K nápdům by se dál daly přidat třeba i senzory, co v reálném čase upozorní na zločin či poškozování majetku, aniž by bylo třeba kamer. Anebo jednomístné elektrovozy, jež oproti těm klasickým zaberou jen 75 procent prostoru při parkování a na silnicích.
Izraelské Městské inovační centrum MIC už shromáždilo přes 200 technologií, které jsou prověřeny, ozkoušeny a izraelská města je mohou využít. MIC patří organizaci Mashcal, která sdružuje města v Izraeli a zastupuje jejich zájmy. Vedle virtuálních procházek po městech budoucnosti tu mimo jiné ukazují odpadkový kontejner, který díky senzoru sám zahlásí, kdy má přijet svoz. Nejen když je plný, ale třeba když v něm probíhá rozklad biologického odpadu, při němž mohou vznikat nebezpečné plyny. A taky třeba chytrý semafor nabíjený před solární panel.
Izrael je jedním z lídrů v oblasti chytrých měst. Nejen proto, že vede v počtu start-upů na obyvatele, vyžadovala si to i bezpečností situace. Jsou tu ale i jiné tlaky na inovace.
„Předpokládá se, že dvě třetiny Izraelců budou za dvacet let žít ve městech a chtěli by žít pohodlně,“ říká zástupce MIC. Nakonec městská oblast Guš Dan, v jejímž centru je Tel Aviv, má dnes už přes čtyři miliony obyvatel, což je skoro polovina Izraelců. Život tu ulehčuje lidem řada inovací. Samotný Tel Aviv podporuje inovační ekosystém CityZone, díky němuž si mimo jiné si v technologickém parku Atidim mohou zapojené start-upy své technologie prověřit a vylepšovat.
Software v Izraeli je výborný, například veřejná doprava po celé zemi, i ta městská, dnes funguje na jednu jedinou jízdní kartu. Ale čtyřmilionový Guš Dan naráží na nedostatek „hardware“, metro a tramvaje stále chybí. V tomto případě software život ulehčuje jen slabě, tak třeba se díky němu mohou Telavivané dovědět, o kolik minut se zpozdí jejich autobus. Ne, nebývají to dobré zprávy. Kolony aut se totiž táhnou celou oblastí, i když - pokud nebylo chytré řízení dopravy, možná by auta jen stála. A neprojely by ani sanitky.
Zkušenosti a vize spojené s budováním Smart City si Česko a Izrael předají na třetím Česko-Izraelském fóru o inovacích, kdy se ve středu na ministerstvu zahraničí v Praze sejdou čeští a izraelští podnikatelé i badatelé. Izraelská města de facto poznala dvě cesty. Tou první se vydal Rišon le-Cijon. Čtvrté nejlidnatější město v Izraeli si nechalo postavit a vybavit řídící centrum od společnosti MER Group, která mimo jiné spravuje i třeba Ramonovo mezinárodní letiště.
K dispozici je hodně technologií, mnohdy těžko představitelných i převratných – ale někdy i drahých. Je tu proto i druhá cesta - naučit se využívat na maximum dosavadní technologie a pracovat s daty. Teprve pak přikupovat další, podle toho, co města trápí.
„Je jistě výborné, když město umožní svým občanům přes aplikaci upozorňovat na problémy, vyfotit je a poslat radnici, ale pokud nefungují městské služby, které by sjednaly rychle nápravu, je to k ničemu,“ poznamenává Ran Goldstein, manažer Centra pro Chytrá města při Bar Ilanově univerzitě.
O technologie chytrých měst se v Izraeli stará Městské inovační centrum, patří mezi ně nejrůznější dopravní systém, ale třeba i chytrá popelnice
Město Beerševa díky práci s daty a plánování příkladně rozkvetlo. Ještě před sto lety ze zapomenutého místa v poušti Negev posledních deset let vyrůstá konkurence, nebo spíše partner byznysového Tel Avivu.
Rišon le-Cijon zase během přísných lockdownů v době covidu dokázal díky práci s daty ohlídat životy lidí, kteří žijí sami. Stačilo jedno, zkontrolovat přes měřák, zda ráno či dopoledne pustili v domácnosti vodu – málokdo vstane, aniž by se napil anebo nepoužil toaletu. Pokud nebylo zaznamenáno použití vody, zástupce radnice zavolal, aby prověřil, zda je v dané domácnosti vše v pořádku.
Každopádně Beerševa ani třeba Tel Aviv nepustí ke spolupráci žádnou firmu, která s městem odmítá zdarma sdílet získaná data. „Data vytvářejí naši občané a patří jim,“ říká zástupce Beerševy pro digitalizaci. Podle těchto dat zkvalitňuje služby nejen radnice, ale mohou je zdarma i získat podnikatelé anebo developeři. Ani bez koncepce to nejde. „Spíš než nejlepší řešení na trhu volíme to, které je možné sladit s těmi stávajícími,“ říká zástupce města Beerševa.
I poznatky směřují k tomu, že je lepší přidávat technologie postupně podle potřeby a vybírat je tak, aby mohly být na jednom panelu. Zkrátka nenechat se na desetiletí svázat jednou firmou, ať už smluvně anebo vybavením. Řada izraelských technologických firem proto ani jiná řešení nenabízí. Za mnohé jde zmínit třeba Exelerate, která je součástí přední izraelské společnosti YSB Brothers. Svůj systém řízení dopravy dokáže zcela navrhnout i přizpůsobit požadavkům města a využít pro něj takovou platformu – třeba kamery či semafory – která už je na místě anebo kterou se město samo rozhodne nakoupit.
