Tentokrát je to jinak? Střelba v texaském Uvalde vyvolává otázky o roli policie

Spojené státy mají za sebou jednu z nejtragičtějších školních střeleb. Reakce v zemi, která bohužel podobné tragédie zažívá často, je tentokrát trochu jiná než obvykle.

V úterý 24. května dopoledne vběhl osmnáctiletý pachatel do základní školy v texaském městě Uvalde a během hodiny tu zastřelil devatenáct dětí a dvě učitelky, než ho zneškodnili příslušníci Pohraniční stráže Spojených států. Než zahájil útok na školu, postřelil doma svou babičku, která se nyní zotavuje v nemocnici. Střelba je největší tragédií tohoto typu od roku 2012. Událost pochopitelně ihned vyvolala bouřlivou politickou debatu o tom, proč jsou Spojené státy jedinou zemí, kde se masové vraždy na školách pravidelně dějí. Klíčovým tématem se stala regulace zbraní. Pachatel střílel ve škole dvěma zbraněmi typu AR15, které si bez obtíží pořídil v týdnu před střelbou, po svých osmnáctých narozeninách, od kterých si tyto zbraně mohl pořídit legálně.

Popsané počínání policie je v rozporu s tím, jak by měly bezpečnostní složky v takových situacích zasahovat.

Obzvláště demokraté opět hlasitě volají po přísnější regulaci zbraní. Jejich naděje na změnu federální legislativy však mírní šéf senátních demokratů Chuck Schumer s tím, že za současného rozložení sil v Senátu je k jakémukoli pokroku skeptický. Překážkou jsou jednak republikáni, jednak obstrukční nástroj filibuster, kvůli kterému by velmi pravděpodobně demokraté k prohlasování nové regulace potřebovali šedesát hlasů.

Za zmínku stojí výrok konzervativního demokrata Joea Manchina. Ten v minulosti, po střelbě na škole Sandy Hook v roce 2012, navrhoval zákon, který by mimo jiné zpřísnil bezpečnostní prověrky při koupi zbraní. Zákon tehdy neprošel právě kvůli filibusteru. Manchin sice nebyl výraznější regulaci v minulosti nakloněn, po střelbě v Uvalde ale řekl médiím, že má pocit, že tentokrát vyjednávání probíhá jinak. „Nikdy jsem nebyl v takovémto rozpoložení, nemůžu přestat myslet na svá vnoučata,“ řekl Manchin. Nutno podotknout, že takřka totéž prohlásil po masové střelbě na Floridě v roce 2018.

https://twitter.com/JakeSherman/status/1529468474413694976

Rychlá odezva?

Republikánský guvernér Texasu Greg Abbott, který v posledních letech podepsal jedny z nejlaxnějších zákonů regulujících zbraně v USA, na tiskové konferenci odmítl zpřísňování zákonů s tím, že v Chicagu umírá kvůli střelným zbraním více lidí než na texaských školách, a to i přes tamní přísnější regulaci (Chicago – a Illinois obecně – se nicméně potýká s problémem zbraní dovážených ze sousedních států). Podle Abbotta je potřeba soustředit se na to, aby jeho stát dělal více pro řešení problémů s duševním zdravím. „Jakkoliv je to, co se stalo, hrozné, mohlo to být horší. Důvodem, proč to horší není, je, že policie udělala svou práci,“ řekl Abbott během tiskové konference. Chválil také „rychlou odezvu“ zákona. Nicméně v následujících dnech po střelbě se začal tento obraz incidentu a policejní práce komplikovat takřka s každou další reportáží z místa.

Znepokojení způsobila už reportáž agentury AP, která popisuje naopak pomalou reakci policie poté, co vytvořila kordon okolo školy. „Pojďme prostě vtrhnout dovnitř, protože policie nedělá nic,“ popisuje AP rozhoření jednoho z rodičů, jehož dcera přišla během střelby o život. V textu se dále dočtete, že poté, co se osamělý střelec zamknul ve třídě s dětmi a učitelkami, trvalo policii 40 minut až hodinu, než do místnosti vtrhla – reportáž dokonce uvádí, že policie si nechala zavolat zaměstnance školy, aby jim dveře odemkl.

Mnoho otázek má veřejnost v Uvalde také ohledně počátku útoku. Pachatel najel vozem své babičky do rigolu u školy v 11:28, potom se zde přes deset minut pohyboval a střelil po pár lidech dřív, než vůbec vešel do školy. Na přítomnost podezřelého muže se zbraní byla upozorněna policie asi o dvě minuty později telefonátem místního obyvatele. Deník Washington Post ve čtvrtek sestavil časový sled událostí. V článku uvádí, že místní policie nejprve tvrdila, že k přestřelce mezi pachatelem a policistou došlo už, když pachatel vcházel v 11:40 do školy, nic takového se však nestalo a policisté svou výpověď upravili. Není to však jediná diskrepance v policejní verzi událostí.

Podle novějších výpovědí policie vešla do budovy až v 11:44, ale po úvodní přestřelce se stáhla. Deníku Washington Post se také podařilo ověřit a hlavně časovat video, které ukazuje, jak asi deset minut po úvodní přestřelce kolemjdoucí naléhají na polici, aby zasáhla. Ve 12:23 policie stále mluvila o škole jako o „aktivním“ místě činu. Podle Washington Post ještě ve 12:51 někdo přes rádio záchranky mluvil o střelbě a teprve v 13:06 oznámila policie, že pachatele zneškodnila. Podle pátečních zjištění New York Times sice příslušníci Pohraniční stráže, kteří nakonec pachatele zastřelili, dorazili na místo poměrně rychle, ale místní policie je zastavila a řekla jim, ať do školy nevcházejí. (Krátce po dokončení tohoto článku texaská policie zveřejnila přesnější časový rozpis jednotlivých události, který potvrzuje dlouhé čekání zasahujících policistů – pozn. red.)

Popsané počínání policie je v rozporu s tím, jak by měly bezpečnostní složky v takových situacích zasahovat. „Po střelbě v roce 1999 na škole Columbine a dalších masových střelbách jsme zjistili, že ve světě střelných zbraní s velkokapacitními zásobníky dochází k masakrům velmi rychle a není možné, abyste nezasáhli okamžitě, zvláště když se stále ozývá střelba,“ řekl pro deník LA Times Art Acevedo, bývalý policejní šéf z Houstonu, Austinu i Miami. „Vběhněte dovnitř. Nečekejte. Běžte směrem k hrozbě a zasáhněte,“ popisuje Acevedo nejosvědšenějí taktiku. „Čím déle čekáte, tím větší je ztráta na životech,“ vysvětloval pro deník Texas Tribune odborník na bezpečnost škol Kenneth Trump. „I když jste mimo službu, v momentě, kdy se někde pohybuje aktivní střelec, zamiřte přímo k místu, odkud se střílí nebo kde probíhá rozruch. Vběhnete přímo tam, zastavíte tak zabíjení, zastavíte utrpení,“ řekl serveru Daily Beast mississippský policista Juan Cloy.

Tím ale kritika policejního počínání nekončí. Velmi znepokojivou výpověď poskytl jeden z přeživších žáků, který byl přímo v místnosti s pachatelem. „Když přišli policajti, jeden z nich řekl: ‚Zakřičte, jestli potřebujete pomoct!‘ A jedna spolužačka řekla: ‚Pomoc!‘ Ten chlápek (pachatel – pozn. red.) to slyšel, přišel sem a zastřelil ji. Do místnosti vtrhl policista, chlápek střelil na policistu a policisté začali střílet taky,“ řekl čtvrťák, jehož rodiče si přáli, aby zůstal v anonymitě, místním médiím. Že není dobrý nápad vyzývat děti, aby se ozvaly, dokud je na místě střelec, asi není třeba příliš vysvětlovat. Novinářka Tana Ganeva ve zmíněném článku na serveru Daily Beast upozorňuje, že nutnost zůstat potichu zdůrazňují i oficiální manuály amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti.

Zásah proti střelci, nebo proti rodičům?

Pochybné bylo ale i počínání policie mimo budovu školy. V dlouhých minutách, než se policie odhodlala zneškodnit střelce, se totiž vypořádávala hlavně s nátlakem rodičů před kordonem. Deník Wall Street Journal popisuje případ jednoho z rodičů, Angely Rosy Gomez, která opakovaně a s pochopitelnou naléhavostí vyzývala policisty, aby zasáhli. Federální maršál jí nakonec nasadil pouta a oznámil, že je zadržena za „narušování probíhajícího vyšetřování“.  Bohužel nebyla jediná. Pouta nasadila policie dle New York Times i dalšímu z rodičů Angelovi Garzovi, a to poté, co se od jednoho z dětí dozvěděl, že jeho dcera byla postřelena, a chtěl se jí vydat na pomoc. „Snažil se zjistit, co se děje. Chtěl vědět, kde je jeho dcera,“ řekla pro New York Times jeho sestra Desirae Garza. Napětí mezi policií a rodiči zachycuje i jedno z dramatických videí z místa.

Bílý dům prozatím možnost federálního vyšetřování počínání texaské policie odmítl. Nicméně tlak na důkladné prošetření zásahu bude bezpochyby jen sílit. I proto, že kritika policie tentokrát rozhodně nevychází jen z liberálních kruhů. „Texaská policie nám nebývale lhala a orgány nás opakovaně uváděly v omyl. Guvernér Abbot a vrchní prokurátor Ken Paxton musí neprodleně jednat,“ tweetoval například konzervativní komentátor Sagaar Enjeti.

Tentokrát je tedy situace opravdu alespoň trochu jiná. Není zvykem, že by po masové střelbě v USA reakce policie přitáhla takovou pozornost veřejnosti. Je klidně možné, že tradiční politické boje o regulaci zbraní v následujících dnech přehluší právě debaty o postupech policie. Bude ale záležet i na podrobnějších informacích o průběhu střelby a zásahu, které se u podobných případů střádají postupně, a k úvodním informacím je proto nutné přistupovat s rezervou. Kromě zrůdného činu samotného pachatele už v tuto chvíli začíná mnoho výpovědí ukazovat na selhání policie.

Autor je redaktor Alarmu.

Čtěte dále