Startupy musí být slyšet, stát neví vše, burcuje mladé firmy šéfka asociace

V rámci České republiky vzniklo v posledních letech několik organizací, které mají ambici fungovat jako prostředník mezi startupy a státem. Nejvýznamnější z nich je zřejmě Czech Business Angels Association.

Podle Staszkiewicz je jednou ze slabin Česka právě fakt, že zde působí vícero iniciativ, chybí ale jeden „zastřešující“ hráč se silným hlasem, který by mluvil za celé startupové prostředí. Například v Polsku existuje jedna velmi silná organizace Startup Poland a podobná situace je i na Slovensku.

„Za snahami vytvořit nějakou platformu, která by komunikovala problematiku startupů, stojí velké technologické firmy, nebo dokonce státní hráči,“ upozorňuje Staszkiewicz na specifikum českého prostředí a jako příklad uvádí projekt CzechStartups.org od agentury CzechInvest.

Některým firmám se do komunikace se státem moc nechce. Je přitom třeba si uvědomit, že stát neví všechno.

Se státem je třeba mluvit

Jaké jsou v tomto ohledu hlavní problémy startupů v Česku? „První problém je spíše filozofický. Některým firmám se do komunikace se státem moc nechce. Je přitom třeba si uvědomit, že stát neví všechno a že je třeba poukazovat na problémy, s nimiž se začínající firmy a celé sektory potýkají,“ podotýká Staszkiewicz.

Ke kafi ku poslechu máme...

Zdroj: Shutterstock

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! Finmag podcast: Reality, investice a zajímaví hosté. Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!

To chci!

„Do určité míry považuji dokonce za občanskou povinnost ekonomických subjektů se do takových konverzací zapojit. Některé firmy tento filozofický problém už překonávají a vidí, že státu je třeba pomoci. Kdyby totiž stát věděl všechno, nebyl by tu prostor pro velké lobbistické organizace, které v Česku působí dlouhodobě,“ doplňuje Staszkiewicz a jako příklady uvádí Svaz průmyslu a obchodu, Hospodářskou komoru a Asociaci středních a malých podniků.

Startupy na podobné aktivity často nemají finanční ani časovou kapacitu, přesto by podle Staszkiewicz rozhodně neměly lobbing u státu na začátku podnikání podceňovat.

Právě od toho by tu měl být jeden velký subjekt, který bude zastupovat celé startupové prostředí. „Je důležité, aby vznikla jedna organizace, na kterou se stát může obrátit. Když jich je několik, stát neví, s kým co komunikovat,“ upozorňuje šéfka EDFA.

Podoba konkrétní státní podpory startupům je podle Staszkiewicz složité téma. „Známé americké firmy, které jsou vzorem pro ty české, financování od státu v nějaké podobě obdržely. Nelze tedy říct, že peníze od státu jsou špatné,” tvrdí. Zároveň ale dodává, že je potřeba nastavit pravidla tak, aby nenastala situace jako v Polsku. „Tam peníze ležely skoro doslova na ulici. Stačilo se přihlásit do nějakého programu, založit firmu, tvářit se, že jste startupem a po několika letech přestat fungovat,“ popisuje, jak vypadala státní pomoc na sever od českých hranic.

Kromě daňových úlev může stát startupům pomáhat například udělením výjimky na kapitálové zajištění.

Státní pomoc startupům

Prvním krokem nejen u finančně-technologických startupů je jednoznačně vytváření a zlepšování příznivého regulatorního a právního prostředí.

„Řada států – a Česká republika mezi ně zatím bohužel nepatří – například už několik let využívá takzvané sandboxy, což jsou imaginární pískoviště, do nichž za určitých podmínek vstupují děti s bábovičkami a začínají si pod dohledem státní správy hrát,“ vysvětluje s příměrem ředitelka EDFA.

V praxi to znamená, že stát těmto „dětem“ (tedy začínajícím firmám) udělí na určité období nějaké výjimky na základě takzvaných experimentálních doložek, čímž jim umožní testovat nové nástroje či ověřovat dopady na zákazníka. Tento nástroj je podle Staszkiewicz velmi užitečný i pro samotného regulátora, který získává cennou zpětnou vazbu.

Kromě daňových úlev může stát startupům pomáhat například udělením výjimky na kapitálové zajištění, nebo prodloužením lhůty na splnění různých administrativních požadavků. „Tyto úlevy by nicméně neměly být poskytované všem firmám, které se do sandboxu přihlásí, ale jen těm, které opravdu přinášejí inovativní technologická řešení,“ uzavírá Staszkiewicz.

V podcastu se dále dozvíte:

• Jak jsou na tom daňové úlevy pro startupy?
• Jak je propojeno vysokoškolské prostředí a startupy v ČR ve srovnání se světem?
• Jaké jsou nové trendy a co nás v oblasti fintechu čeká?

NextPage Media

Kam dál? Podcast na Finmag.cz:

• Stát se o mladé nepostará, investujte. Stačí pětistovka měsíčně
• Lidé firmám. Crowdfunding není jen Kickstarter, říká šéf investiční platformy
• Jak spořit dětem? Stavebko se nevyplatí, bourá analytička zažitý trend
• Bitcoinu a spol. hrozí těžká rána, varuje zakladatel kryptosměnárny
• Investovat v Rusku? To je hodně riskantní sázka, varuje analytik

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag