Celková částka, kterou komise nyní z fondů pro vnitřní záležitosti uvolní, je 248 milionů eur. Peníze mají sloužit především na jídlo, dopravu a ubytování lidí prchajících před ruskou invazí.
Podle posledních údajů OSN před válkou z Ukrajiny uprchlo na šest milionů lidí, velká většina z nich našla útočiště v zemích EU. Výrazně nejvytíženější je Polsko a mezi dalšími zeměmi je v popředí Česko, kde se registrovalo téměř 350 tisíc běženců.
Komise se v dubnu zavázala poskytnout státům nejvíce zasaženým uprchlickou vlnou celkem 400 milionů eur, z nichž první část nyní rozděluje mezi pětici zemí. Více než polovina z celkových 248 milionů připadne Varšavě, která dostane 144,6 milionu eur.
Zbylou část celkových 400 milionů chce unijní exekutiva uvolnit poté, až tento plán schválí členské státy a europoslanci.
Brusel již unijním státům ve snaze pomoci s řešením uprchlické vlny umožnil využít nevyčerpané peníze z končícího sedmiletého období. Například pro Česko je to ovšem podle vládních politiků nedostatečné, neboť velkou většinu peněz již vyčerpalo nebo ji má vázánu.
Česko proto bylo mezi desítkou zemí, jejichž vlády začátkem května požádaly komisi o další pomoc.Navrhly například využití mimořádných rezerv z unijního rozpočtu či větší pružnost při nakládání s dotacemi určenými pro jednotlivé státy v kohezních fondech.
