Kliknutím zvětšíteTen aktuálně ve Středočeském kraji eviduje 9620 zaměstnaných cizinců z řad válečných běženců. Jestliže v minulém týdnu na jednání krajského krizového štábu s odkazem na stejný zdroj zazněla informace, že práci má 8,5 tisíce uprchlíků, znamená to, že v jejich řadách během jednoho týdne přibylo 1,1 tisíce zaměstnaných. Alespoň se nově objevili ve výkazech; ve skutečnosti někteří mohli pracovat už déle. Stejně jako je pravděpodobné, že nynější údaj 9,6 tisíce o něco zaostává za aktuální skutečností.
Do práce může jít asi 25 tisíc běženců
Vykazované informace vycházejí z údajů od zaměstnavatelů, kteří mají povinnost zaměstnávání cizinců hlásit právě úřadu práce. Záleží však na tom, jak rychle tuto povinnost splní (a pak se údaj dostane i do statistických tabulek). Pro velké společnosti to bývá rutina, stejně jako pro firmy působící v některých oborech; déle splnění povinnosti může trvat některým menším zaměstnavatelům – nebo třeba obcím a školám, volícím zaměstnávání na dohodu o pracovní činnosti nebo o provedení práce. V úředních výkazech se tak údaj o zaměstnaných běžencích může objevit se zpožděním a ve skutečnosti uprchlíků už pracuje víc, než je nyní nahlášeno. I nyní známé číslo hodnotí hejtmanka Petra Pecková (STAN), jež s těmito daty pracuje coby předsedkyně krajského krizového štábu, jako velmi příznivé.
Připomněla, že podle nejnovějších dat je s pobytem ve Středočeském kraji evidováno 32 tisíc možných ekonomicky aktivních uprchlíků; přesně jde o 32 121 lidí ve věku mezi mezi 18 a 65 lety. Podle slov Peckové je však třeba odečíst 5,5 tisíce (5458) matek s dětmi do šest let. Žen, které mají s sebou děti ve věku do 15 let, přijelo do středních Čech dokonce přes 16 tisíc – hejtmanka však předpokládá, že školáci už možnému nástupu do práce bránit nebudou. Odhadem by tak k nástupu do práce mohlo být připraveno kolem 25 tisíc uprchlíků.
V případě zmiňovaných 9620 z nich je úředně potvrzeno, že se už na českém pracovním trhu skutečně zapojili. Přesné zhodnocení nepřesných podkladů tedy naznačuje: z těch běženců, kteří reálně mohou pracovat, nyní skutečně pracuje nejméně 38 procent.
Nástup na farmu i do fabriky
Hejtmanka se ohrazuje proti domněnkám, že by snad uprchlíci „brali práci Čechům“. Upozornila, že úřady práce dlouhodobě ve středních evidují desítky tisíc volných míst, o jejichž obsazení domácí nemají zájem. Na konci února, tedy na samém počátku uprchlické vlny, jich bylo v kraji 67 384; nejnovější zveřejněný údaj z konce dubna jich připomíná 61 565. Rozdíl, při započtení nově vzniklých sezonních pracovních míst, by napovídal, že na mnohé dlouhodobě neobsazené pozice často nastoupili právě uprchlíci z Ukrajiny.
Z jednání krajského krizového štábu vyplynulo, že běženci nacházejí uplatnění ponejvíce v oborech zemědělství, zahradnictví, službách či potravinářském průmyslu. Byly by potřeba i další posily. „Když jsem byla na návštěvě farem, jejich provozovatelé říkali, že nutné potřebují traktoristy. Myslím, že tuhle práci by Ukrajinky zvládly – chybí jim ale řidičské oprávnění. Úřad práce by byl schopen připravit rekvalifikační kurzy – trvalo by to ale dlouho. Každopádně může farmářům pomoci s hledáním dalších pracovníků: na Nymbursku a v Polabí vůbec jsou skutečně potřeba,“ řekla hejtmanka v pátek Deníku. Připomněla však, že ví i o početných nástupech do velkých firem: třeba na Rakovnicku je to Valeo i někdejší Rakona neboli Procter & Gamble, v Dobrovízi Amazon… Zmínila i velké automobilky: jak kolínskou Toyotu, tak mladoboleslavskou Škodu Auto.
Zaměstnavatelům, kteří potřebují sehnat nové pracovníky, kraj radí oslovit nejbližší pobočku úřadu práce, která může s náborem pomoci. Doporučuje také zdarma využít aplikaci nasharobota.cz, vytvořenou pro nabídky zaměstnání s ubytováním; inzeráty jsou automaticky převáděny do ukrajinštiny.
9
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
