„Finsko sice podstatnou část plynu právě z Ruska dováží, avšak plyn jako takový představuje pouze přibližně pět procent energetického mixu skandinávské země,“ říká ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Finsko se podle něj navíc společně s Estonskem chystá pronajmout plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn. „Jde o speciální plavidlo, které bude nejprve kotvit u estonských břehů a posléze se přesune k břehům finským. Loď funguje jako zásobník zemního plynu a současně jako regasifikační jednotka, kde zkapalněný plyn získává opět své plynné skupenství, aby mohl být přepravován plynovodem,“ vysvětluje Kovanda.
Rozhodnutí Gazpromu přichází krátce poté, co finská vláda schválila vstup země do Severoatlantické aliance. Roli v něm ale může mít i fakt, že Finové nechtěli přistoupit na úpravu platebního mechanismu.
Podle něj si klienti Gazpromu musejí otevřít v Gazprombank dva účty, jeden v zahraniční měně a jeden v rublech. Peníze za plyn složí v zahraniční měně na první účet. Gazprombank pak tyto peníze jménem klienta převede na rubly a uloží na jeho rublový účet v Rusku. Z toho pak zaplatí plynárenské společnosti Gazprom za dodávky plynu.
Podle ruského vicepremiéra Alexandra Novaka si už nový typ účtů u Gazprombank otevřela polovina z 54 klientů Gazpromu.
