„Návštěvníci také uvidí kopie až 200 let starých písemností, které byly při rekonstrukci v kopuli objeveny,“ řekl při otevření expozice historik a spoluautor výstavy Filip Hrbek z litoměřické radnice s tím, že výstava ukazuje i to, jak náročné byly stavební práce či unikátnost celého objektu.
Přípravné práce začaly už v roce 2017. Město spolu s historiky, památkáři a odbornou firmou zvolilo cestu řemeslně těžšího historického postupu oprav. „Způsob obnovy celé památky byl zvolen co nejhistoričtější, kdy byly například k rekonstrukci krovu použity historické nástroje,“ popsal historik.
Při opravách krovů také nebyly použity žádné hřebíky nebo spojovací kovové části. „I dřevo jsme ošetřili stejně, jako to dělali naši předci, máčením ve vodě. Dříve také nebyla žádná chemie,“ poznamenal tesař Zdeněk Oravec.
Náročnost rekonstrukce dokládá třeba množství vysátého prachu ze starých krovů. „Podle vážního lístku jsme jenom z krovů vysáli jednu tunu prachu,“ dodal Oravec.
Celá rekonstrukce vyšla na 12,6 milionu korun, přičemž jenom 7 milionů stála střešní krytina.
Ikonický tvar věže byl záhadou
Dům Pod Bání, jehož součástí vyhlídková věž je, patří mezi nejoriginálnější kulturní památky v České republice. Dům byl postaven v 16. století a dnes v něm sídlí litoměřická radnice.
„Měl jsem možnost při rekonstrukci zkoumat krov věže. Je to taková detektivka, ze které jsem si mohl pár stránek přečíst,“ poznamenal Kamil Podroužek z katedry historie ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, který se na rekonstrukci také podílel.
Právě tvar věže byl pro historiky dlouho záhadou. „Dneska máme představu, proč tam ta věžička je. Liší se dost od toho, co jsme se dozvěděli od předků, kteří ji spojovali s husitskou historií,“ vysvětlil Podroužek. „Víc neprozradím, všechno je uvedeno v informačních kioscích,“ dodal.
Věž je otevřená návštěvníkům sedm dní v týdnu. Na prohlídku se není nutné předem objednávat.
