Letní Brno vzdá hold královně

Letní premiéra na Biskupském dvoře bývá již tradičně spojena s některou výraznou brněnskou osobností či událostí. Tou bude v létě roku 2022 česká a polská královna Eliška Rejčka. Autorská divadelní inscenace Igora Ondříčka a Kláry Latzkové Eliška/Rejčka bude mít na letní brněnské scéně premiéru 28. května 2022.

Příběh o životě Elišky Rejčky se pro letní hraní nabízel už několikrát a dramaturgie Městského divadla Brno o něm často uvažovala. Vždyť tato dvojnásobná česká královna vybudovala v Brně mezi lety 1318–1335 vskutku velkolepý dvůr, jehož lesk a sláva předčily i ten královský v Praze.

Rejčka se na konci svého života přestěhovala na Moravu, kde její životní druh Jindřich z Lipé zastával úřad zemského hejtmana. Roku 1323 založila na Starém Brně klášter cisterciaček zvaný Aula Sanctae Mariae (Síň svaté Marie) při starším farním kostele Panny Marie. Se stavbou kláštera se rozhodla postavit i nový klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Podle informací brněnského opatství šlo o typický projev vznešené gotické ženy, která hodnotila svůj dosavadní život a založením kláštera hodlala vykoupit své hříchy a zajistit si tak věčnou blaženost. Pro potřebu kláštera pořídila také soubor cenných iluminovaných rukopisů. Roku 1324 pak vystavěla kostel svatého Vavřince v Brně-Komíně, který se stal na čas kostelem klášterním. Po Jindřichově smrti v roce 1329 sepsala závěť, v níž klášteru darovala většinu svého majetku. Roku 1333 založila u starého kostela Panny Marie ještě špitál. Královna vdova Alžběta Richenza, královna česká a polská, zemřela 18. října 1335 ve věku sedmačtyřiceti let.

Inscenace s titulem Eliška/Rejčka, kterou napsali Klára Latzková a Igor Ondříček, ovšem nechce být jenom kapitolou z brněnské historie. Autoři se rozhodli historické události použít pouze jako pozadí pro vyprávění příběhu, jenž je někdy označován jako „válka královen“. Rejčka totiž byla nevlastní matkou jiné významné osobnosti z českých dějin. Tou byla Eliška Přemyslovna, matka největšího českého krále Karla IV. Tyto dvě ženy byly téměř stejně staré a významně se zapsaly do politických událostí na začátku 14. století. Srovnáním osobností těchto královen vznikl aktuální příběh o dvou ženách, které se obě snaží najít osobní štěstí, ale každá k tomu volí zcela jiné prostředky. Nová hra se snaží nestranit ani jedné z nich. Součástí textu jsou také citace ze Zbraslavské kroniky, které přibližují děj dobovým jazykem a pohledem.

V režii Igora Ondříčka se diváci mohou těšit na příběh o tom, že když dvě ženy dělají totéž, není to totéž, a že svoji životní cestu si sice často nemůžeme sami vybrat, o to je ale důležitější, jakými kroky se po ní vydáme. Tato kapitola z českých dějin ovšem nabízí i mnohá další aktuální témata, která diváka jistě osloví. Scénickou hudbu pracující s historizujícími náměty moderním způsobem napsal Lukáš Janota, autorem scény je Jaroslav Milfajt, kostýmy vznikají v dílně Romana Šolce, choreografii vytvoří Zuzana Holbeinová a na dramaturgii se podílejí Klára Latzková a Jan Šotkovský. V hlavních rolích se můžete těšit na Lucii Bergerovou (Eliška Přemyslovna), Barboru Goldmannovou (Eliška Rejčka), Aleše Slaninu (Jindřich z Lipé) a Martina Mihála (Jan Lucemburský). Ve vedlejších úlohách se představí Jiří Mach (Duchovní), Marek Kolář (Václav II.), Robert Jícha (Rudolf Habsburský), Marek Hurák (Jindřich Korutanský) a mnozí další.