Už za rok by mohli chodit dříve na odpočinek lidé pracující ve velmi náročných profesích, které nemohou vykonávat až do doby, kdy dosáhnou důchodového věku. Počítá s tím návrh novely zákona ministerstva práce a sociálních věcí, který je nyní v připomínkovém řízení. Platit má od července 2023. Novou povinností bude vyšší finanční spoluúčast firem na sociálním pojištění zaměstnanců v pozicích, které mají negativní vliv na zdravotní stav a schopnost pracovat.
Většina podniků záměr kategoricky neodmítá, některé však hodlají do přípravy předlohy zasáhnout. Nechtějí, aby je stát zatížil rolí penzijní pojišťovny. Vláda má o navrhovaných paragrafech jednat v nejbližších měsících.
„Bude se zavádět spoluúčast zaměstnavatele na vyšším odvodu za daného zaměstnance, aby byla kryta výplata důchodů u těchto lidí, kteří půjdou do důchodu dříve,“ řekl deníku E15 šéf rezortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Jde také o to, aby vyšší odvod motivoval zaměstnavatele k tomu, aby daného člověka dříve převedl na méně náročnou práci,“ dodal.
Počet lidí v náročných povoláních, jako jsou například zpracovatelské a chemické provozy, doly nebo slévárny, odhadovala předchozí důchodová komise na 380 až 420 tisíc. Nynější novela zákona by mohla dřívější odchody do penze umožnit pouze osmi až devíti tisícům pracovníků z nejvyšší 4. kategorie rizikových profesí.
Jurečka však nevylučuje rozšíření tohoto okruhu. „Zcela určitě půjde o čtvrtou kategorii. Zákon by ale mohl zahrnovat ještě některé další skupiny náročných profesí. Zatím to bude první krok,“ podotkl.
U zaměstnanců spadajících do 4. kategorie návrh předpokládá počáteční růst pojistného o pět procentních bodů, který by se v prvním roce platnosti právní úpravy zvýšil o další dva procentní body.
Zákon by se mimo jiné dotkl některých firem skupiny Agrofert. „Navrhovanou legislativní úpravu analyzujeme a jsme připraveni plnit všechny povinnosti, které nám ukládá zákon,“ uvedl mluvčí chemicko-potravinářského holdingu Pavel Heřmanský. „Vzhledem k tomu, že se jedná o legislativní návrh, budeme se schopni podrobněji vyjádřit, až bude mít zákon konkrétní podobu,“ poznamenal.
Třinecké železárny s vyšší spoluúčastí na sociálním pojistném některých svých zaměstnanců počítají. „Současný návrh o pojistném na důchodovém pojištění ale nepovažujeme za adekvátní a jsme připraveni o výši odvodů diskutovat,“ tlumočila stanovisko firmy Renata Poloková.
Svaz průmyslu a dopravy míní, že je nutné respektovat zvýšené náklady, které podniky už nyní nesou. „Zaměstnavatelé lidem pracujícím v náročných provozech vyplácejí zvláštní příplatky, zabezpečují zdravotní preventivní péči a poskytují jim i rekondiční či ozdravné pobyty,“ uvedla Tereza Šebestová ze svazu.
Podle údajů podnikatelského sdružení pracuje v soukromém sektoru ve 4. kategorii rizikových profesí zhruba 2100 zaměstnanců. „Celkové číslo ještě zvyšují například zaměstnanci z oblasti zdravotnictví včetně záchranářů. Návrh je teprve v připomínkovém řízení a víme, že existují požadavky na rozšíření okruhu osob, na které by se úprava vztahovala. To ale v současné situaci na trhu práce, kdy lidé chybějí snad ve všech oborech, nevidíme jako šťastné,“ soudí Šebestová.
Trh práce: Vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1989
Co návrh zákona obsahuje a jaké jsou výhrady firem
- U zaměstnanců spadajících do 4. kategorie rizikových profesí návrh novely zákona předpokládá počáteční růst pojistného o pět procentních bodů. Pojistné by se v prvním roce platnosti právní úpravy zvýšilo o další dva procentní body.
- V soukromém sektoru by se právní úprava týkala zhruba 2100 lidí, za dalších asi šest a půl tisíce zaměstnanců například ve zdravotnictví by vyšší sociální odvody platil stát.
- Ministerstvo práce a sociálních věcí považuje opatření pouze za první krok, okruh rizikových povolání chce rozšiřovat.
- Podniky odmítají, aby se vyšší sociální pojistné vztahovalo až na 380 až 420 tisíc lidí, tedy i na 3. kategorii rizikových profesí, jak navrhovala předchozí důchodová komise exministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD).
- Počty lidí v rizikových profesích vycházejí z dřívějších údajů krajských hygienických stanic. Jedná se zejména o zpracovatelský průmysl, segment dopravy a spojů a také pracovníky zdravotní a sociální péče. Takových zaměstnanců je však podle Hospodářské komory zhruba 250 tisíc a nikoliv 380 tisíc.
Pramen: MPSV, Hospodářská komora
