Tisková konference po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 20. května 2022

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po květnovém zasedání Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Já zde přivítám ministryni pro vědu, výzkum a inovace a také předsedkyni Rady paní Helenu Langšádlovou a také místopředsedu Rady a náměstka paní ministryně Štěpána Jurajdu. O slovo poprosím paní ministryni.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Dobrý den, dámy a pánové, dnešní Rada vlády se zabývala především dvěma otázkami. První otázkou byla prezentace priorit nového zákona o vědě a výzkumu, kde bychom chtěli ještě vytvořit lepší legislativní prostředí pro transfer technologií a motivovat k transferu. Určitě bychom také chtěli se zabývat v něm otázkou duševního vlastnictví. Bavili jsme se i o větší provázanosti mezi základním a aplikovaným výzkumem, ale i o flexibilitě při poskytování finančních prostředků jak na účelovou, tak na institucionální podporu.

Dalším velmi důležitým bodem bylo projednávání rozpočtu. Víte, že podle zákona 130 rozpočet pro vědu, výzkum se předkládá dříve, než jsou ostatní části rozpočtu dokončeny. Budeme ho předkládat teď na konci května na projednání vládě v těch patnácti kapitolách, kde jsou položky na vědu a výzkum. Respektujeme, že v tuto chvíli je velmi komplikovaná situace, a tak dodržuje ten předpokládaný rámec ve výši asi 39 miliard korun pro roky 2024 a 2025.

Rada vlády schválila navýšení na částku asi 43 až 45 miliard korun, ale všichni jsme si vědomi toho, že skutečná výše rozpočtu se bude odvíjet i od rozpočtových možností státu. Takže tolik z mé strany nejdříve tyto dvě informace.

Štěpán Jurajda, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Dobré dopoledne, já ještě doplním, že Rada vlády dnes také prodloužila mandát do druhého mandátového období čtyřem členům Komise pro hodnocení výzkumných organizací: docentu Kozubkovi, profesoru Polívkovi, profesoru Ševčíkovi a profesoru Kocourkovi. A zároveň dnes zvolila nového předsedu Komise pro hodnocení výzkumných organizací, což je důležitý poradní odborný orgán Rady vlády s ohledem na úlohu, kterou Rada vlády má při realizaci národního hodnocení modulu M1, M2. A tím novým předsedou je profesor Tomáš Polívka z Jihočeské univerzity.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Takže já přeju kolegům hodně úspěchů v práci, protože Komise pro hodnocení je pro nás velice důležitá. A ještě si vás dovolím pozvat na dvě akce, které pořádáme. Bude to kulatý stůl o transferu, který bude 9. června. A dále pořádám společně s kolegy 23. června ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a s Akademií věd konferenci, která se bude týkat změny klimatu.

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Děkujeme. Jsou zde nějaké dotazy? ČTK, prosím. 

Šárka Loukotová, ČTK: Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat k prioritám toho projednávaného zákona nebo těch změn. Jednak jestli byste mohla nastínit nějaké ty projednávané motivace k transferu? Vy jste včera na konferenci říkala, že z toho, co jste zaznamenala tady z té sféry, že se výzkumníkům mnohdy nelíbí, že ten transfer probíhá jinde než na těch pracovištích, kde to vznikalo. A ještě jestli byste mohla trochu přiblížit ty záměry s institucionální podporou. Jestli už je tam třeba nějak navrženo, jak by mohla průběžně růst a podobně, po schválení toho zákona.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Tak co se týče transferu, tak tam spolupracujeme s legislativci, kteří s tím mají zkušenosti, protože dnes odrazuje některé subjekty od toho transferu to, že to z jejich hlediska není úplně bezpečně legislativně ukotveno. Takže to chceme připravit tak, aby nebylo pochybností o tom, jak je potřeba postupovat, a že je to v pořádku spolupracovat a snažit se vlastně o transfer.

Co se týče těch motivací, tak tam hovoříme o tom, jak více zapracovat výsledky transferu i do metodiky hodnocení. To je vlastně jeden z těch motivátorů. Ale to, co jste zmiňovala, to se týká spíše ochrany duševního vlastnictví a měli bychom k tomu přistoupit asi podobně jako v jiných zemích, třeba v Izraeli, kde se podstatně víc sleduje, jak vlastně s tím duševním vlastnictvím, které vznikne za veřejné prostředky, jak se s ním nakládá. A opravdu od některých zástupců vysokých škol tyto obavy zaznívají.

A co se týče té institucionální podpory, tam opravdu bude záležet na tom, jakým způsobem se bude odvíjet rozpočtová situace zejména ve fázi opravdu projednávání už rozpočtu. My to navrhujeme přibližně ve stejné výši, jako to bylo pro letošní rok. Samozřejmě průběžně navyšování pak pro ten rok 2024. Navýšení je tam, tuším, o jedenáct procent, a to s ohledem i na inflaci. Ale uvidíme, co bude v rozpočtových možnostech státu.

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Jsou zde další dotazy? Český rozhlas, prosím. 

Daniela Tollingerová, Český rozhlas: V avízu na tiskovou konferenci byla i spolupráce s Izraelem. Tak bych se chtěla zeptat na to, je to v oblasti právě třeba, jak jste teď zmínila, toho duševního vlastnictví, které se vytvoří ze státních prostředků? Děkuji.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Tak spolupráce s Izraelem je velmi inspirativní v mnoha směrech. Ostatně příští týden tady bude Česko-izraelské fórum. Já jsem se sama již několikrát setkala jak s izraelskými vědci, tak s lidmi z oblasti inovací. My právě i při psaní toho zákona Izraelci jsou jednou ze zemí, kterou se chceme inspirovat. Oni tam mají velmi motivující prostředí právě pro transfery, pro inovace. Mají tam třeba velmi dobrou politiku, i co se týče lidských zdrojů. Oni například vědí, který z vědců je v zahraničí, a vytvářejí po nějaké době i motivace pro jeho návrat. Oni opravdu velmi dobře pracují s lidskými zdroji, protože si dobře uvědomují, že to je jedno z nejcennějších, co mají.

Štěpán Jurajda, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Já možná jenom doplním, že právě v rámci rozvoje Metodiky hodnocení jeden z modelů se věnuje strategiím, které mají pro svůj rozvoj definovány výzkumné organizace, a že například ten izraelský model přitahování vědců, vědkyň zpátky, že by měl být zdůrazněn v tomto modelu a je to něco, nad čím debatujeme s poskytovateli, kteří tyto moduly mají na starosti provádět.

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Děkuji. Nějaké další dotazy? V tom případě vám děkuji za zájem o vědní politiku, vědu a výzkum. Na shledanou.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Děkujeme, na shledanou.