Nejsme žádné fňukny, chceme jen svobodně žít, říká zástupce podnikatelů

Jaroš byl do čela AMSP zvolen loni na podzim, v době doznívající pandemie covidu. Ta celý segment středních a malých podniků (MSP) notně potrápila. Z aktuálního průzkumu podnikatelské platformy DoToho! vyplynulo, že pokles tržeb zaznamenalo během pandemie šest z deseti podnikatelů.

Jen co ale odezněla pandemie, která byla spojena s širokou škálou zákazů, omezení a následných kompenzací, přicházejí problémy spojené s ruskou agresí na Ukrajině. A to nejen vysoká míra inflace, ale především energetická krize, které musí čelit celá řada na ní přímo závislých firem. Pokles tržeb očekávají dvě třetiny podnikatelů z řad malých a středních firem, pětina dokonce o víc než čtvrtinu.

I proto se už rozbíhají debaty, jak těmto společnostem pomoci. A to opět na úrovni podnikatelských svazů a ministerstva průmyslu a obchodu, které od loňského prosince vede Jozef Síkela (za STAN). Jaroš ale upozorňuje, že český podnikatel je především houževnatý a odhodlaný člověk, který hned tak ruku pro peníze nenatahuje. I proto vedle finanční pomoci vítá především tu, která firmám pomáhá s rozvojem formou vzdělávání či mentoringu.

S šéfem AMSP se scházíme, abychom do problémů drobných živnostníků, ale i rodinných firem, více nahlédli. A přiblížili, co jím zastupovaný segment, na který se v budoucnu na Finmag.cz více zaměříme, aktuálně nejvíc trápí.

Firmy teď řeší hlavně ceny energií. Zbývají dva tři měsíce a začnou zastavovat provozy, protože už nemají prostředky.

Jsou malé a střední podniky stále krví ekonomiky, jak jste zmínil při svém loňském zvolení do čela AMSP?

Nepochybně jsou, byly a domníváme se, že vždy budou. Vždyť podle zatím poslední zprávy ministerstva průmyslu a obchodu bylo v Česku k 31. prosinci 2020 evidováno celkem 3 921 322 platných živnostenských oprávnění, z čehož malých a středních podniků je drtivá většina, přesně 99,92 %.

Josef Jaroš

Se souhlasem Josefa Jaroše

• majortní akcionář skupiny PKF APOGEO. Od jejího zrodu do roku 2022 skupinu řídil z pozice Managing Partnera
• nyní se jako předseda správní rady věnuje strategickému směřování a klíčovým vztahům
• od listopadu 2021 je předsedou představenstva Asociace malých a středních podniků ČR
• současně působí jako předseda výboru pro audit Dozorčí rady státního podniku Lesy České republiky
• je externím poradcem Ministarstva práce a sociálních věcí pro oblast politiky zaměstnanosti, sociální a rodinné politiky

Venku teplo, slunce, pandemie na čas za námi. Jak se segment MSP dosud s pandemií popral?

Ty dva roky covidu bych z pohledu malých a středních podniků označil za velmi obtížné, nikoli ale likvidační. I na základě reakcí našich členů si myslím, že jsme pandemii zvládli. Samozřejmě je ale třeba si přiznat, že k tomu výrazně přispěl stát. Jakkoli ta pomoc trvala dlouho a nepomohla všem, objektivně tam byla a umožnila podnikatelům přežít.

Jaké obory trpěly nejvíc a existuje snad nějaký, který z pandemie naopak profitoval?

Nejpostiženější byli podnikatelé, kteří ke své činnosti potřebují mobilitu lidí. To znamená gastronomie, hotelnictví, turismus či komerční kultura, na kterou se často zapomíná. A jestli se dá říci, že na pandemii někdo profitoval, pak asi různé zásilkové služby, rozvozy… Že by ale někomu pandemie snad přímo vyhovovala a rád by, aby pokračovala další rok až dva, to si nemyslím.

Byla podle vás státní podpora pro malé a střední podniky během pandemie dostatečná?

Myslíme si, že byla adekvátní a v rámci možností fér. Je ale třeba říct, že to stálo i velké úsilí různých podnikatelských svazů včetně nás, aby ta podpora měla parametry, kdy pomůže co nejširšímu podnikatelskému spektru.

Po covidu přichází válka na Ukrajině, energetická krize. Jak to na segment MSP doléhá?

V tuto chvíli firmy řeší především ceny energií. Ta nervozita je velká a nejistota obrovská. Když dám příklad, z měsíce na měsíc se některým firmám zvedly zálohy na plyn i o dvě stě procent. Na to se velmi špatně reaguje, a proto volají po zásahu státu. Malé a střední firmy už nejsou schopny to dál táhnout. Co máme informace z naší členské základny, zbývají dva tři měsíce a začnou zastavovat provozy, protože ty prostředky zkrátka nemají.

Co dnes trápí malé a střední podniky? Průzkum DoToho!

Téměř dvě třetiny malých a středních firem v Česku očekávají v důsledku dopadů války na Ukrajině a rostoucí inflace v letošním roce propad svých příjmů. Největší část z nich – necelých třicet procent – odhaduje pokles příjmů na mezi 10 a 25 procenty. Pětina firem pak čeká více něž čtvrtinový pokles svých tržeb. Vyplývá to z aktuálního průzkumu platformy na podporu podnikání DoToho!, za kterou stojí pražské podnikatelské centrum OPERO a Pražský inovační institut. Kompletní výsledky průzkumu agentury IPSOS mezi 300 zástupci segmentu MSP si můžete prohlédnout v galerii.

Opero

Opero

Další obrázky v galerii (6)

Dotačních titulů je dostatek, ale zdaleka nejsou čerpány tak, jak by být mohly. Jednoznačným důvodem je byrokracie.

Co konkrétně by měl podle vás stát udělat?

Podnikatelé volají například po zastropování cen energií, což ale všichni chápeme, že není jednoduché. Druhou možností je nějaká forma kompenzace, která ale zase musí být rychlá. Debaty, jak situaci efektivně řešit, aktuálně probíhají, a to především s ministerstvem průmyslu a obchodu. Zatím jsme se sice ke konkrétnímu řešení nedobrali, ale věřím, že maximálně v řádu několika týdnů se to změní.

Rád bych ale upozornil, že podnikatelé nejsou žádné fňukny, co by jen natahovali ruce pro peníze. Jsou to naopak velmi racionální lidé, kteří dokážou dobře vyhodnotit situaci.

Milan Sommer / Shutterstock.com

Milion covid programů aneb Jak ještě víc zdevastovat ekonomiku

Česká ekonomika jde už nějaký čas z jednoho lockdownu do druhého, vláda vydává nespočet chaotických opatření a jednotlivá ministerstva se předhánějí v tom, kolik vypíšou anti-covid programů a vyplatí kompenzací. Skoro jako by státní kasa neměla dno. Byly ale všechny ty kompenzace opravdu potřebné? Analýza Liberálního institutu se podívala Babišově vládě pod sukni.

Na druhou stranu, na segment malých a středních podniků se aktuálně zaměřuje celá řada podpor, ať už na úrovni Evropy, státu či soukromé sféry. Nejsou tyto podpory dostatečné?

To je velmi těžká otázka, protože ne že by ony dotace segment malých a středních podniků přímo nevyužíval, ale spousta podnikatelů při představě dotačního programu, žádostí a následných kontrol rovnou řekne, že je to ani nenapadne. Těch dotačních titulů je tedy určitě slušné portfolio, je jich dostatek, ale zdaleka nejsou čerpány tak, jak by být mohly. Jednoznačným důvodem je byrokracie s tím spojená.

Na kolik si může segment MSP sáhnout z Národního plánu obnovy?

V Národním plánu obnovy není pro MSP samostatná kapitola, je ale prolnut do dalších oblastí. Primární problém tu ale představuje odsouvání výzev a nedodržování harmonogramu. Během té doby se ovšem ceny výrazně změnily a bylo by žádoucí zajistit jakousi „inflační doložku“, která bude tento jev v čase zohledňovat. V opačném případě bude reálná míra podpory vůči aktuálním tržním cenám podstatně nižší, než výzvy plánují.

Když se oprostíme od covidu a Ukrajiny, co nejvíc segment malých a středních podniků trápí?

Stoprocentně je to právě zmíněná podnikatelská administrativa. Ty úkony a povinnosti, které jsou s podnikáním v Česku spojeny, jsou stále poměrně košaté, nemluvě o desítkách kontrol, které na podnikatele míří. Dlouhodobě se s tím snažíme bojovat a vítáme, že je tomu v tuto chvíli nakloněna i vláda. Uvidíme ale, jak se to promítne v praxi.

...a daně?

Ne, to není o daních, ač tam bývají slova o podnikatelském prostředí, administrativě a podobně často přetočena. Je to skutečně o administrativě okolo podnikání. My chceme omezit byrokracii, máme konkrétní návrhy, nápady… Nyní je to všechno v jednání.

Mluvíme tu o digitalizaci?

Samozřejmě.

Tak já vám něco prozradím. Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš v chystaném rozhovoru pro Finmag.cz říká, že jeho snem je, aby stát sám spočítal daně a lidem a podnikatelům už jen rozesílal složenky...

(smích) Nejsem si úplně jistý, že zrovna tenhle sen je reálný. Určitě se k němu ale chceme všichni přiblížit. Jak ale říkám, není to jen o těch daních. Ty jsou samozřejmě nejvíc vidět, je to největší administrativní a nakonec i finanční zátěž, ale není to jen o nich.

Zřízení datových schránek pro všechny podnikatele i živnostníky je něco, co rozhodně nebude jednoduché.

Jinými slovy chcete jednodušší život. Co tedy říkáte na nový návrh segmentace paušální daně?

Uvítali jsme zvýšení limitu na dva miliony, dlouhodobě jsme o to stáli. Co se ale segmentace týče, tady bych řekl, že to není to, po čem bychom toužili. My podnikatelé máme rádi jednoduchost a čistotu řešení, ale tady jsou to zas nějaká tři pásma, navíc komplikovaně závislá na výdajových paušálech... Je to ale nějaký první krok správným směrem a věříme, že časem třeba i ta pásma zmizí.

Jsou malé a střední podniky na digitalizaci vůbec připraveny?

Digitalizace má v našem segmentu velké rezervy. Dlouhodobě na tom pracujeme, několik našich projektů jde tímto směrem. Letos máme například Rok nových technologií, kde se snažíme členy edukovat, vše potřebné jim vysvětlit. S tímhle nám ale trochu musí pomoct i stát, protože ti opravdu nejmenší podnikatelé, živnostníci, na digitalizaci připraveni nejsou.

Y Soft

Muchna: Českému státu chybí odvaha i vize, dělá všechno a přitom nic

Odešel ze školy, aby se plně vrhl na podnikání. Václav Muchna, zakladatel a CEO softwarové a hardwarové společnosti Y Soft, se pro Finmag.cz rozpovídal o nedostatku vizí v české politice i o tom, co je špatně na digitalizaci. A co odhalila o českém státě pandemie.

Od ledna 2023 přece stát všem podnikatelům zřídí datové schránky. Je to ta správná cesta?

To je první krok, na který čekáme s opravdu velkým otazníkem. Zřízení datových schránek pro všechny podnikatele i živnostníky je něco, co rozhodně nebude jednoduché. Ač se nám to může dneska zdát triviální, je těžké si představit – a nemyslím to zle – že třeba takový pokrývač zvyklý odpracovat si svou šichtu, inkasovat peníze a jít domu, bude ovládat nějakou datovou schránku. Tihle lidé kolikrát nemají ani email... Tady si nejsem jist, jestli to stát nakonec v informační kampani nepodcenil, protože od ledna to máte zřízeno natvrdo a hotovo.

EET ale přece zvládli i drobní živnostníci. Jak hledíte na zrušení tohoto projektu?

My jsme elektronickou evidenci tržeb před těmi pěti šesti lety podmínečně podpořili, a to za předpokladu, že to nebude znamenat nějaké velké navýšení administrativní zátěže a narovná to trh. Tím, že EET nebylo nakonec spuštěno komplet, ale z mého pohledu tu základní podmínku narovnání trhu nikdy nesplnilo. Ze zrušení tedy nejsme nadšeni, protože třeba segment gastronomie to ve své většině podporoval, teď je to ale asi poměrně racionální krok.

Předpokládám, že za pana Karla Havlíčka, mimo jiné bývalého předsedy vašeho svazu, se vám s ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) spolupracovalo dobře. Jak funguje spolupráce nyní pod vedením pana Síkely?

Jelikož jsem ve funkci od listopadu loňského roku, nemám šanci to objektivně zhodnotit (nový ministr Jozef Síkela se ujal rezortu v prosinci 2021, pozn. red.). Po každé změně je to ale samozřejmě trochu složitější, protože nový ministr a jeho lidé se rozkoukávají. Na druhou stranu jsme s panem Síkelou byli v kontaktu ohledně posledních covidových kompenzací, což byly vánoční trhy a spol., a ta komunikace proběhla velmi profesionálně a korektně.

Směřuji k tomu, že loni vznikl na půdě MPO dokument nazvaný Strategie podpory malých a středních podniků 2021-2027. Očekáváte pod novým vedením její revizi?

Především očekáváme, že to neskončí – jako u mnoha jiných strategií a vizí – jen u něklikasetstránkového fasciklu, ale že se opravdu začne něco dělat. Vzhledem k tomu, co se aktuálně děje, se ale musí revidovat leccos, to je objektivní fakt. K těmto strategiím jsem ale obecně velmi rezervovaný.

Podnikání má své kouzlo, jsme národem podnikatelů. Ta volná noha ty lidi zkrátka hrozně láká.

Dosud jsme řešili jen finanční podporu, vedle ní ale existují i jakési vzdělávací, podpůrné a mentoringové programy, jejichž cílem je posunout podnikatele především skrze sdílení zkušeností. Kvůli jednomu takovému, podnikatelské platformě DoToho!, tu ostatně sedíme. Jak na tyhle programy firmy a živnostníci slyší?

Máme na to velmi pozitivní zpětné vazby, až nás to samotné překvapilo. Tyhle iniciativy rozhodně vítáme, ostatně jedno z hlavních poslání asociace je ta vzdělávací, edukační stránka. Krásně nám to tedy zapadá do portfolia služeb a musím říct, že je to hodně využíváno. Konkrétně projekt DoToho! (viz box níže) patří k těm velmi zdařilým.

Dokážou tyhle programy pomoci například i rodinným firmám, které začínají v Česku hojně řešit problémy s tím, že otcové-zakladatelé je nemají komu předat?

Nepochybně ano. Je to oblast, která nemá v Česku (či Československu) v podstatě žádnou historii, protože První republika byla příliš krátká, a pokus o socialismus zas fungoval jinak a příliš dlouho. Až teď se tak dostáváme do situace, kdy k předávání firem reálně dochází, a pro spoustu podnikatelů je myšlenka, že by to děti nepřevzaly, naprosto nepřijatelná. Tady má ta edukace jednoznačně svoji roli a i z těch rodinných firem zaznívá, že o to stojí.

O jak velkém problému se tu reálně bavíme?

Je to opravdu častý jev a v okamžiku, kdy neexistuje nástupce, nezbývá než se pokusit firmu prodat. I proto se na to v rámci našeho programu Rodinná firma zaměřujeme, aby ten podnikatel dokázal včas identifikovat, jaká cesta ho čeká, a včas se na to připravil. Protože pokud se na to firma nepřipraví, obecně platí pravidlo, že vznikla společnost jen pro tři generace: první to postaví, druhá z toho bude žít, a třetí to zlikviduje a projí.

Kolik rodinných firem v Česku je?

AMSP je pro rodinné firmy oficiálním registračním místem. Pokud tedy chcete statut rodinné firmy odpovídající příslušnému vládnímu nařízení, musíte se zaregistrovat přes náš portál. A takhle registrovaných rodinných firem je dneska zhruba tisíc. Fakticky jich může být ale výrazně víc.

Přes všechny ty popsané překážky počet živnostenských oprávnění v Česku, až na drobné výjimky, konstantně roste. Čím si to vysvětlujete?

Může to být spojeno i s tím, že pracovní trh v Česku není zrovna nejpružnější. Do statistik se tak může propisovat nějaké ty volnější formy spolupráce než přímý pracovní poměr, tedy třeba práce na mandátní smlouvu pro dvě tři firmy. Druhý aspekt je, že podnikání má své kouzlo, jsme národem podnikatelů – záměrně neříkám podnikavců – a spousta lidí si to objektivně chce zkusit. Ta volná noha ty lidi zkrátka hrozně láká.

Jak je ale možné, že podnikatelů podle statistik přibývalo i během covidu? Často jsme slýchali spíš opačný trend...

Jsou to čistě moje domněnky, data na to nemám, ale spousta lidí třeba opustila gastro. Tihle lidé často živnostenský list neměli, pracovali na dohodu o provedení práce a zbytek dostávali bokem, ale potřebovali se někde uchytit. A takových byly tisíce.

Nejde nám o jaderné fyziky a doktory. Jde nám o obsazení pozic, které Češi už dělat nechtějí a my je nemáme kým nahradit.

Vrátili se? Respektive jinak: jak aktuální je pro segment MSP problém s nedostatkem pracovní síly?

Ne, tihle lidé se zpátky už nevrátili. Obávají se toho, co bude na podzim a v zimě, a volí raději jistotu než riziko. Gastro tak trpí ještě větším nedostatkem pracovní síly než před covidem. Nedostatek pracovních sil je u nás ale pořád, dodneška se na tom nic nezměnilo.

Neřeší to ani velké množství lidí přicházejících k nám z válkou zmítané Ukrajiny? Není tohle příležitost?

Vedly se o tom velké diskuze, padala spousta názorů, a například my jako asociace jsme razili postup, abychom toho využili, co to jde. Bohužel to situaci neřeší, protože přicházejí především matky s dětmi, které jsou z pragmatických důvodů velmi obtížně zaměstnatelné. Velmi často také neumějí jazyk, což je obrovská bariéra. A muži nám naopak spíše odcházejí a takové ty sezonní práce na polích, na stavbách, to vám ty ženy – i kdyby byly bez dětí – asi dělat nebudou. I proto podnikatelské svazy a podnikatelé sami dlouhodobě volají po tom, aby se otevřel a zjednodušil příchod pracovníků ze zemí jako Filipíny, Indie, Kazachstán.

S ukrajinskou krizí se hojně zmiňuje problematika mezinárodní uznatelnosti vzdělání, často tak vzdělaní lidé končí v méně kvalifikovaných pozicích. Podílíte se nějak na řešení téhle problematiky?

Podílíme, ale jelikož primárně míříme na průmysl a zemědělství, není to po pravdě to, co by nás nejvíc pálilo. Nejde nám o jaderné fyziky a doktory, a to vůbec nemyslím zle. Jde nám o obsazení pozic, které Češi už dělat nechtějí a my je nemáme kým nahradit. Tedy o méně kvalifikované pozice.

Jak by podle vás jako asociace mělo tedy vypadat ideální podnikatelské prostředí v Česku?

Jednoduché, čitelné a s vymahatelným právem.

Lze toho vůbec docílit?

Já si myslím, že ano, jen musí všichni chtít. Je jednoduché říkat, že tohle musí stát a tohle musí vláda. Oni také musí chtít ti podnikatelé a ta podnikatelská kultura musí být na takové úrovni, aby stát neměl potřebu říkat, že tahle omezení a tyhle kontroly tam musíme mít. Jsem přesvědčený, že je to úkol pro obě strany.

Dnes máme zhruba třicetiletou podnikatelskou historii a můj tip je, že za zhruba dalších třicet let se k tomu dobereme.

Kam dál? Podnikání na Finmagu:

• Startupy musí být slyšet, stát neví vše, burcuje mladé firmy šéfka asociace
• Český chytrý zámek dobývá Evropu. Před expanzí přidal GPS a láká investory
• Horákovi: Albatros stál a padal s Harrym Potterem. Bylo třeba to změnit
• Brno je české Silicon Valley, nabízí řadu příležitostí, říká šéf úspěšné IT firmy
• Firmy jsou jako děti, o brečící je třeba se starat, říká zakladatel Vasky

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag