Vyjeli jste na pracovní cestu automobilem, přitom jste zastavili na „benzínce“ a tankovali. Zaměstnavatel, kterému předložíte účtenku, vám uhradí to, co jste na čerpací stanici zaplatili. Jenže v případě, že jako zaměstnanec neprokážete cenu pohonných hmot, třeba v případě, když ztratíte účtenku, zaměstnavatel při vyúčtování vyjde z cen podle aktuální vyhlášky.
A právní předpisy, včetně právě vyhlášky o náhradách za používání silničních motorových vozidel, o výši stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot, reflektují cenovou realitu se zpožděním. Koupíte snad dnes někde litr benzínu za 37,10 Kč a litr nafty za 36,10? Těžko! Ale podle vyhlášky pro cestovní náhrady až do pátku 13. 5. 2022 platí tyto ceny.
Zvýšení cen elektřiny pro elektromobily
Všechno zdražuje, a pohonné hmoty obzvláště. A tak se musejí měnit i předpisy pro cestovní náhrady, na které má nárok zaměstnanec za pracovní cestu.
Jako první reagovala vyhláška č. 47/2022 Sb. na zvýšení cen elektřiny. Vyhláška č. 116/2022 pak reaguje na zvýšení cen benzínu a nafty.
Psali jsme také: Tuzemské stravné a náhrady PHM za auto 2022
První novela vyhlášky o cestovních náhradách pro rok 2022 s účinností od 12. března 2022 zvýšila průměrnou cenu za 1 kilowatthodinu elektřiny pro elektromobily ze 4,10 Kč na 6,00 Kč. Navýšení je proporcionálně značné, i když v jednotkách korun nepůsobí tak dramaticky. Ovšem je třeba si uvědomit, že původní vyhlášková cena za 1 kilowatthodinu elektřiny pro rok 2021 byla 5 Kč, pak byla snížena od 1. 1. 2022 na 4,10 Kč. A skok z 5 na 6 Kč už není až tak dramatický.
Nyní se zvyšují ceny benzínu a nafty
Nyní se zvyšuje, a to s účinností od 14. května 2022, cena za litr 95oktanového benzínu z částky 37,10 Kč na 44,50 Kč a cena litru nafty z 36,10 Kč na 47,10 Kč. To jsou vcelku reálné ceny.
Také si můžete přečíst: Za použití elektromobilu na služební cestě dostanete nově vyšší náhrady
Původní vyhláškové ceny byly dávno takříkajíc mimo realitu. Jenže reakce na reálné ceny je vždy více či méně opožděná, legislativní procedura, změna předpisů si vyžaduje nějaký čas. Dokonce by se tak možná na vyhláškových cenách dalo nyní i trochu vydělat. Nechytejte autora za slovo, každý jezdíme jinde a tankujeme jinde, ale dají se najít čerpací stanice, kde jsou ceny i trošku nižší než ty vyhláškové. Proto se někdy může zaměstnanci vyplatit nepředložit podkladní doklad a nevyúčtovat si cestovní náhrady podle skutečných cen, ale podle vyhláškových.
A ještě dodejme, že vyhlášková cena 40,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98oktanů se nemění.
Kdy podle vyhlášky a kdy podle účtenky?
Vůbec se však nemusíte řídit vyhláškovými cenami, to není povinností zaměstnance. Zaměstnanec může požadovat proplacení pohonných hmot (popř. elektřiny pro elektromobil) v cenách, za jaké je skutečně zakoupil, pokud k vyúčtování pracovní cesty připojí doklad o nákupu, z něhož je patrná souvislost s pracovní cestou (zejména časová, tedy nákup v přiměřené době před pracovní cestou nebo během ní).
Pokud zaměstnanec tankoval vícekrát, může cenu dokládat více nákupními doklady, cena pro účely vyplacení cestovní náhrady se pak vypočítá aritmetickým průměrem zaměstnancem prokázaných cen.
Jestliže však zaměstnanec hodnověrným způsobem cenu pohonné hmoty zaměstnavateli neprokáže, použije zaměstnavatel pro určení výše náhrady průměrnou cenu příslušné pohonné hmoty stanovenou právě vyhláškou. Tento postup stanoví § 158 odst. 3 zákoníku práce.
Náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu určí zaměstnavatel podle ust. § 158 odst. 2 zákoníku práce násobkem ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty. Spotřeba pohonných hmot bude ve smyslu ust. § 158 odst. 4 zákoníku práce počítána podle údajů o spotřebě uvedených ve velkém technickém průkazu použitého vozidla, které je zaměstnanec povinen zaměstnavateli předložit.
Jestliže tyto údaje technický průkaz vozidla neobsahuje, přísluší zaměstnanci náhrada výdajů za pohonné hmoty, jen pokud spotřebu pohonné hmoty prokáže technickým průkazem vozidla shodného typu se shodným objemem válců.
Aktuální sazby dalších cestovních náhrad
Zaměstnavatel rozpočtového sektoru (tj. zaměstnavatel státní a veřejné správy a služeb) specifikovaný v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce je povinný vyplatit zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty (na území České republiky) stravné ve výši:
- 99 až 118 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
- 151 až 182 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
- 237 až 283 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Zaměstnavatel privátního sektoru poskytuje stravné ve výši nejméně
- 99 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
- 151 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
- 237 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Amortizační náhrady za použití vlastního vozidla nyní činí za 1 km jízdy na pracovní cestě
- u jednostopých vozidel a tříkolek 1,30 Kč,
- u osobních silničních motorových vozidel 4,70 Kč.
Při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu se sazba základní náhrady za 1 km jízdy zvýší podle ust. § 157 odst. 4 zákoníku práce nejméně o 15 %. Základní náhrada u nákladních automobilů, autobusů nebo traktorů přísluší dle ust. § 157 odst. 5 zákoníku práce zaměstnanci nejméně ve výši dvojnásobku sazby stanovené pro osobní silniční motorová vozidla, tedy ve výši 9,40 Kč za 1 km jízdy.
Kdy se valorizují vyhláškové ceny
Běžně se vyhláškové ceny určují vždy k 1. lednu nového kalendářního roku. A tyto ceny dříve platily po celý rok. V mimořádném termínu se ceny mění, jakmile se podle údajů Českého statistického úřadu některá z cen ode dne účinnosti poslední úpravy obsažené ve vyhlášce zvýší nebo sníží alespoň o 20 %. Uvidíme, jaký vývoj cen bude dále v průběhu roku. O změnách vyhláškových cen vás budeme informovat.
