Ukrajina dnes uctívá oběti násilné deportace krymských Tatarů stalinským režimem z května 1944, jedné nejtragičtější stránky v historii dvacátého století. Prakticky každý druhý zástupce krymských Tatarů z téměř dvou stovek tisíc zástupců původních obyvatel Krymu zemřel v důsledku násilného vystěhování v režii NKVD.
Sovětská politika vůči krymským Tatarům byla zvláště brutální. Hromadnou nucenou deportaci doprovázelo záměrné ničení historické paměti, jedinečné kultury a jazyka krymských Tatarů i totální drancování majetku krymských Tatarů.
V roce 2014 Rusko obnovilo zločinné sovětské praktiky proti krymským Tatarům. Takřka od prvního dne dočasné okupace Krymu zahájili okupanti brutální represe a politické perzekuce proti původním obyvatelům: byli násilně naverbováni do ruských ozbrojených sil, zbaveni práva na pokojné protesty, na užívání a rozvoj krymskotatarského jazyka a kultury.
Od roku 2016 okupační úřady zakázaly krymskotatarský Medžilis a ignorovaly rozhodnutí Mezinárodního soudu o zrušení tohoto nezákonného rozhodnutí. Vůdci krymských Tatarů, včetně Mustafy Džemileva a Refata Chubarova, jsou perzekuováni a je jim zakázáno vstoupit na Krym. Politický režim nezákonně zadržuje více než 120 krymských občanů, většinu z nich tvoří krymští Tataři, z politických nebo náboženských důvodů.
Za posledních osm let ruští okupanti provedli bezprecedentní militarizaci Krymu, přeměnili kdysi pohostinný a mírumilovný poloostrov na svou vojenskou základnu a podkopali bezpečnost v oblasti Černého moře. V současnosti ruská armáda využívá poloostrov k ostřelování ukrajinských měst a zabírání území na jihu Ukrajiny.
Ruská totální invaze do Ukrajiny jen zhoršila situaci lidských práv na poloostrově. Krymští Tataři trpí systematickým politickým pronásledováním, etnickou a náboženskou diskriminací, násilným zmizením, mučením a zadržováním. Okupanti nadále nezákonně zadržují prvního místopředsedu krymskotatarského Medžilisu Narimana Dželjala na základě vykonstruovaných obvinění, která nejsou ničím jiným než pomstou za jeho funkci.
Vyzýváme mezinárodní společenství, aby uznalo deportaci krymských Tatarů z roku 1944 za genocidu, aby se připojilo k mezinárodní Krymské platformě, v jejímž rámci Ukrajinci a její partneři pokračují ve společném boji za deokupaci Krymu, a k posílení mezinárodních sankcí vůči Rusku. Ruská federace musí nést právní odpovědnost za všechny své zločiny proti lidskosti na území Ukrajiny, včetně Krymu.
