Kliknutím zvětšíteRekordman v počtu grandslamových titulů si poprvé veřejně zatrénoval před blížícím se grandslamem ve stínu Eiffelovy věže. Proto dorazil větší dav než na leckterý oficiální zápas.
V pětatřiceti letech je mnohými považován za nejlepšího tenistu historie, a i když ho už dlouhá léta limituje chronické zranění nohy, na svůj nejoblíbenější turnaj se dokáže pokaždé dokonale nachystat. To platí i letos.
„Nejsem zraněný. Jsem hráč, který prostě žije se zraněním,“ konstatoval Nadal lakonicky nedávno v Římě, kde se opět ozvaly staré bolesti a prohrál kvůli tomu už ve třetím kole s Denisem Shapovalovem. Od té doby nehrál. Až ve středu se opět předvedl divákům na už zmíněném tréninku. Na kurtu strávil dvě hodiny a žádná fyzická omezení na něm – alespoň z pohledu laika – nebyla znát.
Skromný a v osobním životě poněkud stydlivý rodák z Mallorky na Roland Garros debutoval v roce 2005 a hned triumfoval. Od té doby nad Seinou získal dalších dvanáct titulů. Celkem má na „svém“ turnaji dechberoucí bilanci 105 výher oproti pouhým třem prohrám. Tu poslední utrpěl loni v semifinále v líté bitvě s Novakem Djokovičem.
Jenže Nadal se nedal a hned v úvodu letošního roku opanoval Australian Open (ano, částečně využil vynucené absence neočkovaného rivala Djokoviče) a slavil rekordní 21. grandslamový titul. „Ještě před měsícem a půl jsem nevěděl, jestli ještě někdy budu hrát profesionální tenis. A teď tu stojím s trofejí,“ zářil v Melbourne.
Jedenáct vynechaných grandslamů
Španělský nezmar znovu ukázal, že ho zkrátka nelze odepisovat, a to ani na tvrdém povrchu. O pařížské antuce, po které umí klouzat jako nikdo jiný, to samozřejmě platí dvojnásob. Zranění ho přitom znovu a znovu limituje. Loni sezonu ukončil už v létě, letos vynechal tři velké turnaje v Miami, Monte Carlu a v Barceloně. V Madridu a pak v Římě pak viditelně nebyl ve své kůži.
„Někdy jsou období, kdy řadu dní nemůžu trénovat. Není snadné se s tím vyrovnat,“ popsal Nadal své zdravotní trable. Má s nimi bohaté zkušenosti: v kariéře musel kvůli různým zraněním vzdát účast na jedenácti grandslamech. Srovnejme to s jeho největšími rivaly. Federer ze stejných důvodů vynechal devět grandslamů (všechny ale až po operaci kolene v roce 2016), odolný Djokovič jen dva.
Lze se jen dohadovat, zda by měl Nadal na kontě ještě víc velkých titulů, kdyby se mu zranění vyhýbala. On sám podobné spekulace odmítá. „Člověk se s tím musí naučit žít. Všechno je k něčemu dobré. Je možné, že mám teď díky všem těm pauzám v minulých letech víc sil hrát na elitní úrovni. Třeba bych jinak už dávno skončil,“ řekl nedávno.
Konec kariéry mu mnozí prorokovali už několikrát. Pokaždé se mýlili. Hlad po triumfech Nadala neopouští, a kde jindy by mel povzbudit svůj apetit než právě v Paříži. Při vší úctě k Djokovičovi, Thiemovi, Medveděvovi či Tsitsipasovi: král je tam jenom jeden.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
