‚Kamarádství‘ sudího v zápase Česka se Švédskem? Běžné, ale má to hranice, říká český rozhodčí Lhotský
👀 Jak vidí hokejový zápas rozhodčí? 🇨🇿🆚🇸🇪 pic.twitter.com/EgQ7VdGey6
— ČT sport (@sportCT) May 16, 2022
Hokejové fanoušky na sociálních sítích zaujalo video ČT Sport, které nabídlo pohled i zvuk z kamery připevněné na helmě kanadského rozhodčího Jeffa Ingrama v utkání Česko – Švédsko. Bavil se s hráči, chválil přihrávky a zdravil v češtině. Je to běžné? „U extrovertů ano, na druhou stranu si takoví rozhodčí musí být vědomi, že jsou hráči, kteří toho zneužijí,“ vysvětlil v rozhovoru pro iROZHLAS.cz elitní sudí Miroslav Lhotský.
Na zmiňovaných záběrech působí kanadský sudí Jeff Ingram velice přátelsky. Povídal si s hráči nebo třeba komentoval hru. Je to běžné?
Je to hodně o povaze rozhodčího, jestli je spíše extrovertní, nebo introvertní. U extrovertů je běžné, že se s hráči snaží navázat vlídnou atmosféru. Jsou otevřeni férové komunikaci. A je z poloviny běžné, že se na začátku snaží ukázat, že jsme taky lidi. Proto i někdy během zápasu prohodí nějakou větu.
Švédové přestříleli Česko 5:3, rozhodly smrtící severské přesilovky. Červenka třikrát asistoval
Číst článek
Má to i rizika?
Takoví rozhodčí si musí být vědomi, že jsou hráči, kteří toho zneužijí. Využijí přívětivosti. Pak se s vámi baví ne v přátelském duchu, spíše reklamují vaše rozhodnutí a začnou na vás tlačit.
V průběhu utkání například Ingram pozdravil projíždějícího Filipa Hronka „Dobrý den, how are you?“, mluvil jste se zahraničními hráči taky v jejich řeči?
Určitě jsem toho využíval. Umím Rusky, proto když jsem pískal zápasy Ruska, nebyl problém, abych se s nimi bavil v jejich řeči. Pro východní země je to vždycky lepší. Někteří, co nehráli v NHL, ruštinu přivítají. U Rusů, Bělorusů nebo Lotyšů tak šlo získat pozitivní bod, ocenili to. Každé slovo je při zápase důležité.
V jednom momentu okomentoval Ingram přihrávku švédského obránce Rasmuse Dahlina nahlas slovy „nice pass“, tedy krásná přihrávka. Dělá to každý rozhodčí?
Je to běžná záležitost. I z mé zkušenosti, když si jako čárový rozhodčí beru puk od brankáře, řeknu mu někdy „nice save“, jako velice dobrý zákrok. Pochválím ho, „good job“ a podobně. Brankáři to vnímají. Někteří jsou sice koncentrovaní a nezareagují, ale někteří najednou zpozorní, poděkují a rázem je o to víc přátelská atmosféra. Ale jde spíš o extrovertnější rozhodčí.
Někteří fanoušci v komentářích namítali, že z toho Ingram dělá až přílišnou show. Kde je ta hranice?
Když se to dostane za hranici, souhlasím, už je to spíše teatrální vystoupení. Snažíme se, ať už je to Mezinárodní hokejová federace (IIHF), nebo u nás komise rozhodčích, abychom nenavazovali komunikační rozhovor za každou cenu, protože se nám to může vždycky negativně vrátit.
Jaké konkrétní pokyny ke komunikaci s hráči a trenéry od IIHF dostáváte?
Jde hlavně o sjednocení sudích. Když máme zákrok, rozhodčí ho posoudí a směrem od lavičky k němu jede kapitán a snaží se protestovat, měl by dostat napomenutí. A snažíme se sladit, aby i ti mírumilovnější sudí byli v těchto situacích stejně striktní jako ti přísní. Řešíme i třeba správný postup diskusí s trenérem, aby sešel dolů a byl z psychologického hlediska na stejné úrovni.
Změnila se komunikace po zavedení mikroportů?
Ano. Dvacet let zpátky, bez zvukových přenosů do médií a televizí, byla komunikace hráčů s rozhodčím mnohdy vulgární. Někteří hráči takoví jsou, rozhodčí jim to pak vraceli. To se s mikroporty hodně vymýtilo. Rozhodně na led nepatří, aby jeden druhého posílal do patřičných míst.
Sestřih výkonu Ingrama okomentoval ve studiu ČT Sport i expert a bývalý hokejista Martin Hosták, který aktivně hrál v 80. a 90. letech. Říkal, že se s ničím takovým nesetkal. Je to moderní trend?
Myslím si, že nejde o trend. Důležitá je opravdu povaha rozhodčího. Znám různé showmany, u nich je potřeba držet tu horní laťku. Pak jsou kluci, kteří celou dobu mlčí, soustředí se na výkon. Ale trend to podle mě není.
Kam tedy směřuje trend?
Díky zmiňovaným mikroportům ubývá vulgarismů. Komunikace se navíc i omezila a trend směřuje k heslu „nebavme se neustále o tom proč, co a jak“, protože to nikam nevede. Hráči mají svoji pravdu a nic se nevyřeší. Dříve hráči pořád jezdili, doptávali se, protestovali a vznikaly diskuzní kroužky. To se daří vymýtit.
Hokejová tipovačka: dvě třetiny čtenářů věří, že Češi přivezou z mistrovství světa medaili
Číst článek
Nevymýtí se tím komunikace rozhodčího s hráči úplně?
Na druhou stranu samozřejmě když chce hráč znát výklad pravidel, řekneme mu to. Když chce hráč vědět, v jakém počtu budeme hrát nebo jaký trest dostal, vysvětlíme. Když hráč potřebuje něco speciálního, počkáme na klidnější pasáž zápasu a vyřešíme. Ale žádné diskuzní kroužky.
Může si Jeff Ingram dovolit takovou komunikaci v každém zápase?
Musí to vycítit. Na začátku turnaje to jde jednodušeji, ale ve vypjatých fázích zápasů by podle mě takový typ komunikace nevyužil. Druhý tým by si mohl pomyslet, že se s protihráči přátelí, že to jsou kámoši. Zejména v play off rozhodčí možná něco řeknou při úvodním buly nebo když si podávají ruce a jsou u toho všechny tři strany, komunikace ale v takové fázi většinou ubývá.
Kdo je český Jeff Ingram?
Na mezinárodní scéně určitě Martin Fraňo. Patří mezi největší extroverty, kteří se nebojí komunikovat a jsou velice přátelští, ale zároveň to dovedou v pravou chvíli seknout. A ze zahraničních, kdybychom se vrátili o pět až deset let zpátky, bych zmínil Švéda Marcuse Vinneborga. Ten měl komunikaci zvládnutou na jedničku.
Jaký rozhodčí jste vy na škále od introverta po extroverta?
Spíš někde mezi. Nejsem ani typ, který by komunikaci vyhledával, ani typ, který mlčí. Nenechám si vynadat, na takovou komunikaci zareaguju. Taky určitě prohodím pár vět s brankářem, to se vždy pozitivně vyplatí.
