Electronic Arts a jejich historie. Tvůrci FIFA či Medal of Honor slaví čtyřicátiny

Seznam kapitol

1. Počátek 2. Vznik EA Sports a zlatá éra 3. Úpadek giganta

Milovaná i nenáviděná. Tak přesně by se ve zkratce dala popsat společnost Electronic Arts, která právě letos slaví úctyhodných čtyřicet let své existence. Samozřejmě někdo by ještě dodal, že je chamtivá. Nicméně to stále nebrání hráčům, aby každoročně kupovali nově vydané hry (většinou sportovní) z portfolia tohoto obřího vývojáře i vydavatele. Proto není od věci se podívat, jak se Electronic Arts vypracovalo od plenek až po titul „Největší studio na západní polokouli“… Než jim to před pár lety vyfoukl Activision Blizzard.

Reklama

Příběh začal, když mladík jménem Trip Hawkins dostudoval na Stanfordově univerzitě, a dostal práci ve společnosti Apple, která v té době čítala okolo padesáti zaměstnanců a měla na svém kontě tisícovky prodaných počítačů. Hawkins byl už odmala fascinován hrami. Jeho vášeň začala s deskovkami jako Dungeons & Dragons nebo Strat-O-Matic. „Uvědomil jsem si, že díky hraní her vytvářím neocenitelné sociální vazby a můj mozek je aktivnější,“ sdělil v rozhovoru pro web Gamasutra. Takže se v květnu 1982 rozloučil s Billem a Stevem, aby ve stejnou dobu založil z vlastních prostředků společnost Amazin‘ Software. Následujících šest měsíců pracoval z domu, aby ji mohl sám financovat.

V říjnu si konečně pronajal kancelář v kalifornském San Mateu a získal první zaměstnance. Název Amazin‘ Software ale přesně nevystihoval software jako uměleckou formu, jak si Hawkins přál, a chtěl jej změnit na SoftArt. Jenže to se nelíbilo majitelům jiné firmy – Software Arts, kteří jej požádali, aby tohle jméno neužíval. A tak na první poradě s dvanácti novými zaměstnanci uspořádal brainstorming, jehož výsledkem bylo Electronic Arts.

Apex Legends Mobile vydělal 111 milionů jen během prvního týdne

Učíme se praxí

Tohle bylo Hawkinsovo motto. A počítačová simulace tohle moudro nejefektivněji vystihovala. „Chtěl jsem pomoci světu přejít od mozek zabíjejících médií, jako je televizní vysílání, k interaktivním médiím, která propojí lidi a pomohou jim v rozvoji,“ pověděl o své vizi. Taky chtěl, aby hry a jejich tvorba byly stejně respektované jako umělecké výtvory v jiných odvětvích. Představoval si Electronic Arts jako nakladatelství, které bude známé kvalitou a profesionalitou, a bude spolupracovat s těmi nejlepšími nezávislými talenty. Přál si, aby byl počítačový průmysl rovnocenný s filmy, knihami a hudbou. Kdo by pomyslel, že o čtyřicet let později tahle odvětví překoná.

Na jaře 1983 vydalo Electronic Arts své první herní počiny – Hard Hat Mack, Pinball Construction Set, M.U.L.E., Worms? a Murder on the Zinderneuf. Prodeje podtrhla úspěšná marketingová kampaň v popředí s elegantním grafickým designem přebalů se jmény tvůrců na přední straně, který jim dodal moderní vzhled rockových alb. Tři z výše zmiňovaných her se okamžitě dostaly do Computer Gaming World Hall of Fame, a patřily mezi bestsellery.

Děláme byznys

Další hit na sebe nenechal dlouho čekat, a ve stejném roce vyšla basketbalová hra Doctor J vs. Larry Bird Go One on One. Tak se objevilo vůbec první spojení sportovních celebrit s videohrou. Jak tušíte, hlavními aktéry byli basketbalisté Larry Bird a Julius Erving. Jestli vám tyhle jména nic neříkají, tak mrkněte alespoň na Wikipedii, protože to jsou skutečné legendy NBA.

Pokud ale chtělo Electronic Arts vstoupit do pořádného byznysu, muselo agresivně narušit tradiční pravidla vydávání softwaru. Hawkins snížil slevy poskytované distributorům, čímž si mohl ponechat větší zisky.

Battlefield 2042 ukazuje změny pro Kaleidoscope a Renewal. Přidává více míst pro krytí a upravuje rozložení bodů, mění se i vizuál specialistů

Na podzim 1984 se Larry Probst stal viceprezidentem obchodu. Ten vymyslel strategii, jak obejít distributory a jednat tak přímo s maloobchodníky. Lišák jeden. To přineslo další růst společnosti na trhu. Následně začalo EA distribuovat videohry od jiných společností, jako například Lucasfilm Games, Strategic Simulations (Rapid-Fire Line) nebo Interplay (Wasteland).

V polovině 80. let ale došlo ke krizi ve videoherním průmyslu, zapříčiněnou velkým množstvím nekvalitních videoher, určených především na konzoli Atari VCS, od nezávislých vývojářů prodávaných pod cenou, o které nebyl zájem. Nejdříve zkrachovali malí vydavatelé a vývojáři, kvůli čemuž museli prodejci ještě více snížit ceny, aby se zbavili zboží.

Larry Probst vymyslel strategii, jak obejít distributory a jednat tak přímo s maloobchodníky. To přineslo další růst společnosti na trhu.

V roce 1984 se prodejci topili v dluzích, vydavatelé byli zdecimováni a zákazníci neměli zájem, což vedlo k teorii, že videohry byly jen módou, jejíž čas se naplnil. Electronic Arts tak byli nucení pozměnit svůj obchodní plán, aby náročné období ustáli. „Rozhodl jsem se ignorovat Atari, a soustředil se na novou generaci technologií. Museli jsme fungovat jako Fremeni z Duny – recyklovat vlastní sliny, abychom přežili v poušti. Po několik let jsme museli přestavovat průmysl cihlu po cihle,“ vzpomínal Hawkins pro Gamasutra.

EA se přestalo tolik soustředit na herní designéry na obálkách, a začalo se marketingově činit ve prospěch herních žánrů a budování značky. Úspěch série One on One dalo za vznik licencovaným sportovním titulům jako Jordan vs. Bird: One on One, Ferrari Formula One či Earl Weaver Baseball.

Své hry začali vyrábět pro širokou škálu domácích počítačů v čele s Apple II, Macintosh, Commodore C64, Amiga, IBM PC nebo Atari 800. Na nich si hráči mohli zahrát skvosty jako Wasteland, The Bard’s Tale nebo Starflight. EA dokonce vydalo jednu z klíčových aplikací pro počítače Amiga.

V EA si byli jistí, že počítače budou dominantní platformou pro videohry. Jenže v roce 1985 se objevilo Nintendo Entertainment System (NES), které jasně ukázalo, že konzole jsou zpátky ve hře. A tak vznikla první hra od EA určená na konzole – Skate or Die, kterou vydala společnost Konami.

Předchozí

Další

Reklama