Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Irena,
zítra Rudolf.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Vodní ly¾e na Sázavì

Jsou krásné ty vodní sporty. Frèí surfování a také jízda na vodních ly¾ích. Ty se zapøáhnou za motorovou loï a na nich se za divoké jízdy producíruje fešák nebo fešanda. Dr¾í se jakýchsi opratí, vypínají své opálené tìlo a kolem støíká voda. Kdy¾ loï zastaví, ly¾aø se zhoupne do vody a doplave ku bøehu. Hezká podívaná. Ale èlovìk k takovému sportu potøebuje nejen vodní ly¾e, ale i motorový èlun, oprávnìní jej øídit atd. A tak Petr jako šéf naší party vymyslel NÌCO, co nemá nikdo. Vodní ly¾e pro chudinu.

To bylo tak:
Kdosi z našich známých nìkde pracoval a ten podnik nabízel svým zamìstnancùm bezplatnou rekreaci v døevìné boudì u øeky Sázavy ve Støíbrné skalici.

Ti známí mìli zrovna malá mimina a tak usoudili, ¾e plán postavit si na léto stany u øeky zmìní na tu boudu. A nás pozvali, a» tam za nimi pøijedeme. A proto¾e Lejdyna byla zrovna jaksi v opravárenském stavu, odvezli tam mì s dìtmi jako døíve pøátelé Petr a spol. U Sázavy bylo krásnì. Poèasí jak na objednávku, veèer táboráky a písnièky, celý den koupání v øece. Jeden den kluci pøitáhli nìjaké prkno, lana èi lasa a uvázali ten vynález na jez do prudké šlajsny. A Petr všem oznámil, ¾e to je ly¾e pro chudinu. Prostì místo toho, aby nám ly¾e táhl motorový èlun, serfujeme rovnou na prudké øece. A pak se chlapi odvá¾nì pustili do ukázky nového sportu. Chytli se za lana vedle prkna a naskoèili na nìj. Prkno se zmítalo a Petr pravil, ¾e je to jako krotit divokého Zebradana. Ka¾dý se na zmítajícím prknì udr¾el tøi, ètyøi nebo pìt minut, ne¾ ho Zebradan nemilosrdnì shodil dolù do peøejí pod šlajsnou.

 

A nablbli se kluci a nasmáli dost. Jak je ale ta peøej dole svou dravostí dost poèechrala, vylézali s omlácenýma rukama a nohama. A tak si napøíštì ruce a nohy ovazovali. Koukala jsem s ostatními diváky na nì z bøehu. A oni mì provokovali, abych to šla taky zkusit. Já jsem na ten zá¾itek byla opravdu zvìdavá. Dlouho jsem neváhala. Jen¾e mùj chytrý mozek (blbeèek) mi øekl: nenechám se pøece omlátit, vyzraju na to. Pøivá¾u se, abych nemohla spadnout dolù do peøeje. A tak jsem také uèinila. Jak, to u¾ nevím, ale pøivázala jsem se dost pevnì. Nastoupila jsem na mrskající se prkno a mìla vidinu, ¾e to všem uká¾u. Ha, hned po prvním zhoupnutí zebradana jsem na prknì le¾ela jak èerstvì ulovená ryba na prutu. A pøese mì se valily tuny prudké vody. A na bøehu pobíhaly moje dìti a køièeli maminko, maminko, pojï ven z vody! Hroznì se o mì bály. A mìly proè. Dá se øíci, ¾e jsem se pøímo topila. Chtìla jsem øvát, ale hned jsem mìla plíce plné vody. Prkno do mì ze strany mlátilo jak divé a jez dìsnì hlasitì huèel. Pár klukù mì bì¾elo zachránit. Tahali marnì za lano, klouzali jim na prknì nohy a já se zmítala v posledním ta¾ení. Blonïák Richard z vedlejšího stanu se sna¾il zachránit mou èest a oblíknout mi dolní èást bikin, kterou mi dravý proud umístil a¾ dolù ke kotníkùm. Pak jsem v tom hukotu a oslepená vodou zaslechla Vaškùv hlas: Evo, chytni se mì za nohy! A on se pevnì dr¾el lana a pomalu se ke mnì spouštìl. Koneènì jsem lapila jedno jeho svalnaté lýtko. Za»ala jsem do nìj prsty vší silou. On se dr¾el lana a táhl mì proti proudu nahoru. Vytáhl mì a¾ na louku na bøehu Sázavy. Stále jsem byla za»atá do jeho lýtka. Nemohla jsem se pustit. Jako kdy¾ se zuøivý buldok zakousne do masa, Vašek mi musel ty ruce násilím odtrhnout, øekla bych odsekat.

Tøásla jsem se, i kdy¾ mì pøátelé zabalili do ruèníkù a do dek. A nepøešlo mì to ani veèer. U táboráku se sice jako v¾dy zpívalo, ale já jen sedìla a huèelo mi v uších. Usnula jsem po notném panáku rumu, k èemu¾ ovšem Vìrka, Petrova ¾ena do mne ještì vlila bylinkový èaj.  

 

Ráno u¾ mi bylo celkem dobøe. Vzbudila jsem se jako trochu víc dospìlý èlovìk, i kdy¾ u¾ to mìlo být asi dávno pøedtím. Klukùm jsem podìkovala za mou záchranu a svým vystrašeným dìtem slíbila s vá¾nou tváøí, ¾e u¾ takhle jejich maminka nebude riskovat. A samozøejmì se jim z celého srdce omluvila.
 
Eva Støí¾ovská

* * *
Ilustrace: https://www.piqsels.com https://cs.jf-maia.pt a kolá¾ Marie Zieglerová
Ukázka z pøipravované nové knihy Evy Støí¾ovské „Lejdyna a já“

Zobrazit všechny èlánky autorky
 
 
 

Komentáøe
Poslední komentáø: 21.05.2022  03:19
 Datum
Jméno
Téma
 21.05.  03:19 Eva Støí¾ovská Podìkování
 20.05.  21:29 Vesuviana
 20.05.  19:45 Von
 20.05.  16:42 Pøemek
 20.05.  12:14 Ivana Látalová
 20.05.  10:42 Ivan