Pravděpodobnost dalšího zvýšení úrokových sazeb je vysoká, řekl Rusnok

OVM: Růst úrokové sazby je podle Rusnoka pravděpodobný (zdroj: ČT24)

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že je vysoká pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na svém zasedání 22. června opět zvýší základní úrokovou sazbu. Stoupnout by mohla na více než šest procent, pokud se na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady ve stávající květnové prognóze centrální banky o růstu cenové hladiny. Inflace v dubnu činila 14,2 procent.

Inflace je v Česku podle Rusnoka z části tvořena také inflačním očekáváním. Obchodníci předpokládají, že ceny budou dále růst, a proto je již nyní zvedají v očekávání vyšších vstupních nákladů, aby si připravili rezervu na nejistou dobu.

„To je jeden z důvodů, proč tak strašně apelujeme na to, že musíme bohužel, je to nepříjemné, tlačit sazbami proti těm inflačním očekáváním, aby si prostě někdo nemyslel, že to tady bude natrvalo a že s tím začneme žít,“ zdůvodňuje guvernér ČNB.

Na otázku, zda se ještě v červnu, dříve než Rusnoka v čele ČNB nahradí Aleš Michl, zvedne základní úroková sazba, současný guvernér reagoval tím, že pokud nenastane v trendu vývoje ekonomiky zásadní zlom, je pravděpodobnost jejího růstu velmi vysoká. Může se tak stát, že ze současných 5,75 procenta se posune na více než šest.

Naposledy rada banka zvýšila úrokovou sazbu na jednání 5. května, kdy stoupla o 0,75 procentního bodu. Takto vysoko byla naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Červnové zasedání bude pro Rusnoka jako guvernéra poslední.

Nový guvernér a stávající člen bankovní rady Michl již avizoval, že na svém prvním měnovém zasedání v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny.

Domácí inflační tlaky

Ekonomka Helena Horská, která byla rovněž hostem diskusního pořadu, dodává, že inflace roste rychleji v oblastech odívání, obuvi, elektroniky a dopravy, kde ji ovlivňují drahé pohonné hmoty. „To jsou oblasti, kde můžeme identifikovat domácí inflační tlaky, nemáme pouze z venku dovezenou inflaci, ale i tu doma upečenou,“ tvrdí ekonomka.

Podle Horské je však těžké rozklíčovat, zda ceny rostou kvůli vyšším maržím, z důvodu kompenzace výpadků tržeb během pandemie koronaviru nebo třeba růstem mezd. Růst jednotkových mzdových nákladů byl podle ní vysoký i v případě Lotyšska, Litvy a Estonska, což jsou státy, které se společně s Českem potýkají s nejvyšší inflací v Evropě.

Další host Otázek Václava Moravce, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, souhlasí s tím, že se na zvyšování cen podílí inflační očekávání. Sám předpokládá, že se růst cenové hladiny dostane až na patnáct procent.

„Život lidí je opravdu ohrožen, lidé se bojí budoucnosti. Nervozita je obrovská,“ varuje Středula a vyzývá vládu k zastavení „cenové pandemie“.

I Horská tvrdí, že inflace může dosáhnout patnácti procent, pokud nepřijde nějaký další šok. Vyzývá proto k sociálnímu dialogu, kterého by se vedle vlády, odborů a zaměstnavatelů účastnili i zástupci ČNB. „Inflace je kombinací mnoha faktorů a nelze ji řešit jenom například zvyšováním úrokových sazeb nebo jenom omezováním spotřebních daní či jakýchkoliv jiných daní,“ říká ekonomka.

Události: Inflace v létě dosáhne maxima, odhaduje ČNB (zdroj: ČT24)

Hrozba stagflace

Ekonomiku by mohla ohrozit také stagflace, tedy kombinace nulového či záporného růstu HDP a vysoké inflace. Že se jí Česko v následujících dvou čtvrtletích nevyhne, připouští i Rusnok. „Není to ale prosím ta stagflace, kterou si přečteme v učebnicích. To byly doby, kdy bylo dvacet procent lidí nezaměstnaných a kdy ekonomiky skutečně bojovaly s jakoukoliv poptávkou,“ srovnává guvernér.

Poptávka je podle šéfa ČNB v současnosti stále silná, a to zejména v průmyslu. Příští rok by navíc podle jeho odhadů měl být ekonomicky lepší. Horská však předpokládá, že se hospodářské šoky propíšou i do dalšího roku a stagflace bude trvat déle. Souhlasí však s tím, že situace nebude tak dramatická.

Pokud chce vláda lidem pomoci, měla by změnit státní rozpočet a prohloubit deficit, myslí si Středula. „To, co předvídáme, má obrovskou míru nejistoty. Může dojít k výpadku na světových trzích, může pokračovat válečný konflikt, může nám vypadnout spoustu dalších komodit,“ komentuje ekonomické výhledy odborový předák.