Archeologický průzkum přinesl řadu nečekaných objevů, některé nálezy jsou pro tento region podle odborníků netypické. V Hořenicích odborníci našli neolitické sídliště pocházející z období šest tisíc let před naším letopočtem.
„Je to významná komunikační trasa mezi Čechy a Polskem, takže osídlení je zde opravdu intenzivní,“ řekl hlavní archeolog Ladislav Rytíř z Univerzity Hradec Králové.
 |
Nejviditelnějším objevem jsou pozůstatky takzvaných dlouhých domů. Měřily několik metrů a žily v nich celé rodiny. Dochovaly se jámy, ve kterých byly zapuštěné masivní dřevěné sloupy. Je z nich dobře patrný půdorys tehdejších domů.
„Máme tu na 90 procent také jeden keltský hrob z doby laténské, nasvědčuje tomu hrobová výbava, ze které prochází nákrčník, tři bronzové náramky, bronzová spona a prsten. V této lokalitě jde o velmi cenný nález. Kosti se kvůli agresivnímu půdnímu složení nedochovaly,“ řekla archeoložka Univerzity Hradec Králové Sylva Tichá Bambasová.
Další sídliště z doby železné a také z raného středověku archeologové zjistili v katastru Čáslavek. Pozoruhodným nálezem je laténská dvoukomorová keramická pec, která je v České republice velmi ojedinělá.
„Pravděpodobně se jedná o technologický import z Panonie, dnešního Maďarska,“ upozornil Rytíř.
Pohřebiště s desítkami hrobů
Ve Svinišťanech archeologové vykopali dvě žárová pohřebiště z doby bronzové.
„Bylo to pro nás velké překvapení. Pohřebiště je poměrně rozsáhlé s desítkami hrobů. V několika z nich jsme našli bohatou výbavu keramických nádob. Všechny tyto nálezy podrobíme další analýze a pokusíme se zjistit, co v nádobách mohlo být za milodary,“ poznamenal hlavní archeolog.
Ve Svinišťanech kromě toho jeho kolegové podrobně zachytili postavení rakouského dělostřelectva, dopadiště granátů a prostor, odkud nastupoval útok Prusů z války v roce 1866.
„Je to detailní sonda do soudobé vojenské strategie. Víme, jakou munici používali a na jakou vzdálenost stříleli. Přestože k této válce máme celou řadu písemných pramenů, archeologie přináší další vrstvu informací,“ sdělil Rytíř.
Mezi nálezy v trase obchvatu převažuje mazanice – nevypálená hlína, kterou lidé omazávali stěny domů, a zbytky keramiky. Archeologové ojediněle našli také bronzové a skleněné šperky.
„Bronzové šperky z období 350 let před naším letopočtem jsou v rámci sídlištního prostoru velmi neočekávané,“ uvedla archeoložka Sylva Tichá Bambasová z hradecké univerzity.
Výzkum v terénu začal přibližně před rokem, v největším nasazení se na něm podílelo okolo 70 pracovníků. Povedlo se jim archeologicky zmapovat celou trasu obchvatu. Podle hlavního archeologa přinesl doplnění poznatků z průzkumu, který před lety probíhal před stavbou dálnice D11.
Nyní se ještě archeologové pohybují v úseku mezi Hořenicemi a Velkým Třebešovem.
ŘSD musí jednat o dalších pozemcích
Samotné stavbě obchvatu Jaroměře za 700 milionů korun tak už nic nebrání. Archeologický průzkum skončí do dvou týdnů a asi v polovině června se sedmikilometrová silnice začne budovat. Hotovo bude v roce 2024. Investici mohou prodloužit a také prodražit spory o pozemky mezi Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) a manželi Kučerovými.
Zásadní překážkou byl pozemek v Hořenicích v trase budoucí silnice, který vlastní manželé Kučerovi. Krajský úřad v únoru podle liniového zákona rozhodl o jeho vyvlastnění. Majitelé proti rozhodnutí podali žalobu, kterou však královéhradecký krajský soud v dubnu zamítl.
„Výstavba obchvatu začne v polovině června a potrvá třicet měsíců. Kromě zimní technologické přestávky se bude stavět nepřetržitě,“ potvrdil Marek Novotný, ředitel hradecké pobočky ŘSD.
Letos v únoru ŘSD uzavřelo smlouvu se společností Metrostav Infrastructure na stavbu obchvatu za 687 milionů korun. Nejkomplikovanější a nejnákladnější částí projektu je 600 metrů dlouhý most přes údolní nivu Labe v Hořenicích.
Kučerovi vlastní také další pozemky, které investor potřebuje kvůli přeložkám inženýrských sítí a ke kterým ještě nemá zajištěný přístup. František Kučera je místopředsedou Vrchního soudu v Praze.
„Může se stát, že dočasné zábory pozemků zkomplikují a případně i prodraží celou investici. Stavba je realizovatelná i bez přístupu na tyto pozemky, ale trvala by déle,“ naznačil Novotný.
Obchvat uleví dvanáctitisícové Jaroměři od tranzitní dopravy. Propojí nedávno dokončený úsek dálnice D11 se silnicí I/33 na Náchod. Dnes řidiči jedoucí ve směru z Hradce Králové na Náchod a Polsko musí před Jaroměří sjet z dálnice a pokračovat přes centrum města.
Obchvat od těžké dopravy uleví také menším obcím Svinišťany, Dolany a Čáslavky. Naváže na konec D11 v Hořenicích, u Velkého Třebešova se napojí na obchvat České Skalice.
