„Biopás je v rámci pětiletého závazku dvouletý a tříletý. Zemědělci si mohou vybrat vytvoření jednoletého krmného nebo víceletého nektarodárného. Oba typy je možné v rámci farmy kombinovat, ne však na jednom dílu půdního bloku,“ uvedl Jan Borský, vedoucí oddělení metodiky environmentálních podpor.
Zájem o biopásy je mezi zemědělci různý. Například Agra Velký Týnec na Olomoucku s nimi chce pokračovat.
Jak vypadají biopásy |
„My se zabýváme přírodě blízkými opatřeními v zemědělství už dlouho, spolupracujeme například s odborníky z Mendelovy univerzity. Když stát znovu podpoří tyto aktivity, bude pro nás jenom dobře,“ sdělil hlavní agronom Pavel Kretek. Podle něj to však přichází v úvahu u nových biopásů až příští rok.
„Jsou dané osevní plány a bylo by komplikované teď zasahovat do zasetých plodin,“ vysvětlil.
Naopak třeba Zemědělské družstvo Kokory na Přerovsku biopásy zřizovat nebude.
„Je to pro nás ekonomicky nevýhodné. Máme navíc tolik práce, že na zřizování biopásů už nemáme kapacitu,“ zdůvodnil předseda družstva Vladimír Lichnovský.
Pomáhají zvěři i třeba včelám
Agrární komora dotaci na biopásy vítá. „Je dobře, když to stát podpoří, protože pro zemědělce představuje založení biopásů nemalé náklady a navíc nemohou využít tuto půdu pro produkční zemědělství. Jen mi připadne ta částka na náš region nedostatečná,“ říká předseda krajské agrární komory Martin Novák.
Zemědělci na definované ploše vysejí stanovenou směs. „Nerušená zeleň poskytuje zejména hmyzu místa, přes která může migrovat. Zvýšení počtu bezobratlých živočichů a vhodné složení směsi vytváří potravní nabídku pro ptáky. Porost poskytuje úkryt také dalším živočichům,“ vysvětlil mluvčí Státního zemědělského a intervenčního fondu Miroslav Bína.
Dominantní složku krmného biopásu podle něj tvoří obiloviny. Nektarodárné biopásy jsou pak složením výsadby s převahou jetelovin orientovány na včely, další opylovače a jiné skupiny užitečného hmyzu.
Další biopásy vítají ekologové, myslivci i včelaři. „Jejich význam je obrovský. Drobné zvěři poskytují více možností, aby měla klid, navíc také rozšiřují její potravní řetězec,“ vyzdvihl předseda Okresního mysliveckého spolku Přerov Josef Hrdlička.
Včelaři v nich zase vidí dostatek květů pro opylení. „Jako příklad uvedu potřebu biopásů v řepkovém poli. Když odkvete řepka, tak už včely v tom místě v podstatě nemají z čeho brát. Biopásy s postupně kvetoucími rostlinami jim významně prodlouží dobu, kdy budou mít dostatek potravy, což je z pohledu včely velmi důležité,“ popisuje předseda olomoucké okresní organizace Českého spolku včelařů Leo Czabe.
