A právě letos je tomu 150 let od jeho založení. V roce 1872 v březnovém čísle časopisu Včelař byla otištěna pozvánka na ustavující valnou hromadu Včelařského spolku pro Čechy 20. března 1872 v hospodářském klubu v Platýzu na Národní třídě v Praze. A skutečně v uvedený den došlo k ustavující schůzi Včelařského spolku pro Čechy. Byly schváleny stanovy, členem mohli být včelařské spolky i jednotlivci.
Jak vybrat stanoviště včelstev. Poradíme vám, kam umístit úl, aby byly včely spokojené |
Bylo rozhodnuto, že spolek bude spolkem zemským. Měl 600 členů. Předsedou se stal Jan hrabě Harrach, velkostatkář. Po volbě bylo projeveno přání, aby ve spolku panovala svornost. Avšak už od počátku vedly se spory o rámkové míře (rozměr včelařského rámku) se snahou ji sjednotit. Následkem neshod vzdal se předseda Harrach po dvou letech funkce a po deseti letech činnosti se spolek spojil se Zemským ústředním spolkem pro Čechy. Později byl změněn jeho název na Zemský ústřední spolek včelařský pro Království české v Praze. Předsedou spolku byl zvolen v roce 1894 Josef Kebrle, kaplan a propagátor progresivních způsobů včelaření, který jej řídil úctyhodných 40 let.
Sjednocovacím úsilím se Zemskými ústředími spolky včelařskými ve Slezsku a na Moravě došlo 16. května 1921 k založení Svazu zemských ústředí spolků včelařských v ČR. A konečně 31. července 1943 na základě vládního nařízení protektorátního ministerstva zemědělství pro Čechy a Moravu došlo k jeho sloučení se Svazem chovatelů hospodářského zvířectva v Praze a na Moravě.
Záležitosti včelařské měly řídit zemské skupiny chovu včel. Ihned po válce vznikla snaha obnovit činnost zemských ústředí. Dne 29. srpna 1947 byla založena Jednota včelařů v Praze. Byly zachovány samostatné včelařské spolky s právem přijímat včelaře jako členy Jednoty včelařů. Jednota včelařů měla tehdy 88 900 včelařů, 1023 spolků územně rozdělených do 36 včelařských žup se třemi ústředími.
I včely mají svůj výzkumný ústav. Čím se zabývá a co zajišťuje? |
V roce 1948 se stal národním správcem Jednoty včelařů v Praze Ladislav Böhm, farář Církve českobratrské, který řídil poválečnou reformu včelařství. Došlo ke sloučení včelařských časopisů v jediný pod názvem Včelař. Zrušeny byly včelařské župy a přetvořeny v krajské pobočky. Organizační struktura Jednoty včelařů byla přizpůsobena obvodům krajských národních výborů. V roce 1957 došlo v souladu se zákonem č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organizacích a shromážděních k přeměně Jednoty včelařů v Československý svaz včelařů.
V roce 1961 byly zřízeny včelařské okresní výbory, aby byl umožněn lepší styk včelařských organizací s orgány státní správy v okresech. Roku 1965 došlo ke zrušení krajských výborů. Zákonem o federativním uspořádání ČSSR v roce 1970 se osamostatnil Slovenský svaz včelařů a vznikly podmínky pro svolání ustavujícího sjezdu Českého svazu včelařů. Ten se konal 24. dubna 1971. Název Český svaz včelařů se zkratkou z. s. – zapsaný spolek nás tak provází dodnes.
Včely pomáhají i jinak. Unikátního projektu Dobrá (v)úle se zúčastňují vězňové |
Tento stručný průřez dějinami vzniku včelařských spolků svazového charakteru nemohl postihnout všechny změny, problémy, které náš spolkový život po 150 let provázejí.
Za složitým a mnohdy bolestivým vývojem našeho svazu jsou lidé, funkcionáři, kterým spolková činnost zaujímala podstatnou část života. Nelitovali času a energie pro včely a svůj svaz. Od roku 1872 se v čele svazu vystřídalo šestnáct mužů. Tuto ryze mužskou záležitost prolomila v roce 2015 žena, která vede svaz dosud.
O historii se říká, že kdo ji nezná, nemůže porozumět přítomnosti ani budoucnosti a je odsouzen k opakování chyb. A tak si ji připomínáme, stavíme na ní, poučujeme se z ní a hýčkáme si ji. Protože historie se nedá koupit. Ta buď je, nebo není.
