Podle průzkumu byli čtyři z deseti oslovených přesvědčeni, že vládě se vůbec nedaří pomáhat občanům s inflačními dopady. Další třetina respondentů se domnívá, že se jí to spíše nedaří. Celkem se tak 73 procent účastníků průzkumu domnívá, že vláda nepomáhá s následky rekordního zdražování dostatečně. Za boj s inflací kabinet Petra Fialy (ODS) pochválilo 18 procent dotázaných. Nedostatky vládě při řešení následků inflace častěji vyčítají lidé bez maturity, uvedla televize.

Z výsledků průzkumu dále vyplývá, že 80 procent dotázaných musí kvůli inflaci šetřit. Celkem 46 procent lidí uvedlo, že výdaje určitě omezili, 34 procent je omezilo spíše a 19 procent lidí se zatím uskromňovat nemuselo. Dopady inflace nejvíce pociťují lidé bez maturity a ve věku do 29 let.

Rusnok: Pokud vývoj potvrdí odhady ČNB, sazby zřejmě ještě v červnu porostou

Pokud aktualizace dat na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady ve stávající květnové prognóze České národní banky, tak je vysoká pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na svém zasedání 22. června opět zvýší úrokové sazby. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka v dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

„Aktualizace ukáže, zda se potvrzuje stávající prognóza. Pokud by se potvrzovala, tak ta pravděpodobnost (pozn. růstu úrokových sazeb) je vysoká,“ uvedl dnes Rusnok.

Naposledy rada ČNB zvýšila úrokové sazby na jednání 5. května. Základní úroková sazba stoupla o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Červnové zasedání bude posledním pro Rusnoka, který ke konci června ve své funkci končí. Novým guvernérem se stane stávající člen rady Aleš Michl. Ten již avizoval, že na svém prvním měnovém zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb. „Rozhodně mě překvapilo jméno mého nástupce, nečekal jsme toto jméno,“ uvedl Rusnok k jmenování Michla.

Na konci června kromě Rusnoka končí šestiletý mandát viceguvernérovi ČNB Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi. Prezident Miloš Zeman může přitom Nidetzkému a Bendovi jejich mandát prodloužit, ale i jmenovat místo nich úplně nové členy rady. Zároveň musí jmenovat nového člena sedmičlenné rady za Rusnoka. Michl s dalším členem rady Oldřichem Dědkem nejsou v současnosti příznivci zvyšování sazeb, přičemž jsou v tomto názoru v bankovní radě v menšině. Prezident ale může svými kroky ohledně jmenování dalších členů poměr hlasování v bankovní radě podle ekonomů obrátit.

„Nevím, kdo budou ti další členové bankovní rady. Na druhou stranu jsem optimista v tom, že ta instituce je robustní, že rozhoduje demokraticky. Je potřebná většina členů rady pro všechna důležitá rozhodnutí,“ upozornil dnes Rusnok. Výhoda ČNB je podle něj v tom, že v zákoně má jasně uvedeno, co má dělat, jaké má cíle a jaké k tomu má i prostředky.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula dnes v pořadu uvedl, že jeho favoritem na post guvernéra ČNB byl stávající viceprezident ČNB Marek Mora. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská označila reakci trhu na jmenování Michla guvernérem ČNB jako reflexi nejistoty ohledně potenciální změny směřování ČNB. „Bude důležité obsazení celé bankovní rady, protože guvernér není ta jediná osoba, která rozhoduje. Trh nevěří tomu, že inflaci vysedíte,“ uvedla. Také podle jejího odhadu rada ČNB v červnu úrokové sazby ještě zvýší.