Článek
Snímek, který přijel filmař v březnu na Ukrajinu natáčet jako pokračování svého dokumentu Mariupol z roku 2016, se podařilo dokončit díky Kvedaravičiusově snoubence Hanně Bilobrovové. Ta ho do ukrajinského přístavu doprovázela a natočené záběry i filmařovo tělo z města pod blokádou pak vyvezla.
Výsledný film neuvrhne diváky do centra bojů. Naopak, soustředí se na zbytky části Mariupolu, které zůstaly po včerejším útoku, a na obyvatele, kteří přežili.
Ti v pomalých dlouhých záběrech dělají zdánlivě obyčejné věci. Zametají prostranství před modlitebnou, kde je spousta „smetí“ po náletech, z trosek stěhují starý nefunkční generátor, který se „někdy může hodit“, ale také z nich vytahují dvě mrtvá těla svých sousedů.
Děkují bohu, že vyšlo slunce, modlí se za mír a také diskutují, jestli to byl opravdu Bůh, kdo je zachránil. A při tom všem vidíme v dálce vybuchující oblaka kouře z bombových útoků, občas proletí svítící rakety, i pes se pokaždé lekne při výbuchu, který se zdá být blízko.
Silný dokument, který v místě, kde se právě oslavuje film, působí až neuvěřitelně. Zvlášť když si člověk uvědomí, že to, co vidí, se děje teď a ne tak daleko odsud.
Jeremy Strong a Anne Hathawayová hrají rodiče hlavního hrdiny filmu Armageddon Time.
V hlavní canneské soutěži pak zaujalo americké drama Armageddon Time režiséra Jamese Graye s herci Anthonym Hopkinsem a Anne Hathawayovou. Příběh o dospívání dvou chlapců se vrací do New Yorku osmdesátých let minulého století, kde má dvanáctiletý Paul za nejlepšího kamaráda Afroameričana Johna. A protože mají oba víc než sklony k lumpárnám, Paulovi rodiče se rozhodnou převést syna do přípravky prestižní soukromé školy.
Ale Paulovo a Johnovo kamarádství to spíše posílí, v důsledku čehož oba záhy zjistí, že svět zkrátka není fair a že pokud chce jít člověk za svým, bude ho to stát velké odhodlání.