Podle odhadů obou organizací se bude letos s hladem potýkat až 181 milionů lidí, přičemž mimořádně postiženy budou ženy.
Zpráva s názvem Nebezpečné otálení: Cena za nečinnost kritizuje mezinárodní společenství, které podle ní reaguje příliš pozdě a nedostatečně a nedokáže bránit „opakujícím se a předvídatelným“ krizím.
Podle autorů zprávy Velká Británie loni snížila pomoc východní Africe na polovinu. Roku 2017 britská vláda poskytla v rámci mezinárodní pomoci v boji proti hladu 861 milionů liber (25 miliard korun), loni třem východoafrickým státům, které jsou nyní hladem nejvíce ohroženy, pomohla 219 miliony liber.
 |
„Politici navzdory hromadícím se varovným signálům reagovali žalostně – příliš pozdě a velmi nedostatečně – takže dopustili, že miliony lidí čelí katastrofálnímu hladu. Byl jsem nedávno v suchem postižených oblastech v Etiopii a Keni. Setkal jsem se s pastevci, například s Mustafou v (etiopské) oblasti Somali, který až na jeden kus přišel o veškerý dobytek a o čtyři ze svých osmi odolných velbloudů. Lidé velmi trpí, mnozí odcházejí nebo bojují o zdroje a ti nejzranitelnější už umírají,“ sdělil k situaci ve východní Africe John Plastow z britské sekce Oxfam.
Podle zprávy se kumulují důsledky sucha způsobeného klimatickou změnou s následky epidemie covidu-19. Ve zmíněných třech zemích se za necelých deset let ztrojnásobila zadluženost států – z 20,7 miliardy dolarů (485 miliard korun) v roce 2012 na 65,3 miliardy dolarů v roce 2020. Tato situace snižuje možnosti zajišťovat veřejné služby a sociální ochranu.
Mluvčí Save the Children Shako Kijalaová řekla, že jsou humanitární pracovníci svědky velmi vážné podvýživy. Akutně se potýká se závažnou podvýživou 5,7 milionu dětí. „OSN varovala, že nebudeme-li reagovat rychle, hrozí v Somálsku smrt 350 tisíc dětí,“ řekla Kijalaová.
