Foto manhai, Flickr, Creative Commons, CC BY-NC 2.0
Dobrovolníci a neziskové organizace pomáhající v Česku lidem utíkajícím před válkou na Ukrajině v posledních dnech volají o pomoc. Zároveň také upozorňují na podivné zacházení s uprchlíky tmavší barvy pleti. Podle všeho dochází k selekci válečných uprchlíků podle etnického klíče, a to jak přímo při příjezdu na pražské hlavní nádraží, tak v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině v Praze. Nasvědčují tomu osobní svědectví přicházejících lidí i dobrovolníků a dalších jedinců přímo na místě. Takový postup má navíc bohužel oporu i v oficiálních vládních materiálech. Nedávno na tuto problematiku na stránkách Alarmu upozornil také antropolog a sociální pracovník Filip Pospíšil z Centra pro společenské otázky – SPOT. S Filipem Pospíšilem jsme toto téma probírali podrobněji v podcastu Kolaps.
Mohl byste nám popsat, co se nyní děje nejen na pražském hlavním nádraží?
Krizová situace na pražském hlavním nádraží, ale i na jiných místech v Česku, trvá už dlouho. Iniciativa Hlavák ve svém posledním veřejném vyjádření upozornila na praxi, která trvá už řadu týdnů. Teď se situace změnila v tom, že to přestává být zvládnutelné. Ten problém narůstá, protože se vyčerpávají kapacity dobrovolníků, kteří na místě pomáhali, ale zároveň také rostou počty lidí, kteří na pražském nádraží zůstávají. Kombinuje se tam tedy mnohatýdenní praxe připomínající segregaci uprchlíků z Ukrajiny tmavší barvy pleti s tím, že roste počet lidí, kteří ten systém ucpávají, protože jim nenabízíme žádný druh pomoci. Dobrovolníci vyšli s těmito informacemi po poměrně dlouhé době ven.
Ministr vnitra Vít Rakušan ohlásil, že Česko hodlá zpřísnit přístup k uprchlíkům. Proč k tomu ministerstvo sahá a co všechno se teď bude měnit?
Kroky české vlády jsou v mnoha ohledech ambivalentní. Na jedné straně vidím takovéto uchylování se k tvrdší rétorice. Část politických představitelů to opírá o to, že množství uprchlíků přijíždí do Česka kvůli čerpání některých nabízených výhod určených pro uprchlíky z Ukrajiny. Ministr Rakušan také slíbil zřízení dočasného stanového tábora v pražské Tróji pro lidi, kteří se dnes nacházejí bez jakékoliv podpory ze strany státu. Důležitější než ta jednotlivá vyjádření a nesystémové kroky je dívat se na celý systém pomoci a sledovat, jak stát tento systém buduje či nebuduje a co tomu systému chybí.