Jezte jako králové: Jaké pokrmy měl rád Karel IV. a co nejvíc milovala Marie Terezie?

Karel IV. jedl hodně a rád

Jídelníček otce vlasti Karla IV. hodně ovlivnilo křesťanství. Ve 14. století se věřilo, že kvalitnější a zdravější ingredience jsou ty, které rostou blíže Bohu, tedy k nebi, a naopak to, co roste pod zemí, tedy kořeny nebo hlízy, je blíže peklu, a tudíž nehodnotné. V jídelníčku panovníka tedy chyběla kořenová zelenina, naopak si často dával ryby, zvěřinu nebo ovoce. A také miloval chleba, hlavně bílý, který si prý mazal na prst vysoko máslem. V jídle se rozhodně nešidil, ale na jeho postavě to nebylo znát, protože denně cvičil a byl také vášnivý lovec. V jídelníčku se tedy často objevovalo srnčí, kachny, koroptve, zajíci, kančí nebo hovězí maso a také slepice, husy a kachny.

Hostiny měly několik chodů i mezichodů

V době, kdy v českých zemích vládli Lucemburkové, se zpravidla jedlo jen dvakrát denně. O Karlu IV. je známo, že jedl kolem 10. a pak až kolem 18. hodiny. Na královském dvoře se často konaly zvěřinové hody, které zahrnovaly mnoho chodů, a dokonce i mezichodů, a v královské kuchyni byl velmi výrazně znát vliv Itálie a Francie, kde měl Karel IV. možnost ochutnat místní speciality. Podávaly se paštiky (například s kaštany, sušenými slívami a lístky levandule), husté polévky, zvěřinové pečínky, ryby s mandlovou nádivkou, luštěninové kaše nebo nadívaná drůbež. Panovník měl v oblibě zejména hustou polévku s masem (Brouet), masové krokety (Rissoles) nebo ragú z dušeného masa (Mortes).

Karel IV. • Autor: profimedia.cz

Dobré jídlo bylo třeba zapít dobrým vínem, které bylo na dvoře Karla IV. velmi oblíbené, zejména burgundské nebo z Porýní. Právě z Francie přivezl Karel IV. vinnou révu i do českých zemí, nechal ji zde vysadit a založil tak tradici českého vinařství. Byl také velkým znalcem piva, medoviny a moštu.

Užitečná doporučení ohledně jídelníčku Karla IV. vydal lékař mistr Havel ze Strahova ve svém spisu Životospráva pro císaře Karla IV.: „V zimě buď dáváno jídlo tučné a hodně (ale jednou) a to co se chýlí k teplotě. Na jaře však prospívá jídlo mírné, ale jež se chýlí k skrovnosti pro naplnění v zimě. V létě prospívá jídlo subtilní, chýlící se k studenosti a nebudiž dáváno mnoho najednou. Na podzim buď dáván pokrm v malém množství a má se chýliti k teplému a vlhkému.“ Je otázkou, nakolik panovník tato doporučení dodržoval. Opulentní obědy a večeře svědčí spíše o opaku.

Karel IV. byl vášnivým lovcem a na jeho stole bývala často zvěřina • Autor: iStock

Abyste si udělali dokonalou představu o tom, co měl nejznámější český král a římský císař na talíři, přečtěte si, co podle dochovaného francouzského receptáře Le Viandier poobědval a povečeřel spolu se svým synem Václavem IV. při jejich zimní cestě do Francie v roce 1378:

Oběd

první chod – polévka na německý způsob s mandlemi, zajíc načerno, malé paštiky, hovězí maso

druhý chod – pečeně na více způsobů, žlutá omáčka, čerstvé mandlové mléko, norské pirožky (jakési placky plněné masem, sýry a ovocem) a lombardské koláče

mezichod – kančí ocásek

třetí chod – růžová polévka, housata a tuční kapouni se žampiony a drůbeží omáčkou, pšeničná kaše s vejci a zvěřina

mezichod – slepice dozlatova vypečené, zelené a žluté omáčky, masové knedlíčky

Kachní paštika, zadělávaná slepice i švestkové knedlíky: Vraťte se v čase a ochutnejte první republiku

Večeře

první chod – slabý vývar z kančího masa, bílá polévka s vejci, ragú z králíka a říční house, omáčka v misce z chlebové kůrky

druhý chod – pečeně na více způsobů, pečivo s masovou náplní z králíků a tučných kapounů, tvarované drobné pečivo, mořský okoun s bílou a zelenou omáčkou

třetí chod – zelené a žluté palačinky, sladké koláče a drobné pečivo, jemná zelená omáčka, housátka v kořeněné omáčce, takzvané šalše

dezert – ořechy, slazené hrušky a zelená jablka, pamlsky a pokroutky

Marie Terezie • Autor: profimedia.cz

Velká labužnice Marie Terezie

Marie Terezie byla rozhodně nepřehlédnutelnou dámou nejen díky svému charakteru, ale i postavě. Jediná žena na českém trůně musela vládnout půlce Evropy, navíc přivedla na svět 16 dětí, a tak není divu, že potřebovala někde čerpat energii, ideálně z dobrého jídla. V 18. století už bylo obvyklé jíst tři jídla denně a panovnice si je dokázala náležitě užít. Ona i její manžel František I. Štěpán Lotrinský byli vyhlášenými labužníky. Milovali hlavně grilované ryby doplněné zeleninou a sladké dezerty. K obědu bývala většinou polévka a masitý chod, večeře pak bývaly i bohatší. Malou ukázku toho, na čem si vrchnost v té době pochutnávala, nabízejí dobové záznamy. Během návštěvy Marie Terezie a jejího chotě v maďarském městě Vác v roce 1764 se například podávala polévka z kapouna (vykleštěný mladý kohout), grilované ryby se zeleninou a jako dezert pečená jablka se skořicí a medem. To vše se zapíjelo muškátovým vínem.

Nejenom pstruh nebo siven. Lososovité ryby z českých vod jsou ve zdravé kuchyni sázkou na jistotu

Čokoláda jako vášeň

Velkou zálibu měla Marie Terezie ve sladkostech. Milovala hlavně čokoládu, sušené a kandované ovoce a sladké tokajské víno. O čokoládě později dokonce prohlásila, že je její největší vášní. Horkou čokoládu, která byla v té době v módě, si dopřávala každé ráno. Chcete jíst jako císařovna? Uvařte si oblíbenou čokoládovou polévku Marie Terezie, kterou si dávala na zámku Schloss Hof, kde trávila spoustu času.

Marie Terezie milovala čokoládovou polévku • Autor: iStock

Čokoládová polévka Marie Terezie

Co budete potřebovat:

• kousek másla
• 1 lžíci hladké mouky
• 500 ml mléka
• mletou skořici
• 100 g hořké čokolády
• cukr

V hrnci rozpusťte kousek másla, zasypte ho hladkou moukou a restujte za stálého míchání, až začne mouka hnědnout. Zalijte ji trochou studeného mléka a rozmíchejte dohladka. Pak přilijte zbytek mléka a přiveďte k varu. Přidejte mletou skořici a čokoládu rozlámanou na kousky a zahřívejte, dokud se čokoláda nerozpustí. Nakonec polévku dochuťte podle potřeby cukrem.

Nutno dodat, že přemíra dobrého jídla a sladkostí nezůstala bez následků a panovnice notně nakynula, přestože ji její osobní lékař Gerhard van Swieten neustále nabádal ke střídmosti. Když ho neposlechla, vyřešil to velmi efektivně. Přinesl si na jednu hostinu kbelík a naházel do něj stejné porce, jaké Marie Terezie snědla. To vše pak zalil vínem, pivem, kávou a panákem likéru a ukázal panovnici se slovy: „Takto to vypadá ve vašem žaludku, Vaše Veličenstvo!“ Na císařovnu tato názorná demonstrace prý udělala velký dojem a traduje se, že se od té chvíle začala stravovat o poznání střídměji.