PETRA (41): Málem jsem si zničila vztah kvůli kolegovi, byl pro mě jako magnet | foto: iStock

foto: iStock

PETRA (41): Málem jsem si zničila vztah kvůli kolegovi, byl pro mě jako magnet

S pokušením se asi občas v životě setká každá z nás. Někdo dokáže odolat, ale v myšlenkách si stále představuje, jak by se mohla situace vyvinout. Jak odmítnutí milence zvládla Petra?

Jsem herečka. Ne nějak známá, ale občas se mi nějaká role v divadle poštěstí… Kdysi jsem měla techtle mechtle s Patrikem, kolegou. Ale šlo jen o krátkou aférku. Tehdy jsem chtěla víc, Patrik ne.

Naše cesty se krátce nato rozešly a pár let jsme se neviděli. Do doby, než jsem musela zaskakovat za nemocnou kolegyni. Při zkoušce, kam jsem doplula na poslední chvíli, protože jsem se to dozvěděla asi dvě hodiny předem, jsme na sebe znovu narazili. A to doslova…

V té době jsem ale měla konečně doma skvělého chlapa. Byla jsem rozvedená. S Kájou, mým pětiletým synem, jsme nového muže v domácnosti milovali. Dělal pro nás první poslední a snášel i moje občasné herecké výlevy. Rozumějte – pochybnosti, jestli vůbec dál mám zkoušet hereckou dráhu, nebo raději dělat nějaké stabilnější zaměstnání…

Proto se mi při srážce s Patrikem na jevišti rozklepala kolena. Co je to se mnou? Myslela jsem, že už je to dávno pryč. Nechci nic takového! Jsem přece šťastná! Jenže tentokrát naše setkání mělo úplně jinou chemii. Zkoušky nás tak nějak dostávaly víc k sobě a hlavně – Patrik byl ze mě úplně hotový.

Začalo to drobnými doteky, pohledy do očí, občasnými zprávami. A já se časem přistihla, jak v tom lítám. Hlava mě ale pořád držela při zemi, přece jsem měla skvělého chlapa doma!

A jako by nade mnou někdo držel ochrannou ruku – onemocněla jsem. Tak se místo mě zase do role vrátila kolegyně, kterou jsem střídala. Doma v posteli jsem si uvědomila, že ať cítím cokoli, nesmím si zkazit, co mám. Kvůli něčemu, co je sice silné, ale na vodě. Hlava zavelela a já jsem ji poslechla. Tentokrát jsem aférku zazdila a jsem za to ráda. S Patrikem jsem přerušila úplně kontakt.

Chvíli se pokoušel mě získat, samozřejmě zafungovalo rčení o tom, že zakázané ovoce nejvíc chutná. Byla jsem neoblomná a vyhýbala se mu, jak jsem mohla, takže jeho pokusy časem ustaly. Mně ovšem v hlavě zůstala otázka, co by kdyby… Přiznám se, občas si náš neexistující románek představuji, obzvlášť v posteli. A bojím se, co se stane, až do sebe budeme muset vrazit znovu…

Doporučujeme

Články odjinud