Je libo Tournedos Rossini nebo těstoviny á la Norma ?

Blíží se víkend a mnohé kuchařinky si lámou hlavu nad tím, co dobrého své rodině připraví. Což takhle nechat se inspirovat chutěmi slavných ? Mnozí hudební skladatelé byli totiž nejen výtečnými komponisty, ale též vyhlášenými gurmány.

Například takový Wolfgang Amadeus Mozart. Většina milovníků sladkostí nepochybně zná Mozartovy koule, čokoládové kouličky s pistáciovým marcipánem, které začal v Salzburku v roce 1890 vyrábět cukrář Paul Fürst. Bonbon pojmenovaný po vídeňském géniovi nabídl i návštěvníkům Pařížské výstavy v roce 1905 a získal zde za něj zlatou medaili. Cukroví se dodnes vyrábí ručně v malé cukrárně v Salcburku podle staré původní receptury s názvem Original Salzburger Mozartkugel. Tento dezert ovšem slavný skladatel nikdy osobně neochutnal, zato miloval hovězí vývar s játrovými knedlíčky a pstruha.

Vyhlášeným gurmánem ovšem byl i italský skladatel Gioacchino Rossini, o němž ostatně bylo dobře známo, že se kromě skládání svých oper s vášní věnoval kuchyni a kombinoval mimořádné chutě. Miloval foie gras s lanýži, které s oblibou kombinoval s hovězím steakem a omáčkou Madeira. Jako správný a zcestovalý gurmán měl dokonale zmapovanou značnou část Evropy, a ať už pobýval kdekoliv, vždycky se postaral o to, aby v jeho spižírně nechyběly vybrané regionální lahůdky. Olivový olej z Provence, makarony z Neapole, mortadella z Boloně, šunka ze Sevilly, sýr z Gorgonzoly, panettone z Milána. Jeho láska k lanýžům zašla tak daleko, že bychom těžko hledali recept á la Rossini, v němž tento poklad kuchyně nefiguroval. Ať už je to salát á la Rossini, tournedos Rossini nebo makarony á la Rossini. Říká se, že Rossini v životě prý plakal pouze třikrát. Poprvé když publikum vypískalo jeho operu, podruhé když slyšel hrát Paganiniho a potřetí když mu při pikniku u jezera spadl do vody sendvič obložený krocanem nadívaným lanýži.

Francouzský skladatel Daniel Aubert je považován za zakladatele žánru francouzské velké opery. Rád s oblibou navštěvoval drahé restaurace a byl ve své době tak populární, že k jeho poctě vyhlášení kuchařští mistři vymýšleli pokrmy na počest tohoto populárního skladatele. Vznikla tak například Aubertova vejce; mletým smaženým kuřetem smíchaným s lanýži plněné poloviny rajčat s pošírovaným vejcem navrchu a s omáčkou s lanýži vařenými v sherry.

Další Francouz, Hector Berlioz, rád komponoval svá díla u stolu v kavárně nebo v restauraci. Ze všeho nejraději si objednával kuřecí fricassee; tuto jeho oblíbenou speciální úpravu po jeho smrti pojmenoval vyhlášený francouzský kuchař Casimir Moisson Kuřecí prsa a la Berlioz.

A nakonec zamíříme do Itálie. Jedno z nejznámějších sicilských jídel, těstoviny à la Norma, jsou specialitou města Catanie. Jedná se o těstoviny (nejčastěji typu makaróny), ochucené rajčatovou omáčkou s přidáním smaženého lilku, nastrouhaného sýru a čerstvé bazalky. Své jméno získaly prý díky tomu, že si tyto vegetariánské lilkové těstoviny v místní restauraci objednával slavný italský operní skladatel Vincenzo Bellini. Majitel restaurace pak na jeho počest pojmenoval pokrm po skladatelově veleúspěšné opeře Norma.

Foto: Profimedia