Washington - Ruský prezident Vladimir Putin je kvůli své invazi na Ukrajinu zodpovědný za narůstající hlad lidí po celém světě, píše list The Washington Post (WP). Ruská blokáda jihoukrajinského přístavu Oděsa a dalších klíčových námořních cest v Černém moři totiž brání napadené zemi vyvážet obilí, čímž jsou ohroženy zásoby potravin do zemí Blízkého východu, Afriky a částečně i Asie.
"Putinova válka se blíží tomu, aby se z ní stal Putinův globální hladomor," píše WP.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v závěru minulého týdne uvedl, že Rusko blokuje v ukrajinských přístavech 22 milionů tun obilí. O hrozbě nedostatku potravin v chudých zemích kvůli ochromenému vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny hovořila i OSN.
Dopady ruské války i blokády lze podle WP vidět na příkladu Srí Lanky, která se potýká s významnou hospodářskou krizí a kde chybí mimo jiné potraviny a palivo. Právě ceny potravin se na ostrovní zemi prudce zvedly po 24. únoru, tedy po začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Na externích dodávkách jídla jsou podle listu do vysoké míry závislé kromě Srí Lanky i Burkina Faso, Jemen, Súdán, Libanon, Tanzanie, Uganda, Egypt, Tunisko nebo Kamerun. Šéf Světového potravinového programu (WFP) David Beasley minulý týden Putina vyzval, aby export obilí umožnil. WFP dodává potraviny 125 milionům lidí, polovinu všeho obilí nakupuje ale právě od Ukrajiny.
Rusko se navíc zabavené ukrajinské obilí snaží samo prodat a vydávat je za své, napsal dříve server CNN, podle kterého si ale ruské lodě těžko hledají kupce. Velký nárůst exportu obilí ze Sevastopolu na Ruskem anektovaném Krymu zaznamenal projekt SeaKrime ukrajinské webové stránky Myrotvorec - za březen i duben se jednalo o zhruba 100.000 tun. Krymský poloostrov však obilí produkuje jen málo, na rozdíl od okupovaných ukrajinských oblastí, které k němu přiléhají, píše CNN.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že zdrojem problémů, které vedou k hrozbě světového hladomoru, není Rusko. Na vině jsou podle něj protiruské sankce a ti, kdo je vůči Moskvě kvůli její invazi na Ukrajinu zavedli.
Rusko podle Putina odolává západním sankcím, zmínil se však o potížích
Komplikovaná situace v ruské ekonomice vyžaduje zvláštní úsilí vlády, ale Rusko dopady západních sankcí zvládá, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v letovisku Soči na březích Černého moře. Lukašenko od svého ruského spojence obvykle požaduje nové půjčky a levnější dodávky ruských surovin.
"Navzdory všem potížím bych rád poznamenal, že ruská ekonomika odolává dopadu sankcí a odolává docela důstojně. To dokazují všechny hlavní makroekonomické ukazatele," řekl Putin podle ruské agentury TASS. Rusko čelí rozsáhlým sankcím západních zemí za svou nevyprovokovanou agresi vůči sousední Ukrajině. Ruský útok, zahájený na konci února, stále pokračuje.
"Samozřejmě, vše je složité. Vše, co se děje, vyžaduje od ekonomického bloku vlády zvláštní pozornost, zvláštní úsilí, ale chci zdůraznit, že toto úsilí přináší pozitivní efekt," řekl Putin a dodal, že to se odráží i na obchodu mezi Ruskem a Běloruskem, který loni dosáhl rekordní úrovně téměř 38,5 miliardy dolarů.
Lukašenko podle TASS žertoval o tom, že i ekonomické problémy Západu zavinil Putin. "To, co se tam děje, (západní státy) zjevně podcenily. Užívali si, četli si svá média a dostali inflaci a další. Samozřejmě, že to 'Putin zavinil'. Tam vše 'zavinil Putin'," řekl Lukašenko. "O tom si s nimi vážně promluvím," zareagoval se smíchem Putin.
Lukašenko předpověděl, že Kyjev ještě bude prosit Minsk a Moskvu, aby nepřipustily odtržení západu Ukrajiny, na který si podle běloruského vůdce "dělají zálusk" Poláci.
"Znepokojuje nás, že oni, Poláci, členové NATO, jsou připraveni jít a zabrat západní Ukrajinu, jak bylo před rokem 1939. Znepokojuje nás to nejen z hlediska současné bezpečnosti. Je to jejich strategie, která se dotýká i západního Běloruska. Proto máme uši nastražené," prohlásil Lukašenko. "Ukrajinci nás ještě budou muset prosit, abychom nedovolili (zabrání) západní části a dalších částí od Ukrajiny," dodal.
Rusko už v roce 2014 anektovalo ukrajinský polostrov Krym a podpořilo separatisty, kteří na části východní Ukrajiny vyhlásili samozvané státečky. Nyní se ruská vojska, která do útoku vyrazila v únoru také z území Běloruska, snaží obsadit celý východ a jih sousední země. Polsko a další země Západu dodávají Kyjevu zbraně a další pomoc k tomu, aby se Ukrajina mohla agresi a narušení své územní celistovsti účinněji bránit.
Západ se sankcemi snaží přimět Rusko k ukončení agrese. Na zpřísnění sankcí naléhá Varšava, která také poskytuje Ukrajině i vojenskou pomoc a přijala největší díl z ukrajinských uprchlíků před válkou. Mezitím ruští představitelé hovoří o připojení obsazených částí Ukrajiny k Rusku, například tajemník vládní strany Jednotné Rusko nedávno hovořil o tom, že Rusko je v Chersonu navždy. A ruská vláda nedávno vytvořila zvláštní štáb pro rekonstrukci obsazených území sousední země. Bělorusko se do ruské invaze přímo nezapojilo, poskytlo však Rusku své území a základny k útoku, a tak západní sankce postihly i režim v Minsku.
Peskov: Hladomor nehrozí kvůli Rusku, ale kvůli sankcím
Zdrojem problémů, které hrozí vypuknutím hladu ve světě, není Rusko, ale ti, kdo proti němu zavedli sankce, a sama opatření. Prohlásil to dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS.
Západ uvalil na Rusko sankce ve snaze přimět Moskvu k ukončení války proti Ukrajině, která začala před 89 dny na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina. Rusko během války zablokovalo ukrajinské námořní přístavy, přes které se na světový trh vyváželo ukrajinské obilí.
"Pokud jde o námořní dopravu, říkáme, že nejsme zdrojem problému. Ani pokud jde o alternativní cesty, zase nejsme zdroj problémů, které vedou k hrozbě světového hladomoru, ale jsou to ti, kdo zavedli sankce proti Rusku, a samotné sankce, které jsou v platnosti," řekl Peskov.
"Ruská strana vůbec nebrání Ukrajině vyvážet obilí po železnici," dodal. "Když z Polska vozí na Ukrajinu dodávky zbraní, nikdo jim nebrání opačným směrem vyvážet těmito dopravními prostředky obilí," prohlásil mluvčí ruského prezidenta.
Peskov současně označil postoje polských úřadů k Rusku za nepředvídatelnou "zběsilost na pokraji šílenství". Reagoval tak na otázku, zda po polském rozhodnutí vypovědět mezivládní dohodu o dodávkách plynu lze v budoucnu doufat v obnovení spolupráce.