Nový Zéland nyní opouštějí především mladí lidé anebo absolventi škol. K tomuto kroku je nutí stále se zhoršující ekonomická situace země, která se v současnosti potýká s bezmála sedmiprocentní inflací. Novozélandský problém je i nedostatek bytů, vysoké ceny nájmů, paliv či hypotečních úroků.
Vylidňování je však dlouhodobý problém. Podle dat novozélandských statistiků v roce končícím březnem 2022 se populace zvýšila o pouhé 0,4 procenta na 5,13 milionu obyvatel. Ke stejnému datu za rok natrvalo opustilo zemi o 7 300 lidí víc, než se do ní přistěhovalo. Pozitivní růst populace držela pouze míra přirozeného přírůstku obyvatel, za toto období se v zemi narodilo o 26 500 více lidí, než zemřelo.
„Tento trend názorně ukazuje, jak velká je to proměna v porovnání s daty, která jsme zaznamenali před příchodem covidu,“ říká Brad Olsen, jeden z nejrenomovanějších novozélandských ekonomických komentátorů. „Tehdy do země přicházelo mezi 50 a 60 tisíci lidí ročně,“ dodává. Podle něj se něco podobného děje poprvé od globální finanční krize, zemětřesení v Christchurchi a australským těžebním boomem po roce 2010.
Neblahé ekonomické výhledy
Nejpočetnější skupinou lidí, kteří zemi nyní opouštějí, jsou podle statistiků občané Nového Zélandu ve věkové skupině od osmnácti do sedmadvaceti let. S aktuální mírou nezaměstnanosti ve výši 3,2 procenta tento fakt není dobrou zprávou především pro ekonomy, protože míru nezaměstnanosti nejspíš může ještě prohloubit.
„Najít kvalifikovanou pracovní sílu v zemi je extrémně těžké, od loňského roku se navíc snížil věk lidí v produktivním věku,“ dodává Olsen. Všechna tato fakta jen vytvářejí větší tlak na firmy, které na tom nejsou dobře. V dubnu vláda odhadovala, že během příštího roku zemi opustí padesát tisíc lidí, ale číslo by se ve skutečnosti mohlo snadno zvýšit na 125 tisíc, pokud by odešli i ti studenti, kteří zrušili postgraduální studia kvůli covidu. Zemi opustilo během covidu v roce 2020 pouze dvanáct tisíc lidí v porovnání s téměř čtyřmi desítkami tisíc, kteří odešli v roce 2019.
Novozélandští nakupují přes moře. V Austrálii stojí zboží o čtvrtinu méně |
„Cesty za moře byly vždy nedílnou součástí naší historie,“ vyjádřila se k aktuálním datům statistiků premiérka Jacinda Adernová. Dodala, že sama jako mladá strávila nějaký čas v Londýně. Přitom je to právě její vláda, kdo podle opozice za současný trend může. Podle jejích kritiků se Nový Zéland nyní ocitl v tak zoufalé ekonomické situaci, již země ve své historii dosud nemusela čelit.
Ještě na začátku roku 2021 byla Adernová jednou z nejpopulárnějších političek světa. Křeslo se pod ní i pod její labouristickou vládou nyní ale povážlivě kývá. V lednových průzkumech popularity se ocitla nejníže od chvíle, kdy se v roce 2017 dostala do funkce. Občanům nejvíce vadily její přísné restrikce po příchodu covidových variant delta a omikron, přestože byla většina lidí již očkovaná. Rozčarování způsobila také její podle mnohých zbytečná omezení vůči Novozélanďanům žijícím v zahraničí, kteří se během covidu chtěli vrátit domů a nemohli. Co však občanům vadí nejvíc, je výše účtů za elektřinu a částky na účtenkách ze supermarketů.
Zažíváme postcovidovou kocovinu
„Adernová vede zemi špatným směrem a současný exodus mladých je toho logickým následkem,“ upozorňuje David Seymour, lídr pravicové strany Act New Zealand. „Novozélanďané zoufale touží spojit se s ostatním světem,“ proto odcházejí,“ dodává. Nový Zéland podle něj zažívá stejně jako ostatní země postcovidovou kocovinu, která se vyznačuje obřím nárůstem životních nákladů. „Zatímco ostatní země šly dál, u nás lidem stále někdo říká, co a hlavně jak mají dělat,“ stěžuje si Seymour.
„Faktorů, proč lidé nyní opouštějí zemi, je však víc. Jedním z nich je i fakt, že během několika posledních let jednoduše odjet nemohli,“ uzavírá Olsen. Podle něj k alarmujícím číslům přispělo i oddalování úplného otevření hranic, které znemožnilo příchod migrantů do země.
