrh o něm uvádí, že má bohaté zkušenosti nejen s teorií a aplikací práva, ale i s jeho tvorbou.
"Patří mezi přední odborníky v oboru práva informačních technologií, právní teorie a právní filozofie, dlouhodobě se zabývá právními souvislostmi vývoje a použití informačních technologií, věnuje se odborné publikační činnosti a mimo jiné dříve působil v pracovní komisi Legislativní rady vlády pro správní právo," stojí ve zprávě.
LRV je poradním orgánem vlády. Jeho členy jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy LRV, jímž je aktuálně ministr pro legislativu Šalomoun. Rada má zpravidla 30 členů, kteří vykonávají práci za symbolickou odměnu. Zasedají obvykle jednou za dva týdny.
