Zde může být vaše reklama.

Chrám sv. Mořice

Chrám sv. Mořice

foto: Lukáš Blokša

22. 05. 2022 - 16:38

Téměř 150 let trvala ve středověku stavba nejvýznamnějšího olomouckého chrámu sv. Mořice v centru Olomouce. Odborníci ho označují i za jeden z nejvýznamnějších gotických chrámů na celé Moravě, znát na něm jsou také odkazy na legendární huť Petra Parléře – stavitele pražské katedrály sv. Víta.

Nynější chrám sv. Mořice ovšem není – navzdory své dlouhé historii – prvním svatostánkem, který dnešní centrum Olomouce zdobí. Kostel tady stál už ve 13. století, do dnešní doby se však nezachoval. Zůstala z něj pouze mohutná hranolová věž z režných kamenných kvádrů, která v současnosti Olomoučanům slouží především jako jedinečná vyhlídka na město.

„Stavba dnešního kostela byla zahájena roku 1412 výstavbou štíhlejší hladce omítnuté severní věže. Bezmála 150 let trvající středověká etapa budování kostela způsobila, že svatomořický chrám lze s nadsázkou označit za jakousi trojrozměrnou učebnici gotického tvarosloví,“ popisuje Kateřina Dolejší v publikaci Průvodce Olomoucí – umělecké památky města.

Podle profesora Miloslava Pojsla není vyloučené, že vůbec prvním svatostánkem v nynější ulici 8. května byla rotunda, na jejíž pozůstatky narazili archeologové v 70. letech 20. století při průzkumu staveniště obchodního domu Prior.

„Na dnešním místě byl farní kostel sv. Mořice postaven asi současně s konstituováním královského města, tedy po polovině 13. století. Z doby před výstavbou dnešní svatyně pochází mohutná hranolová věž na jižní straně průčelí,“ přibližuje Pojsl v knize Dvanáct století naší architektury.

Pojsl mořický chrám označuje nejen za jeden z největších kostelů v Olomouci, ale také za jednu z nejvýznamnějších pozdně gotických staveb na celé Moravě. Jeho budování podle něj začalo ještě před husitskými válkami.

„Svědčí o tom velké okno západního průčelí a severní podvěžní kaple Nejsvětější Trojice. Jejich architektura z doby před rokem 1415 vychází z odkazu parléřovské huti pražské katedrály,“ dodává Pojsl.

Gotičtí stavitelé ovšem nebyli těmi posledními, kteří na mořickém chrámu pracovali. Například od 16. století ho zvenku u severní zdi zdobí čtyřboká pohřební kaple zámožného olomouckého měšťana Václava Edelmanna, stavitele jedinečného Edelmannova paláce na olomouckém Horním náměstí. 

„Pohřební kapli si nechal postavit v roce 1572, jde o nevelkou podélnou stavbu z režných kamenných kvádrů. Zdobí ji vlys s mimořádně kvalitními renesančními figurálními reliéfy. Kamenická výzdoba i architektura hrobky jednoznačně souvisí s výzdobou Edelmannova městského paláce,“ upřesňuje Kateřina Dolejší.

Stejně jako celou řadu staveb, zasáhl i mořický chrám obrovský požár. A to v roce 1709. Byla to tragédie, oheň zničil kompletní vybavení kostela, mimo jiné 26 oltářů či pozdně gotickou kazatelnu. Rozsáhlá oprava trvala dvacet let, v chrámu díky ní stojí například barokní oltáře. V době baroka kostel získal i známé Englerovy varhany, jež co do velikosti nemají v České republice konkurenci a patří mezi největší v celé střední Evropě.

Další články