Gesta versus realita. Bude Česko dál financovat válku na Ukrajině nákupem fosilních paliv?

Česká republika společně s V4 dostala výjimku z balíčku sankcí proti Rusku. S nákupem ropy by vláda chtěla pokračovat až do roku 2024. Budeme tedy dále financovat Putinovu invazi?

Vláda Petra Fialy dostala výjimku z připraveného a schváleného balíčku evropských sankcí proti Rusku. Ten počítá s ukončením dovozu ropy z Ruska koncem letošního roku. Česká republika však chce dovážet ropu až do poloviny roku 2024. Maďarsko a Slovensko navíc až do konce téhož roku. Výjimka je snahou Evropské komise přesvědčit váhající státy o podpoře šestého sankčního balíčku. Prakticky celá Visegrádská čtyřka se odmítla zapojit do ukončení financování ruské agrese vůči Ukrajině. Podle premiéra Fialy nesmí sankce poškodit více Česko a jeho občany a občanky než Ruskou federaci. Na budoucnost ale nehledí a faktům navzdory stále nevěří, že je odstřižení se od ruských fosilních paliv možné dříve.

Česká republika je sice jednou z nejaktivnějších zemí v podpoře Ukrajiny během ruské invaze, stále však denně posílá Putinovi miliony za fosilní paliva a umožňuje mu tak financovat válečné zločiny.

Několik klimatických hnutí, včetně Greenpeace či hnutí DUHA, následně vyzvalo vládu, ministra zahraničních věcí a ministra průmyslu k přehodnocení tohoto rozhodnutí. Podle nich tato výjimka nemá opodstatnění, ropa může do Česka proudit i z jiných zdrojů, například z italského ropovodu TAL, který dokáže téměř okamžitě pokrýt veškerou českou spotřebu ropy. Navíc bychom nemuseli měnit jeden ropovod za jiný. A také klimatické hodiny tikají a čím rychleji přejdeme na obnovitelnou energii, tím lépe pro nás, ale hlavně budoucí generace.

Na dovoz ruských paliv, zejména zemního plynu, upozornilo i studentské klimatické hnutí Fridays for Future svou stávkou za klima. Pod heslem „Chcem ranec OZE!“ vyzvalo vládu k co nejrychlejšímu odříznutí se od ruských fosilních paliv a k přechodu na obnovitelné zdroje energie.

„Potřebujeme se zbavit závislosti na fosilních palivech a začít snižovat emise skleníkových plynů. Ruská agrese tuto potřebu ještě posílila a máme-li obstát před vlastním svědomím, musíme se co nejrychleji zbavit ruského plynu, ropy i uhlí. Potřebujeme urychlit rozvoj obnovitelné energetiky a začít používat naplno technologie šetřící energii. Potřebujeme ranec OZE.“ uvedlo hnutí v rámci mobilizace na protest na svých sociálních sítích.

Snížit spotřebu a vzdát se komfortu?

Svou spotřebu ropy můžeme viditelně snížit. Česká republika momentálně využívá jen zlomek svého potenciálu v obnovitelných zdrojích energie. Evropské odnože organizace Greenpeace sestavily seznam opatření, kterými můžeme svou spotřebu ropy snížit až o 28 procent. Jeho součástí je například větší podpora veřejné a městské hromadné dopravy, přesun nákladní dopravy na železnici či zákaz vnitrostátních letů.

Aktuální krize ukazuje, jak důležitá bude spolupráce jednotlivých zemí Evropy na cestě k odpoutání se od Ruska, i ve věci zpomalování dopadů klimatické změny. Naopak připojovat se k podpoře válečných zločinů pomůže jen stěží. Česká republika je sice jednou z nejaktivnějších zemí v podpoře Ukrajiny během ruské invaze, stále však denně posílá Putinovi miliony za fosilní paliva a umožňuje mu tak financovat válečné zločiny. Rusko od začátku invaze zdvojnásobilo své příjmy z fosilních paliv. Těží totiž z rostoucích cen, zatímco objem exportovaných surovin se snižuje.

Co je skutečným důvodem českého zdržování šestého sankčního balíčku, není tedy úplně jasné. Pokud je to ale ochrana občanů a občanek ČR, její efekt je bezvýznamný a v důsledku prohlubující současné krize. V boji proti Putinovi i klimatickým změnám nesmíme lpět na stoprocentním zachování svého komfortu. Jsme ve válce. Bez ústupků, které musíme udělat všichni, udržitelný mír ani způsob života nenastolíme.

Autorka je stážistka Alarmu, členka FFF a studentka SOŠ pro administrativu EU.

Čtěte dále