Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Planetárium Praha hostilo závěrečné celostátní kolo 19. ročníku Astronomické olympiády

Planetárium Praha hostilo závěrečné celostátní kolo 19. ročníku Astronomické olympiády

Finále kategorie GH v pražském planetáriu
Autor: Jan Kožuško

V pátek 27. května 2022 se čtyřicet čtyři nejlepších řešitelů Astronomické olympiády v kategoriích EF a GH sjelo do pražského planetária, aby poměřili své znalosti ve čtyřech soutěžních blocích. Vítězi finále jsou Jan Herzig z Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích a Alex Faivre z Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě.

Po neobvyklých dvou letech v online-prostředí se finalisté Astronomické olympiády opět setkali osobně. Znalosti napříč všemi oblastmi astronomie nejprve prověřil přehledový test, po kterém na soutěžící čekala praktická část pod umělou oblohou Planetária Praha, která je zároveň největší projekční plochou v České republice. Soutěžní klání pak pokračovalo řešením úloh zaměřených na zatmění Slunce, výzkum extrasolárních planet a pilotované lety k Měsíci. Na mladší kategorii čekal interaktivní kvíz na výstavě v Planetáriu.

Řešení úloh kategorie EF Autor: Jan Kožuško
Řešení úloh kategorie EF
Autor: Jan Kožuško

Po obědě, který byl připraven přímo na terase planetária, shlédli účastníci v rámci doprovodného programu hned tři pořady z programové nabídky Planetária: Horizon, Voyager a Noční obloha 8K, a mohli si prohlédnout výstavu v planetáriu. Na virtuální návštěvu můžete do zavítat i vy, a to online na adrese www.planetum.cz.

Vítězové kategorie EF - 8. a 9. ročník ZŠ

  1. Jan Herzig, Gymnázium J. Š. Baara Domažlice
  2. Matěj Hošek, Gymnázium Ostrava-Zábřeh
  3. Stela Srpová, Gymnázium Ostrava-Zábřeh

Vítězové kategorie GH - 6. a 7. ročník ZŠ

  1. Alex Faivre, Gymnázium J. A. Komenského Uherský Brod
  2. Samuel Zubák, Gymnázium Olomouc-Hejčín
  3. Petr Barták, Slovanské gymnázium Olomouc

Vyhlášení výsledků
Vyhlášení výsledků

První dvě celostátní kola kategorií AB a CD pro střední školy proběhla v březnu a květnu v Opavě a jejich vítězi jsou:

Vítězové kategorie AB - 3. a 4. ročník SŠ

  1. Tomáš Patsch, Slovanské gymnázium Olomouc
  2. Šimon Bláha, Slovanské gymnázium Olomouc
  3. David Bálek, Gymnázium Příbram

Vítězové kategorie CD - 1. a 2. ročník SŠ

  1. Lukáš Linhart, Gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku-Místku
  2. Matouš Mišta, Gymnázium Olomouc-Hejčín
  3. Daniel Čtvrtečka, Gymnázium Christiana Dopplera v Praze

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2021/22 probíhá její XIX. ročník. Soutěž je zařazena do Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkové listiny, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Hlavním partnerem finále je platforma Planetum a Česká astronomická společnost. Astronomickou olympiádu dále podpořili Supra Praha, Aldebaran Group for Astrophysics, Ústecký, Středočeský, Jihomoravský a Zlínský kraj.

Úlohy finále připravili Václav Pavlík a Tomáš Franc. Zadání recenzovali Ota Kéhar a Tomáš Prosecký. Porotci a organizátory finále byli Tomáš Franc, Jan Kožuško, Radka Křížová, Pavel Kůs, Irena Picková, Lenka Soumarová, Lenka Trojanová, Martin Tylšar, Jan Veselý a Jakub Vošmera.

Na pořádání Astronomické olympiády se dále celoročně podílí několik desítek organizátorů a porotců. Práce ústřední komise by se neobešla bez podpory a spolupráce více než tří stovek učitelů, kteří se v průběhu školního roku věnují tisícům řešitelů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] www.planetum.cz




O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »