Smrtelně zraněnému Heydrichovi poskytla Marie první pomoc: Peníze, koncentrák i komunistický lágr jako „odměna“

Heydrich přistoupil k likvidaci odbojářů v Československu tak důkladně, že po Praze na jaře roku 1942 jezdil i přes Hitlerům zákaz v neopancéřovaném voze, bez vojenského doprovodu a dokonce se staženou střechou svého Mercedesu. A ani jeho řidič nebyl zrovna taktický génius. Když proti vozu v zatáčce v Libni vyskočil Gabčík a namířil na Heydricha kulomet, mělo být během vteřiny po všem. Jenže vojákovi se zasekla zbraň. Kubiš urychleně na vůz hodil granát, ale trefil jen venkovní část.

Řidič místo, aby s autem rychle uháněl pryč, zastavil a začal pronásledovat Gabčíka a zraněného Heydricha nechal samotného na místě. Kolem zrovna v době útoku projížděla tramvaj, ze které vystoupila Marie Navarová. Heydricha, který už tou dobou v bolestech seděl na kraji chodníku, šla ihned ošetřit. Zprvu asi netušila, komu jde pomoci, ale při pohledu do tváře tyrana nemohla pochybovat. Jenže v tu chvíli už od něj odejít nemohla.

Vojín Rudé armády zabil knížete, co bránil manželku před znásilněním: Komunisté z vraha udělali hrdinu!

Urychleně stopla projíždějící dodávku a poslala ji i se zraněným Heydrichem na Bulovku. Tak málo stačilo, aby tehdy bývalá zdravotní sestra byla do konce života pronásledována. Když Heydrich odjel, zmizela v tichosti z místa činu i Marie. Až když gestapo vyhlásilo po blonďaté ženě pátrání, přihlásila se - kdyby ji našli bez jejího přičinění, hrozil by jí i trest smrti.

Nacistické hrdlořezy nahradili ruští primitivové: Vojáci u Brna znásilňovali děti a vraždili nemluvňata

Dostala odměnu 1000 marek, později dalších 20 000 a v očích veřejnosti z ní byla rázem kolaborantka. A to i když peníze věnovala na charitu a za zbytek chtěla postavit zdravotní zařízení pro děti vězňů. Sama byla navíc velice aktivní v odboji, právě to ale gestapo v roce 1944 odhalilo a Marie putovala do Terezína. Ani po válce ale neměla klid. Nový režim v ní našel ideálního obětního beránka a v roce 1948 ji odsoudili za zločin proti státu na osm let, odseděla si šest a v roce 1966 zemřela těžce nemocná a zavržená. Její manžel po propuštění z vězení v roce 1953 spáchal sebevraždu...