Na operaci oka čekal deset let. Zrak mu vrátili čeští lékaři, kteří pomáhají v Libanonu
Libanon zažívá už dva roky hluboký finanční kolaps. Stále více Libanonců tak nemá prostředky ani na zdravotní péči. V nemocnici Rafíka Harírího v Bejrútu jim pomáhají čeští lékaři z projektu Medevac. Před několika lety operovali v Libanonu hlavně syrské uprchlíky. V těchto dnech očaři ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze už ale operují zdarma šedý zákal především zchudlým Libanoncům.
Na sál přivezli dnes už devátého pacienta. Sestra Samáhir mu vysvětluje, co ho během zákroku čeká a jak se má chovat. A doktor Petr Sklenka a sestra Renata Altmanová se chystají na mnohaminutový zákrok.
Na operaci oka čekal deset let. Zrak mu vrátili čeští lékaři, kteří pomáhají v Libanonu. Natáčel zpravodaj Štěpán Macháček
Jezdíte sem ráda do Libanonu? „Jezdím sem ráda, pokaždé je tady nějaké překvapení. Před třemi lety, když jsme tu byli poprvé, tak Libanon vypadal nějak, a teď je vidět jak s každou další návštěvou jsou na tom lidé hůř a hůř,“ popisuje pro Radiožurnál Altmanová.
Mění se nějak složení pacientů? „Dříve jsme operovali víc syrských uprchlíků a teď je vidět, že je víc chudých Libanonců.“
Sestra Altmanová tvoří s doktorem Sklenkou český očařský tým Medevacu od počátku jeho působení v Libanonu. Sklenka teď čeká, až sestry pacienta připraví. „Při takovýchto operacích je důležité, aby byl člověk ve verbálním kontaktu s pacientem. Já neumím arabsky, ale snažím se pár slov naučit, což je vždycky aspoň legrace, když něco takového použiju,“ směje se lékař.
Upřesňuje, že Medevac se během mise snaží přinést zlepšení života co největšímu počtu lidí. Při několika misích za poslední tři roky odoperoval v Libanonu kolem tří stovek pacientů. „Podobné druhy pomoci se zaměřují na jedno oko. Člověk, který vidí na jedno oko, žije relativně plnohodnotný život. Operujeme jedno oko, snažíme se tohle dodržet, abychom mohli zasáhnout širší populaci.“
Pacient, starší pán z jihu Libanonu, si po operaci oddechl, děkuje lékařům anglicky i arabsky. Říká, že má květinářství, které živí jeho i celou rodinu. Na operaci oka prý čekal deset let.
„Tohle bylo na hraně možností této naší metody. Byla to extrémně zkalená čočka. Čím je populace ekonomicky slabší, tím víc těchto pacientů přibývá,“ komentuje dokončený zákrok Sklenka.
Přežila výbuch, ale nakonec musí k zemi. Libanonská vláda nařídila demolici obilných sil v Bejrútu
Číst článek
Muhammad Zájid je koordinátor nevládní organizace Ámil, která vhodné pacienty pro operace českými lékaři vybírá. Organizace Ámil má pro výběr řadu kritérií.
„Mezi kritéria patří, že pacient musí být slepý nebo poloslepý na obě oči. Operací mu pak vyřešíme jedno oko, což mu výrazně zlepší život. Dále upřednostňujeme pacienty, kteří pracují a živí své rodiny. A pak také lidi, kteří nemají soukromé zdravotní pojištění,“ vyjmenovává Zájid.
Hluboká krize v Libanonu má ale i další neblahé důsledky pro zdravotní péči.
„Na oddělení tady bylo před dvěma lety jedenáct očařů. Zůstali dva. Ostatní většinou emigrovali. A odešli hlavně zkušení lékaři, kteří také vyučovali studenty. Takže je tu zaděláno na opravdu dlouhodobý problém,“ vysvětluje Zájid.
