Současnou situaci na hlavním nádraží označují dobrovolnické organizace jako humanitární krizi. Jak na ni nahlížíte vy?
V úvodu bylo naším záměrem, aby tam byl přestupní bod mezi přijížděním a dalším nakládáním s uprchlíky. Tento účel Hlavní nádraží Praha splnilo. Bohužel se nyní nacházíme v prostředí, kdy sem přijíždějí romští uprchlíci.
Z předvčerejška na včerejší den dokonce počet nocležníků poprvé prolomil 600. Je mi líto, že v největší secesní památce máme tuto komunitu, ale někteří lidé si to třeba ani nevybrali. Otázku, co s tím, si kladu každý den.
Jaké možnosti vůbec jako Správa železnic máte?
Máme zde daný provozní řád. Podle něj se v 1:15 mají prostory uzavřít a uklízejí se, od té chvíle tam nemá kdo co pohledávat. Ale já to takto neudělám. Prostory navazující na nádraží jsou chloubou státu, otevírají historickou část města. Proměnit „Sherwood“ (Vrchlického sady, park přilehlý hlavnímu nádraží, pozn. red.) v nějaké městečko mi nepřijde šťastné.
Centrum pro uprchlíky ve Vysočanech se nezavře. Skončí pomoc na hlavním nádraží |
Jaké konkrétní návrhy tedy nyní s krizovým štábem zvažujete?
Minulý týden jsem otevřel myšlenku, abychom se bavili i o jiných adresách, než je budova Fantovy kavárny, kam by uprchlíci mohli jít. Vznikla zóna v Troji, která je vybudovaná dobře, ale má omezenou kapacitu. Také se otevřela možnost, zda by někteří uprchlíci nechtěli jet zpět, což se podařilo. Odjelo naráz 79 uprchlíků.
Kdybyste si řekl, že už toho máte dost, mohl byste uprchlíky vystěhovat?
Jsme správci objektu, z toho samozřejmě plynou možnosti a povinnosti. Legislativně by se to dalo uskutečnit, ale jenom bych ten problém posunul jinam. Kdybychom chtěli, můžeme je vyzývat, případné fyzické vykázání mí zaměstnanci ale dělat nemohou. Máme tam bezpečnostní agenturu, ale ani ta nemá takové pravomoce, jako mají bezpečnostní složky státu.
Máte nyní vyšší výdaje na úklid či ochranu nádraží?
Určitě ano, a není to spojené jenom s úklidem. Rostou nám výdaje za přesčasovou práci, za kterou zaměstnance odměňujeme. Samozřejmě jsme navýšili i četnost úklidů. Někdy se přihodí i něco neočekávaného, například když došlo k zavšivení, takže jsme museli provádět hygienické postřiky v ochranných oblecích. Celkově jsme zatím v řádech jednotek milionů výdajů navíc od počátku uprchlické vlny.
Zaznamenali jste nějaké škody na budově a jejím vybavení?
Škody bohužel také evidujeme. První věc je vybavení, jako třeba lavičky, židle a stoly. Ale to je řešitelné, nejde o žádné nové věci. Spíše je škoda, že je čím dál více poškozován plášť objektu. Ať už okopáváním nebo kreslením malých dětí. Ony za to nemohou, ale nějaké přetírání a opravy budou nezbytné.
Jak je na místě vyřešena hygiena? Uprchlíkům jsou k dispozici zdarma pouze veřejné toalety u podchodu vedoucím na perony.
Používání veřejných toalet mají zdarma a občas to tam zajiskří mezi platícími a neplatícími. Vyzývám v tomto ohledu k respektu, protože tito lidé nedisponují hotovostí. V horní části Fantovy kavárny je sál, kde jsou nyní k dispozici lůžka pro padesát lidí. Tam je také k dispozici hygienické zázemí a nemám žádné indicie, že by docházelo k nespokojenosti vůči kapacitě nebo úklidu.
Uprchlíci zůstali na nádraží, stany nic nevyřešily. Do nich míří jiní běženci |
Primátor Zdeněk Hřib ve středu oznámil, že by rád ke 31. květnu ukončil činnost neziskových organizací, které na hlavním nádraží nyní pomáhají. Konzultoval to s vámi?
Včera (ve středu, pozn. red.) jsem se na dálku zúčastnil jednání krizového štábu. Vzniklo z něj usnesení, které se dostalo večer do mediálního prostoru. Vzešel jsem z provozu a jsem naučený řešit věci, když nastanou.
Takže pokud se na konci května přeruší činnost Krajského asistenčního centra pro uprchlíky (KACPU) ve smyslu navážení jídla, podle toho budeme konat dál. Nechci tam vytvářet paniku, nebudeme po nádraží lidem roznášet datum, kdy půdou na ulici. Na ten zlom se ale musíme připravovat. Na krizových štábech se nyní otevírá téma, jak vlnu utlumovat, než ze dne na den říct datum konce 31.5.
Zatím ale vše k tomuto datu směřuje. Co se s lidmi, kteří na nádraží přebývají, bude dít poté?
Jsou to lidé kočovní a často se stává, že když se někde sníží forma služeb, začnou hledat zase jinou oblast, region, i stát. Na to se nyní spoléhá. Jsou mezi sebou organizovaní i na mezinárodní úrovni, protože pokud se nevrátí do vlasti, zaniká jim nárok na dávky v místě, odkud pochází.
Je těžké v tom najít logiku. Já třeba nevím, proč tam dnes bylo o 300 uprchlíků méně než včera. Neví to nikdo.
Jak dlouho ještě uprchlíky na hlavním nádraží necháte?
Je to provázané s KACPU, dobrovolníky a neziskovkami. Včera vzešlo z krizového štábu datum 31. května. My je budeme hostit tak, aby nevznikla situace ještě složitější, než je současnost.
Hlavní nádraží neuteče před tím, že sem vlakem uprchlíci přijedou. Spíš jde o to, kam by mohli v krátkém čase odjet. Budeme je nadále hostit informačně. Na to, co přijde od června, nemáme patent.
